Komu patří byliny

Reklamní stratégové farmaceutických firem by se od Josepha Meyera měli co učit. Pokud by ovšem jejich klienti měli dost odvahy. Jen málokdo z kolegů tohoto dávného amerického obchodníka s léky totiž dokázal riskovat při propagaci výrobků tolik co on. Meyer se se svým vozem potuloval před více než sto lety po Novém světě a vždy, když na nové štaci rozbalil stánek, lákal zákazníky krátkým představením. Vytáhl z bedny jedovatého chřestýše, před zraky diváků se jím nechal uštknout a pak vypil lahvičku zázračného „hadího oleje“. Podle legend se nikdy neotrávil a lék šel skvěle na odbyt.

Meyerův příběh je pro lidské soužití s bylinami typický. Obchodník se recept na svou tinkturu naučil od prérijních Indiánů, kteří kořeny bělochům neznámé rostliny používali po staletí: na rýmu a bolení v krku, hadí uštknutí, hojení ran, záněty, pohlavní a kožní potíže i pro léčbu koní. Meyer udělal z kořene lihový odvar, proslavil jej, a v roce 1910 byla Icahpe - jak bylinu nazývali Lakotové - nejprodávanějším lékem v celých Spojených státech. S nástupem antibiotik o ní pacienti ztratili zájem. Nebýt Němců, kteří si bylinu oblíbili a provedli chemický a farmakologický výzkum, zřejmě by se na ni zapomnělo. Za změnou kurzu stojí německý lékař

Gerhard Madaus

, který odjel do Spojených států, kde nasbíral semena zázračné byliny a po návratu domů ji podrobil chemické analýze. Pak získal z květů, stonku a lístků účinnou látku, které nazval Echinacin, jež se v Německu a USA stále užívá. A dnes? Rostlina, celosvětově známá jako Echinacea purpurea (její české, ale nepříliš užívané jméno zní třapatka nachová) je nejužívanější bylinou v USA - s pomocí výtažků z jejího kořene, květu a nati se léčí 40% tamní populace a i v celosvětových prodejích patří mezi nejoblíbenější rostlinné léky. A zároveň patří do úzké skupinky bylin, jejichž složení a účinku se lidstvu podařilo aspoň poodhalit. Ostatní jsou mnohem tajemnější.

Sám sobě léčitelem

Chuť na byliny se západnímu světu začala vracet od 70. let (Česku s dvacetiletých zpožděním). Kromě vzmachu ekologického myšlení hrála svou roli deziluze z chemických léků, způsobená především medializací jejich rizik a vedlejších účinků jako jsou různé alergie nebo poškození jater a střevní stěny při jejich dlouhodobém užívání.

„Odhaduje se, že dnes se deset procent populace léčí pomocí bylin,“

říká

Valdemar Grešík

, bylinář, vystudovaný rostlinný farmakolog a majitel jedné z největších tuzemských bylinářských firem,

„fytoterapie je dnes běžná součást alternativní medicíny.“

Podle zjištění WHO se bylinami lidé na celém světě léčí až čtyřikrát častěji než pomocí tablet a pilulek (z výzkumů také vyplývá, že k přírodě než k chemickým lékům inklinují více ženy a starší lidé). Samozřejmě to neznamená, že by rostliny pomáhaly na všechno, ale třeba v léčbě zažívacích či dýchacích potíží, ledvin nebo pocuchaných nervů klasické medicíně zdatně konkurují.

Celý text najdete v Respektu 33/09

On-line rozhovor s Valdemarem Grešíkem v úterý 11.8. od 11:00 na respekt.cz/rozhovory.