Do prvního okrsku neboli „bezirku“ chodím v podstatě, jen když mám návštěvu nebo když jdu na nějakou pracovní večeři. Působí to tam totiž trochu jako v muzeu. Staré pompézní stavby z dob monarchie se střídají s nablýskanými výlohami drahých obchodů a mezi nimi chodí italští turisté v péřových kabátech nebo vídeňská smetánka v kožichu. Ne náhodou se před posledními komunálkami říkalo, že tahle čtvrť je jako jedna velká Mozartova kulička: sladká, zabalená v pozlaceném papíře a orientovaná především na turisty.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].