Američtí vědci míří do Stockholmu
Do Stockholmu, kde se budou 10. prosince udělovat Nobelovy ceny za vědu, pojedou letos pouze američtí badatelé.
V několika článcích jsem letos v Respektu psal o narůstajících problémech v americké vědě. Má kritika vědecké politiky Bushovy administrativy vyvolala dokonce polemiku s univerzitními kolegy působícími v USA (Bush není fundamentalista, Respekt č. 37/06). A nyní, vypůjčím-li si slovník z Hvězdných válek, impérium vrací úder, byť ne v režii George Lucase, ale nobelovského výboru. Do Stockholmu, kde se budou 10. prosince udělovat Nobelovy ceny za vědu, pojedou letos pouze američtí badatelé. Naposledy američtí vědci zaznamenali takový úspěch v roce 1983. A téměř každý rok badatelé z USA získají alespoň jednu z cen.
Úspěch Američanů znovu rozvířil debatu, v čem tkví jedinečnost americké vědy. Čerstvý laureát za chemii Roger Kornberg k tomu střízlivě říká, že objem peněz na výzkum je v USA sice velký, ale takový je zde i počet lidí, kteří se vědou zabývají: „Jak všichni víme, ve světě působí řada vynikajících vědců. A mnozí z nich jsou zkrátka Američané.“ Kornbergův názor je možná sympatický, ale mylný. Podle dosavadních nobelovských statistik je tím, kdo má největší šanci cenu získat, skutečně badatel z USA, neboť Spojené státy mají prostě dlouhodobě největší vědecké ambice, které jsou také ochotny financovat. Pokud budeme extrapolovat minulé výsledky, vyjde nám, že šance vědců z většiny ostatních zemí jsou přesně nulové.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
