Přímým výrazem změny české drogové politiky je nová drogová legislativa, zavádějící trestnost držení drog pro vlastní potřebu. V jejím důsledku dochází k mnoha zajímavým jevům. Šéfové policejních složek - donedávna hlasití zastánci novely - žádají o další měsíce, během nichž by připravili své podřízené na změněnou situaci. Vláda nechala vypracovat analýzu předpokládaných dopadů novely (půl roku po jejím přijetí!), která přiměla ministra Baštu k prohlášení, že kdyby tato fakta byla známa před rokem, novela by parlamentem nikdy neprošla. Drogově závislí se stahují z veřejných míst do sklepů a bytů, tedy mimo dosah kontaktních a léčebných institucí, a k občanské iniciativě za zrušení novel se připojili někteří poslanci. Jen dealeři stojí, kde stávali dříve.
Obsah pro pojem
Zdá se, že si mnozí z těch, kteří se vzrušených a ideologicky zabarvených monologů na téma změna drogové legislativy účastnili, neuvědomovali dalekosáhlý dopad takového obratu. V našem prostředí, po čtyřicet let odřezaného od intelektuálně svobodného a rozvinutého světa, se pojem „drogová politika“ příliš nepoužívá, a pokud ano, tedy s alibistickou předponou „proti“. Nikdo ovšem zatím nevysvětlil, proč by měl stát bojovat například proti užívání morfinu (a heroinu) při léčení mučivých bolestí onkologických pacientů. Proč by měl bránit v užívání konopí témuž okruhu nemocných nebo pacientům s degenerativními nervovými onemocněními. Proč by měl znemožňovat podávání náhražkových drog…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
