O solárních elektrárnách s Jiřím Suchardou
Na téma energetiky obnovitelných zdrojů, ekologickém byznysu, vysoké ekologické citlivosti Němců i toho, co to znamená pro Česko a zdejší rozvoj ekologického průmyslu, jste mohli diskutovat s Jiřím Suchardou ze společnosti juwi s.r.o., zabývající se výrobou "čisté" energie.
Jiří Sucharda
vystudoval na Mezinárodním vysokoškolském institutu v Zittau (Německo) obor Hospodářské inženýrství. Od roku 2000 působí v oblasti rozvoje mezinárodních projektů a to především v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako využití skládkového plynu a bioplynu a realizace projektů větrných a fotovoltaických elektráren. V současné době pracuje na pozici jednatele společnosti juwi s.r.o. a koordinuje přípravu a realizaci projektů fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu přesahujícím 50 MWp.
V červenci konsorcium především německých firem a výzkumných ústavů představilo koncept Desertec. Solární panely by podle něj měly pokrýt tisíce kilometrů čtverečních Sahary a už v roce 2020 zajistit 15 procent evropské spotřeby elektřiny. Kromě elektrického proudu by projekt měl zajistit také přes 200 tisíc pracovních míst jen v Německu. Tento projekt má kvůli své megalomanii i technickým výzvám spoustu kritiků. Ovšem právě na něm lze dobře ukázat cíle ekologické průmyslové politiky (z článku Tomáše Lindnera Obnovitelné Německo v Respektu 39/09).
(On-linerozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)
:40K. SopkoJak je to s možností realizace malé sluneční elektrárny například na činžovním domě ve větším městě? Kolik je potřeba plochy pro získání energie na pokrytí spotřeby několika domácností (např. 16)? Realizovali jste již nějaký takový projekt v Česku? Je kolem toho mnoho vyřizování? Nebo toto také patří do realizace „na klíč“? Jak se k takovým projektům staví naše města a obce? Jaká je životnost panelů? Zvládne pak následnou obsluhu každý? Kolik lidí je třeba k obsluze a zajištění provozu? Děkuji za alespoň stučné info.
K. Sopko13:03Jiří SuchardaDobrý den, Vaše otázka je velice komplexní, ale obecně lze říci, že výstavba fotovoltaických elektráren na střechách, ať se jedná o rodinné domky, činžovní domy nebo průmyslové objekty má obrovskou budoucnost. Naše společnost v současné době připravuje několik takovýchto projektů, které budeme realizovat v příštím roce. Každý projekt je třeba posuzovat individuálně. Rozhodujícími faktory jsou především možnost vyvedení výkonu a statika střechy. Legislativní cestu je nejlépe projednat s místě příslušným stavebním úřadem, jelikož zcela bez legislativy to nejde. Obce mají vesměs k projektům fotovoltaických elektráren kladný přístup. Po vyřízení legislativní části (několik měsíců) následuje samotná instalace (dle rozsahu v řádech dnů až týdnů). Samotný provoz fotovoltaické elektrárny nevyžaduje trvalou obsluhu. Zpravidla se 2× do roka provádí údržba zařízení a v závislosti na velikosti fotovoltaické elektrárny se provádí pravidelný monitoring výroby.:51Jiří S.Jak moc je vaše podnikání závislé na podpoře státu? V čem hlavně se liší od podpory v Německu? Změní se podle vás nějak zásadně přístup společnosti v ČR v případě schválení dostavby Temelína?13:05Jiří SuchardaStát vytváří pro obor obnovitelných zdrojů energie především legislativní podmínky. Jelikož náš obor v současné době ještě nemůže fungovat na principech volného trhu a konkurenčního prostředí (z důvodu vyšších nákladů na výrobu elektrické energie), jsme závislí na legislativním prostředí vytvořené státem. Jedná se především o zákon 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o určení výše výkupních cen pro jednotlivé zdroje, což je v kompetenci Energetického regulačního úřadu. V okamžiku, kdyby stát necitlivě zasáhl do současné legislativy, mohlo by dojít k okamžitému zastavení realizací obnovitelných zdrojů energie.
Na podobném principu funguje tento obor i v dalších zemích EU, tedy i v Německu. Tam je navíc výkupní cena přímo zakotvena v zákoně, což je pro investory v tomto oboru spojeno s větší jistotou vývoje výkupních cen pro následující období.
V březnu roku 2007 Evropská unie rozhodla, že v roce 2020 má být 20% energie jejich států vyráběno z obnovitelných zdrojů. Česká republika se zavázala vůči EU podporovat obor obnovitelných zdrojů energie a dosáhnou v roce 2020 podílu cca. 13%. Z tohoto pohledu je Česká republika více vázána cíly EU než výstavbou jakýchkoliv konvenčních zdrojů.:05MagdalénaMůžete reagovat na námitky kritiků, že pracovní místa vytvořená energetikou obnovitelných zdrojů jsou jen uměle vytvořená státními subvencemi?13:09Jiří SuchardaS touto námitkou se setkáváme poměrně často. Oboru obnovitelných zdrojů energie je vytýkáno, že vyráběná energie nedokáže konkurovat ostatním zdrojům a že je závislá na státních subvencích. Na vysvětlenou uvádím, že tzv. „dotace“ nejde ze státního rozpočtu a ani z jiných dotačních zdrojů, nýbrž je součástí ceny elektrické energie. Na stránkách ERU naleznete v rubrice Sdělení dokument „Oznámení o vyhodnocení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny a o očekávaném dopadu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky“. Zde se dočtete, že výroba energie z OZE v současné době navyšuje konečnou cenu elektrické energie na 1 kWh o cca. 8 haléřů, což je nepatrný zlomek z celkové ceny. Dále je potřeba zdůraznit, že tato podpora je pouze dočasná a má napomoci rozvoji tohoto odvětví. Výkupní ceny pro zdroje nově uvedené do provozu se budou každým rokem snižovat. Cílem je, aby se kolem roku 2020 stalo odvětví fotovoltaiky plně konkurenční, tak jak se to již částečně daří u větrných elektráren. To vše směřuje k tomu, aby se současná tzv. „uměle vytvořená pracovní místa“ udržela i v budoucnosti, kdy výroba energie z OZE již nebude jakkoliv zvýhodňována.:12K. KrutilováKteré oblasti naší republiky jsou pro výrobu solární energie nejvhodnější a které vůbec? Existuje nějaká přehledná mapa? Lze plochu osazenou kolektory jěště využívat například k pěstitelství, nebo musí být povrch země pustý?13:12Jiří SuchardaObecně lze říci, že čím je v dané lokalitě vyšší intenzita globálního záření, tím elektrárna více vyrábí. Proto mezi nejatraktivnější lokality patří jižní Morava a jižní Čechy. I přes toto lze stavět a provozovat fotovoltaické elektrárny na celém území ČR. Limitujícími faktory jsou především nevhodný terén, chráněné krajinné oblasti, možnost vyvedení výkonu do distribuční sítě a mnoho dalších. Mapu intenzity globálního záření naleznete v klimatickém atlasu ČR.
Pozemek pod fotovoltaickou elektrárnou rozhodně není/nemusí být pustý. Většinou se jedná o travní porost. Na pozemcích se několikrát do roka seče tráva, případně se takovéto pozemky využívají jako pastvina pro ovce.:50Martin KřapekDobrý den. Pane Suchardo, zajímalo by mne, jestli je provoz sluneční elektrárny podporován i elektrickou energií z neobnovitelných zdrojů? Nebo je taková elektrárna zcela energeticky soběstačná? Je nějak jištěna „ze zálohy“?13:14Jiří SuchardaDobrý den pane Křapku,
fotovoltaické elektrárny jsou závislé na dodávkách energie ze sítě a tedy i z neobnovitelných zdrojů. Jedná se však o velice nízké odběry např. na provoz řídícího systému nebo např. na temperování měničů napětí v zimních nočních hodinách. Asi nejvíce neobnovitelné energie je spotřebováno při samotné výrobě jednotlivých komponent. Samotné zálohování zdroje se neřeší pro každou elektrárnu zvláště. Ze studií, které jsou k dispozici je patrné, že zálohování veškerých nestabilních obnovitelných zdrojů je třeba řešit až při dosažení celkového instalovaného výkonu cca. 1.000 MW.:18F. PavlištaBudete se i vy, tedy česká pobočka, podílet na projektu Desertec? Bude to znamenat i pracovní místa pro lidi v Česku?13:18Jiří SuchardaNaše společnost v současné době prosazuje původní myšlenku výroby energie z obnovitelných zdrojů, kterou je decentrální výroba. Proto se v současné době přípravy tohoto projektu neúčastníme.:28Radek StaněkU článku chyběla v koláči data o instalovaných solárních panelech v megawatech v ČR - máte alespoň přibližný údaj o tom, kolik jich u nás je?13:20Jiří SuchardaDle údajů uveřejněných na serveru Energetického regulačního úřadu, bylo k 1.8.2009 v České republice zprovozněno cca. 80 MWp fotovoltaických elektráren. V současné době je ve výstavbě celá řada dalších a lze očekávat celkově cca. 150 MWp do konce tohoto roku.:24T. ŠesnáctýLze kombinovat výrobu elektřiny spojením větrné elektrárny a spalování biomasy i spojením sluneční elekrárny a spal. biomasy?13:24Jiří SuchardaSpolečnost juwi ve svém projektu Morbach (SRN) názorně ukazuje, že je možné v rámci jedné lokality využit více druhů zdrojů obnovitelné energie. V tomto konkrétním případě se jedná o větrné elektrárny (28 MW), bioplynovou stanici (500 kWe a 700 kWt), fotovoltaickou elektrárnu (500 kWp) a výrobu peletek (20.000 t/rok). Tato kombinace více zdrojů znamená bilančně energetikou nezávislost celého okresu a vznik nových pracovních míst. Zároveň se tím smysluplně využil nevyužitý vojenský prostor.:10WachtlVe stinu, nebo svetle, vysledku nemeckych voleb, mate jiz signaly, ze se to dotkne pozitivne nebo negativne byznysu vyroby energie z obnovitelnych zdroju?13:26Jiří SuchardaNěmecký zákon na podporu výroby obnovitelné energie se novelizuje vždy ve čtyřletém cyklu. Poslední novela tohoto zákona proběhla v loňském roce. Jakékoliv novelizaci předchází široká diskuse a připomínkování. Ohled se bere i na skutečnost, že v oboru obnovitelných zdrojů pracují v Německu již statisíce lidí a každá vláda bude s tímto zákonem nakládat velice zodpovědně. Máte ale pravdu v tom, že podporu obnovitelných zdrojů v Německu prosazují levicové strany.:44P. UlmanVliv Zelených jak v Německu tak i u nás setrvale klesá a tak se chci zeptat, jak chcete zajistit potřebnou podporu „zelených“ projektů na nejvyšší úrovni? I když je slovo lobbing u nás dost špatně interpretováno a často prezentováno v negativních souvislostech, tak bych se chtěl zeptat, zda vaše společnost využívá rad i služeb zkušených lobbistů (zde to je skutečně myšleno v pozitivním slova smyslu)?13:35Jiří SuchardaDlouhodobým cílem našeho oboru je vytvoření silných oborových organizací, které budou lobovat na vládní úrovni. Dobře fungujícím příkladem je svaz větrné energetiky, který se ze zájmové organizace vypracoval v profesní sdružení firem pracujících v tomto oboru. Výborně také fungují i další svazy. Věřím, že se v blízké době sjednotí i firmy z oblasti fotovoltaiky. Silný oborový svaz, který pracuje ve prospěch oboru je jednoznačně lepší a čistší variantou.:19Kvído ŠMá tedy Česko dostatek ploch pro to, aby se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stala konkurenceschopnou i bez dotací a podpory?13:44Jiří SuchardaV České republice je rozhodně dostatek vhodných ploch využitelných např. pro výstavbu fotovoltaických elektráren. Budoucnost tohoto oboru ale není v obsazování co nejrozlehlejších ploch, ale o maximálním zvyšování účinnosti těchto zdrojů a jejich umisťování co nejblíže místu spotřeby, tzn. např. instalace na střechách, elektromobilita, samonabíjecí mobilní telefony a počítače vybavené solárními články atd. Takovéto využití bude znamenat i výrazné úspory ve spotřebě a pomůže snížit ztráty při distribuci elektřiny. S růstem účinnosti těchto technologií se bude logicky i snižovat jejich cena a tím poroste jejich konkurenceschopnost.:06J. VanerMohou zájemci navštívit některý z vašich realizovaných projektů fotovoltaické elektrárny? Je veřejnosti dostupný ukázkový provoz? jaké máte zkušenosti s podporou takových projektů od bank (získání úvěru)? Děkuji za odpovědi.13:53Jiří SuchardaV současné době nenabízíme exkurze do našich elektráren pro širokou veřejnost.
Z hlediska financování projektů fotovoltaických elektráren ze strany bank máme různé zkušenosti. Některé banky z důvodu vysokého objemu finančních prostředků a jejich dlouhodobosti (15 let), tyto projekty nefinancují. Existuje však několik bank působících na českém trhu, které nabízejí velice kvalitní servis a pokud je projekt dobře připraven po technické a administrativní stránce a investor disponuje vlastním kapitálem (cca. 20% z celkové investice), je možné vyřídit financování 1 MWp za cca. 2–3 měsíce.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].