S Vítězslavem Dudou o jaderném odpadu
Na téma budování hlubinných úložišť jaderných odpadů na území ČR i v zahraničí, jejich fungovaní, provozu i bezpečnosti, jste mohli diskutovat s Vítězslavem Dudou, ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů.
Vítězslav Duda
vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, specializaci jaderná energetika. Od roku 1985 pracoval ve společnosti ČEZ, postupně jako operátor v Jaderné elektrárně Dukovany, v letech 1991–1992 jako směnový inženýr v Jaderné elektrárně Temelín. Od roku 1992 pracoval na hlavní správě ČEZ, a.s. po tři roky jako specialista v sekci palivového cyklu jaderných elektráren a od roku 1995 do roku 1997 jako specialista-asistent ředitele divize Výstavby JE Temelín v projektovém týmu výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Od roku 1998 je ředitelem Správy úložišť radioaktivních odpadů -
.
České úložiště by se mělo začít stavět v roce 2050, první kontejnery s radioaktivním materiálem by dorazily v roce 2065. Byl by to odpad, který je nyní přechováván v Temelíně a v meziskladu v Dukovanech, a možná také vyhořelé palivo z nějaké budoucí nové atomové elektrárny.
Času je zdánlivě dost, ale odpor neslábne. Celkem bylo v Česku v uplynulých letech vypsáno 25 místních referend a ve všech občané úložiště odmítli.
„Snažíme se s obcemi domluvit už několik let,“ reaguje na nesouhlas starostů Vítězslav Duda, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů, úřadu, který má projekt atomového skladu na starosti. Jenže i s pouhým geologickým průzkumem je zatím ochotná souhlasit jediná lokalita ze šesti, Lubenec v západních Čechách, a to ještě pod podmínkou, že kývne také zbývajících pět. Je tedy pravděpodobné, že se správa úložišť všude setká s odmítnutím. Co potom?
(Související článek Martina Uhlíře Cesta na jaderný hřbitov v Respektu 17/09).
(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)
:36Tomáš BrdečkaDobrý den.
Pane Dudo,
řídí se všechny vyspělé země obecně uznaným postupem /normovaným/, jak nakládat s vyhořelým palivem z jaderných elektráren, nebo má každá země svůj vlastní technologický postup? Vyvíjí ČR svůj vlastní projekt ukládání radioaktivního odpadu, nebo kupujeme již hotové ze zahraničí?
Bude se českého úložiště také týkat prodloužení záruky bezpečnosti až na milión let?11:06Vítězslav DudaTechnologie ukládání se v různých zemích liší. Podstatným faktorem ovlivňujícím jejich výběr je horninové prostředí, některé země uvažují granitové horniny, úložiště může ale být i v solných formacích (Německo) či v jílech (Švýcarsko, Francie). Naše technologie se může odvíjet od švédsko-finského konceptu s dvouplášťovým kontejnerem z oceli a mědi, který je v úložišti obložen vrstvou bentonitu (specielního jílu), nebo můžeme zvažovat použití japonského silnostěnného kontejneru opět v bentonitovém obložení. Na konečné rozhodnutí máme ještě hodně času. Ve všech zemích však musí být dosaženo požadované úrovně bezpečnosti. Průkaz bezpečnosti podle české legislativy není nijak časově omezen, tzn. že bezpečnost úložiště musí být prokázána po celou dobu trvání rizika, což je v řádu statisíců let.:24Milan PechlaByl jste se i vy podívat na hoře Yucca?11:07Vítězslav DudaNa hoře Yucca jsem nebyl, ale koncepci amerického úložiště znám z literatury. Pro naše podmínky je významnější spolupráce s kolegy ve Švédsku a Finsku. Tyto země totiž budují úložiště v granitových horninách, tak jako by tomu mělo být i u nás. Můžeme tedy použít velmi podobné technologie a postupy.:08Kamil ZoubekPočítá se i s eventualitou případného vybudování „dočasných“ úložišť - skladů (viz. článek a návrh prof. Powerse) - které by sloužily třeba jen sto let, alespoň do doby, než bude lidstvo schopno dalších, nových, revolučních technologií?11:07Vítězslav DudaSkladovat vyhořelé jaderné palivo můžeme libovolně dlouho, pouze je potřeba zajistit údržbu a ostrahu skladů, případně obměnu některých technologických komponent, například výměnu těsnění skladovacích kontejnerů. Rozhodnutí o délce skladování vychází z celkové koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Například v Nizozemí uvažují se skladováním v horizontu zhruba 100 let.:21Jakub ZázvorkaMáte již předběžné odhady, která z šesti navržených lokalit pro vybudování úložiště by byla nejvhodnější?
Jsou všechny informace spojené s projektem veřejnosti, nebo alespoň starostům dotčených obcí, dostupné a nebo některé složky spadají pod PŘÍSNĚ TAJNÉ?11:08Vítězslav DudaMezi šesti vytipovanými lokalitami jsme žádné pořadí nestanovovali, ani jsme neprováděli odhady nejvhodnější z nich. Důvodem je fakt, že naše hodnocení lokalit vychází zejména z geologických charakteristik, které potřebujeme upřesnit geologickým průzkumem. Potřebovali bychom se podívat do hloubek 500 až 1000 m pod zem hlubinnými vrty a ověřit homogenitu granitu a hydrogeologické podmínky. Všechny informace, které o lokalitách máme, jsou dostupné, některé zprávy jsou volně ke stažení na našich webových stránkách.:37sevenMyslím, že byste měl být odvolán. Jak může na své pozici zůstávat člověk, který nepochopil, že silou s obcemi vůbec nic nezmůže a jen dál jim troubí stále stejnou písničku: pusťte nás k vám dělat průzkumy.. Je nepochopitelné, že bráníte zařazení Česka mezi demokratické země Evropy - Švédsko má právo veta a obce mohou kdykoliv z procesu odstoupit, celý proces je navíc transparentní.. Cele vaše SURAO mi připomíná komunistický moloch ze sedmdesátých let normalizace..11:09Vítězslav DudaNevím proč tolik rozhořčení, snažíme se problematiku řešit a příliš možností nemáme. Úložiště nelze vybudovat kdekoliv, na rozdíl od Švédska žijeme v zemi s mnohem větší hustotou obyvatel. Při umisťování této stavby se vždy dostaneme do střetů s jejími odpůrci. Pokud jde o právo veta, byla tato otázka diskutována i na úrovni Senátu a bylo konstatováno, že není tento právní prvek dobře slučitelný s naším právním řádem.:16Marek BurianSnad jen díky tomu, že žijeme v Česku může tak neschopný manažer jako vy zůstávat tak dlouho v úřadu. Dostal jste pět let na to, abyste si urovnal vztahy s obcemi. Co jste udělal? Nějaký návrh na změnu koncepce/atomového zákona inspirovaný skandinávským modelem? Nic, vůbec nic. Stále jen to samé: pusťte nás na vaše pozemky dělat průzkum, když to nepůjde po dobrém stejně se k vám dostaneme silou.. Ostatně není se čemu divit, váš úřad - SURAO - svým fungováním a komunikací s námi obcemi používá metody za které by se nemusel stydět socialistický normalizátor ze sedmdesátých let..11:13Vítězslav DudaÚložiště nelze vybudovat kdekoliv, na rozdíl od Švédska žijeme v zemi s mnohem větší hustotou obyvatel. Při umisťování této stavby se vždy dostaneme do střetů s jejími odpůrci. Pokud jde o právo veta, byla tato otázka diskutována i na úrovni Senátu a bylo konstatováno, že není tento právní prvek dobře slučitelný s naším právním řádem. SÚRAO nevytváří legislativu v této zemi, děláme práci kterou nám ukládá vláda, ačkoliv hlubinné úložiště je významným projektem, určitě není prioritním.:09Jan MachkováPane řediteli, v čem je podle Vás největší problém vzájemné komunikace s obcemi a jejich představiteli? Nabízíte málo, nebo moc? Jsou nedostatečně informovaní, nerozumí, nebo je chyba ve vašem podání? je to hra na přetahovanou? Vyčkávání?
Jak velký zásah do krajiny a jejího rázu vyžaduje výstavba takového úložiště?
Jak dlouho ještě vydrží uskladňovací kapacity v elektrárnách?11:20Vítězslav DudaVeřejné mínění v obcích se posouvá, podle nezávislého průzkumu, který jsme provedli v minulých letech, by v řadě lokalit veřejnost s průzkumy souhlasila. Spíš zde existuje obava některých starostů, že pokud by připustili průzkum, cesta k vybudování úložiště by se otevřela. Dále je faktem, že stát zatím obcím zatím nic nenabídl, návrhy jsou pořád v jednání, jejich konečné schválení závisí na zákonodárcích.Pokud jde o zásah do krajiny, byl by minimální, povrchový areál je možné umístnit na ploše kolem 5 ha, samotná výstavba úložiště by zřejmě připomínala provoz středně velkého kamenolomu.:11laikJe vůbec již v dnešní době možné vybudovat skladiště jaderného odpadu, které by vydrželo téměř milión let?
Existují možnosti uskladnění i jiné než v horninách?
Je možné nějaké další zpracování odpadu?11:22Vítězslav DudaÚložiště milión let vydrží, to je doloženo v řadě bezpečnostních analýz. Vyhořelé jaderné palivo je možné přepracovávat, nicméně po přepracování zůstávají vysoceaktivní odpady, které je nutno uložit.:57H. RýmavskáMají uložiště vyhořelého jaderného paliva sloužit i k uskladňování institucionálních radioaktivních odpadů (ze zdravotnictví, prům. výroby apod.)?11:10Vítězslav DudaInstitucionální radioaktivní odpady (z výzkumu, průmyslu, zdravotnictví) jsou obvykle nízkoaktivní, postačují pro ně přípovrchová úložiště. V Česku máme takováto úložiště tři, v Dukovanech, pro nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky, v Litoměřicích v dole Richard a v Jáchymově v dole Bratrství pro institucionální nízkoaktivní odpady.:54Libor KolmanOperujete i s možností ukládání radioaktivního odpadu do síry?11:10Vítězslav DudaNe, s ukládání do síry neuvažujeme.:35Lenka JeřábkováPřehodnotíte nově i vy svůj postoj k vyjednávání s obcemi a vydáte se „švédskou“ cestou?
Pak se chci ještě zeptat: vadí obcím apriori již počáteční geologický výzkum danných oblastí? Proč?11:24Vítězslav DudaProti právu veta v zásadě nic nenamítám, pouze tento legislativní prvek nemá v našem právním řádu patřičné zakotvení. Předpokládám, že v budoucnu bude pro obce vytvořena taková nabídka, že přijmout úložiště bude alespoň pro některé z nich výhodné. Věřím, že k dohodě s obcemi dojde, obdobně jako ve Švédsku nebo ve Finsku.:09Matěj KudrnaZnamená to tedy, alespoň podle článku, že ve světě ještě neexistuje funkční a ozkoušené hlubinné úložiště vyhořelého paliva z elektráren?11:27Vítězslav DudaFunkční úložiště vyhořelého jaderného paliva zatím ve světě není, jsou však v provozu úložiště nízkoaktivních odpadů, a to i podzemní, hlubinná. První úložiště pro vyhořelé jaderné palivo by měla být uvedena do provozu mezi roky 2020 - 2030 (Finsko, Švédsko, Francie).:35Olga ČernáPane řediteli, chápu, že SÚRAO legislativu v naší zemi neurčuje. Můžete mi ale říct, proč SÚRAO obce v úsilí o změnu atomového zákona ani jednou nepodpořila? Domnívám se, že by to vzájemným vztahům velmi prospělo, rozhodně by to posílilo důvěru obcí ve Vaši organizaci.
Jaký je podle Vás důvod neslučitelnosti práva veta s naším právním řádem?11:32Vítězslav DudaOtázku legislativních změn musíme ponechat našemu zřizovateli, kterým je MPO. SÚRAO podporuje v prvé řadě motivaci pro obce, požadavek práva veta by byl v našem právním řádu nový a vyžadoval by změny v Ústavě a posouzení celého kontextu takového právního zásahu je nad rámec našich možností, proto se k tomuto požadavku stavíme neutrálně.:45Marie DolejšováMyslím, že tohle téma je hodně reaktivní, uvažujete o seznámení občanů s problematikou jaderného odpadu i na úrovni škol (třeba již těch základních)?
Nabízí vaš tiskové nebo PR oddělení tuto možnost?
Děkuji za odpovědi.
Marie Dolejšová11:34Vítězslav DudaAno, školy alespoň v Praze mají přístup do našeho informačního střediska, máme pro ně dostatek informačních materiálů, mohou shlédnout zajímavá videa. Na přání můžeme tyto materiály zaslat zájemcům, na setkáních s občany obcí je rovněž distribujeme.:24Martin 15Dá se nějakou metodou poločas rozpadu, tedy ztráta radioktivity/záření, urychlit?11:36Vítězslav DudaPoločas rozpadu změnit nedovedeme, jedná se o charakteristiku příslušných jader. Některá jádra je však možno přeměňovat (transmutovat) tokem neutronů na stabilní, tento výzkum sledujeme a podporujeme.:00Martin 15Nehrozí zneužití jaderného odpadu k výrobě jaderných tzv. špinavých zbraní?11:38Vítězslav DudaTakováto hrozba je možná, proto je u vyhořelého jaderného paliva zajišťována vždy speciální ostraha.:58Zdeněk ČernýPane řediteli, proč si více považujete Vašeho průzkumu veřejného mínění, než místních referend? Přišlo k nim více lidí, než k volbám, a výsledky jsou známé - nejméně 90% bylo proti úložišti a zavázala tak svá zastupitelstva k tomu, aby podnikala vše proti úložištím. Průzkum veřejného mínění má pouze informativní ráz, referendum je právní akt. Chápete toto?
To, že se obce brání průzkumům tedy je správné. Nebudeme dělat stejnou chybu jako Smolíček Pacholíček.11:49Vítězslav DudaPrůzkum veřejného mínění byl mnohem komplexnější a měl řadu otázek, nejen pouze jednu či dvě, na které v podstatě nebylo možno odpovědět jinak. Právní význam referend chápu, žijeme v demokratické společnosti, stejným význam má však pro mou práci i řada jiných právních aktů či rozhodnutí vlády, které musím respektovat.:45Milada GröschlováPlánují se i nějaká společná úložiště vyhořelého jaderného paliva pro evropské země? Nebo je zřizovatel jaderné elektrárny povinen uskladnit odpad na území státu, kde elektrárna stojí?11:51Vítězslav DudaIniciativa pro zřízení společných evropských úložišť existuje, jediným problémem je najít hostitelskou zemi. Zatím většina zemí má ve své legislativě zákaz dovozu radioaktivních odpadů na své území.:02Zdeněk ČernýMimochodem, pane řediteli, všimnul jste si toho, že jsem nedávno v rozhlase dělal Vašeho mluvčího a vysvětloval posluchačům, co jste měl vysvětlovat Vy? Jestli ne, pošlu Vám odkaz.
Nebojte se, nic po Vás nechci. Jen to, abyste pochopil, že jste promarnili pět let na porozumnění s obcemi, diskusi a jakékoli zákonné snahy.11:55Vítězslav DudaNemyslím, že jsme pět let promarnili, minimálně se nám podařilo dohodnout další podmínky pro průzkum na Lubenecku, a myslím, že pět let odkladu bylo důležité pro všechny aktéry. Budoucnost máme pořád před sebou a je opravdu jen a jen na nás, jak se k ní postavíme.:37Mirek ŠvubZnamená to - viz. článek pana Uhlíře, že jste pod tlakem referend a protestů ustoupili od plánu najít do roku 2015 jednu hlavní a jednu záložní lokalitu?11:58Vítězslav DudaRok 2015 pro výběr dvou lokalit byl jako milník schválen ve vládní koncepci z roku 2002 a pořád je splnitelný. V harmonogramu přípravy úložiště je dostatečná časová rezerva, takže případné zpoždění v řádu 10 let nemůže konečný termín zprovoznění úložiště ohrozit.:53Martin 15Moc tomu nerozumím, vždyť ten odpad někam lidé dát musejí: svítí, topí, jezdí… ?
Na jak dlouhou dobu odhadujete poločas rozpadu vzájemných nepochopení, šarvátek atd. Kdo by se do celého procesu měl zapojit - politici, vědci, neziskovky, veřejnost - kdo ještě chybí?
M-1512:00Vítězslav DudaK tomu, abychom postoupili dále je třeba ještě hodně práce, zejména z naší strany ale i ze strany našich zákonodárců. Porozumění v obcích nelze získat ze dne na den, ale že to jde nám ukazují právě příklady ze Švédska či Finska.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].