Hranice (ne)příjemné otupělosti
Ve světě zahlceném informacemi a názory údajně platí, že chce-li na sebe někdo upozornit, nikdy nesmí podcenit overstatement. Zjednodušeně řečeno, vždycky má radši přepálit myšlenku a teprve až získá kýženou pozornost, myšlenku případně korigovat.
Jedněmi z nejzdatnějších českých „paličů“ jsou v tomto ohledu muži Hradu Petr Hájek a Ladislav Jakl – s tím rozdílem, že nic posléze nekorigují. Druhý jmenovaný teď předvedl učebnicový kus podle zmíněné teorie: využil ospalého času svátků, kdy je konkurence menší a do veřejného prostoru hodil svoji kritiku cyklistiky, kterou de facto označil za pogrom na lidstvu, věc hodnou celoplanetárního zákazu, katastrofu pro zvířata a rostliny… No prostě to pořádně přepálil.
Získal tím pozici druhé hlavní zprávy na nejčtenějším českém zpravodajském serveru a třetí až čtvrtou na ostatních. Internet se bavil a sdílel, Jaklův text se stal událostí dne na sociálních sítích. Zhodnoceno s Jiřím Paroubkem – Kdo z vás na to má?
Co přesně Jakl tvrdil a jak argumentoval, ale nikdo moc nezkoumal. Zpravodajské servery ani nesáhly k obvyklé konfrontaci tezí autora se zástupcem opačného tábora a při komentování Jaklova díla na sítích zavládla otupělost ve stylu „no jo Jakl.“
Autorka těchto řádků přiznává, že jí tahle otupělost byla příjemná. Ladislav Jakl a Petr Hájek jsou slepou odbočkou dějin a nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo povýšit jejich vývody na úroveň relevantních přispěvků do veřejné debaty a jejich hlásání vážně rozebírat.
Přesto tenhle vnitřní klid začal po chvíli pukat. Oba muži jsou reprezentanti kanceláře prezidenta republiky a jejich hlásání by se zřejmě nemělo přecházet mávnutím ruky. Nebo lépe řečeno, kdy by už nemělo?
Ladislav Jakl a Petr Hájek 7. března skončí, ale představme si následující hypotetickou situaci. Prezidentské volby vyhraje Miloš Zeman, další vyznavač overstatementu, a obklopí se starými dobrými známými. Mimo jiné Miroslavem Šloufem. Novinářská obec se bude nového prezidenta ptát na opoziční smlouvu, na Šloufovy podivné vazby a zákulisní hry a Miloš Zeman rozbalí svoje typické „Pane redaktore, kdybych nebyl zdvořilý, řekl bych Vám, že jste úplný idiot. Ale protože jsem zdvořilý, tak Vám to neřeknu.“ Případně „Můj přítel Miroslav Šlouf je šťastný důchodce a jako takový je rád, že udrží myšlenku a vše ostatní, co udržet má.“
Šlouf na to odpoví něco ve stylu, že si chodí na Hrad jen tak důchodcovsky popovídat a hahaha, Zemanovu bonmotu se srdečně zasměje. Bavit se bude internet a celý národ, protože „to je prostě Zeman“ a všichni příjemně otupíme. A stejně jako necháváme odplynout hlásání nynější Hradní dvojice jako zbytkovou pěnu dní, necháme se zamlžit Zemanovým bonmotérstvím. A možná nám něco podstatného unikne.
Nebo taky ne. V každém případě veselý a nezamlžený 2013!
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
