Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda, Kontext, Politika, Redakce, Společnost

Ještě jsme nic vážného ani nezačali, řekl Putin o invazi

Online zpravodajství z konfliktu na východě Evropy

Zleva ruský ministr obrany Šojgu, prezident Putin a náčelník generálního štábu Gerasimov, 2022 • Autor: Profimedia
Zleva ruský ministr obrany Šojgu, prezident Putin a náčelník generálního štábu Gerasimov, 2022 • Autor: Profimedia

Čtvrtek, 20:00: Ruský prezident Vladimir Putin slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Moskvou domluvit, varoval.

„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur. „Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.

Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“ opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.

Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“ včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost: usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.

Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček. „Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.

Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk. (čtk)

Čtvrtek, 15:00:  Rusko se snaží plně pod kontrolu dostat ukrajinskou Luhanskou oblast, zatímco v sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk, uvedl ukrajinský generální štáb. Ve středu podél frontové linie v Doněcké oblasti pokračovaly tvrdé boje, ale ruské jednotky postoupily jenom na několika místech, oznámilo britské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného serveru BBC následně oznámilo operační pauzu pro jednotky, které se podílely na bojových úkolech. Oděskou oblast brzy ráno zasáhly rakety, útoky vedly na Hadí ostrov a zemědělské budovy.

 Ruští vojáci ve směru na Slovjansk, který se nachází jen několik kilometrů od bojové linie, ostřelovali dělostřelectvem a salvovými raketomety několik obcí, uvádí ukrajinský generální štáb. Dělostřelecké ostřelování a letecký útok ukrajinské armádní vedení zaznamenalo i ve směru na Bachmut, raketové útoky hlásilo i několik menších měst a vesnic v okolí Kramatorsku.

Ruskojazyčný server BBC poznamenal, že odborníci z amerického Institutu pro výzkum války v poslední analýze uvádějí, že poprvé za 133 dní války nejsou informace o výraznějším postupu ruských sil. Experti dříve uvedli, že ruské vedení pravděpodobně po dobytí Lysyčansku a dosažení hranic Luhanské oblasti stanovilo podmínky pro operační pauzu.

Britská vojenská rozvědka dnes rovněž uvedla, že se ruské jednotky po velkých územních ziscích z minulého týdne pravděpodobně přeskupují. Ruské ministerstvo obrany následně operační pauzu oficiálně potvrdilo, píše BBC. Jednotky, které se podílely na „bojových úkolech“ se nyní starají o to, aby zvýšily svou bojeschopnost. „Vojáci mají možnost odpočinku, dostat dopisy a zásilky z domova,“ napsala agentura TASS s odkazem na ministerstvo.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na začátku tohoto týdne prezidentovi Vladimiru Putinovi oznámil, že ruské síly „plně osvobodily“ ukrajinskou Luhanskou oblast, tedy nad ní převzaly kontrolu. Ruský státník následně uvedl, že by si tyto jednotky měly odpočinout.

Oděskou oblast na jihu Ukrajiny dnes za úsvitu zasáhly dvě rakety, zničeny byly dvě zemědělské budovy, uvedl podle agentury Unian mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. „Zničeno bylo 35 tun obilí,“ dodal. Další útok zničil molo na Hadím ostrově v Černém moři, který mají po ruské okupaci v rukou opět Ukrajinci.

Na ostrůvku, který se stal na začátku války symbolem ukrajinského odporu vůči Rusku, právě ve čtvrtek podle BBC kyjevské síly opět vztyčily ukrajinskou vlajku. Ruské ministerstvo obrany ale následně uvedlo, že jeho síly na ostrov zaútočily střelou a část ukrajinské posádky na ostrově po pořízení fotografie s vlajkou „zničily“. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která z tureckého přístavu dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. „Litujeme, že ruské lodi Žibek Žoly, která byla plná ukradeného ukrajinského obilí, bylo umožněno opustit přístav Karasu navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům,“ uvedl na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Turecký velvyslanec podle něj dostal pozvánku na ministerstvo zahraničí, aby tuto „nepřijatelnou situaci“ vysvětlil.

Kyjev minulý týden oznámil, že turečtí celníci loď Žibek Žoly plující pod ruskou vlajkou zadrželi poté, co je o to požádala Ukrajina. Plavidlo přepravuje 7000 tun ukrajinského obilí z přístavu Berďansk, který okupují ruská vojska. Turecké úřady ale loď ve středu večer propustily a dnes podle nich už vplula do ruských výsostných vod.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno obvinil Rusko z krádeže uskladněných potravin, zabavilo podle něj půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat. Podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara koupilo obilí z okupovaných částí Ukrajiny několik zemí včetně Turecka. Turecko je členem NATO a je považováno za spojence Ukrajiny, které dodává bojové drony. Vůči Rusku, na němž je závislé kvůli dodávkám plynu, se však snaží zachovávat neutrální postoj. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 12:00: Dělostřelectvo, které Ukrajině na obranu před ruskou invazí poskytly západní země, již dosahuje hmatatelných výsledků a výrazně snižuje bojové schopnosti ruské armády. Ve svém pravidelném večerním videoposelství to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Konečně je cítit, že začalo ve velkém pracovat západní dělostřelectvo - zbraně, které jsme dostali od našich partnerů. Jeho přesnost je opravdu taková, jaká má být,“ řekl s tím, že ukrajinským obráncům se daří zasahovat skladiště a další místa důležitá pro logistiku ruských sil. „To výrazně snižuje útočný potenciál ruské armády. Ztráty okupantů budou s každým dalším týdnem jen narůstat, stejně jako obtížnost jejich zásobování,“ citovala Zelenského agentura Unian.

Ukrajinská armáda podle agentury v posledním týdnu zasáhla nejméně 11 skladišť zbraní či munice. Díky dělům a raketometům s dlouhým dostřelem se mohla zaměřit i na cíle hluboko v týlu nepřítele. (čtk)

Čtvrtek, 09:30: Ruská armáda zesiluje tlak na město Slovjansk a okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Město čelí těžkému ostřelování, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský generální štáb ve svém středečním večerním hlášení. Zopakoval nicméně tvrzení, že se ukrajinským vojákům zatím daří ruskou ofenzivu odrážet.

Rusové a proruští separatisté již kontrolují jižní části Doněcké oblasti a v neděli oznámili rovněž obsazení celé sousední Luhanské oblasti. Podle středečního večerního hlášení ukrajinského generálního štábu ruské síly zintenzivňují tlak na ukrajinské obránce na severu Doněcké oblasti. Těžkými zbraněmi ostřelují několik ukrajinských obcí, aby umožnily pozemním jednotkám postoupit blíž ke Slovjansku. „Nepřítel se snaží vylepšit své taktické pozice,“ uvedl štáb.

Další ruské oddíly se podle ukrajinského generálního štábu snaží zmocnit dvou obcí při postupu na Kramatorsk, který leží jižně od Slovjansku. Pokoušejí se rovněž získat kontrolu nad hlavní silnicí spojující Luhanskou a Doněckou oblast.

V Slovjansku pokračovala ve středu evakuace civilních obyvatel. Před ruskou invazí na Ukrajinu mělo město více než 100 tisíc obyvatel, nyní jich tam zbývá asi 23 tisíc , řekl starosta Slovjansku Vadym Ljach. „Mnoho evakuovaných lidí bylo převezeno autobusy do města Dnipro, které se nachází dále na západ,“ prohlásil. (čtk)

Čtvrek, 09:00: Ukrajinská prokuratura vyšetřuje více než 21 tisíc obvinění z válečných zločinů a zločinů agrese spáchaných Ruskem od začátku invaze. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.

Generální prokuratura podle ní dostává denně oznámení o 200 až 300 válečných zločinech. Prokurátorka připustila, že mnoho soudních řízení se bude muset konat v nepřítomnosti obviněných, ale zdůraznila, že stíhání těchto zločinů je otázkou spravedlnosti. „Je velmi důležité, aby ruští vojáci, kteří se rozhodli zabíjet, mučit a znásilňovat civilisty, pochopili, že je jen otázkou času, kdy všichni stanou před soudem,“ prohlásila Venediktovová. Rusko veškerá obvinění z válečných zločinů odmítá.

Generální prokurátorka uvedla, že její tým je přítomen v regionech po celé Ukrajině, ale nemůže řádně a efektivně vyšetřit všechny případy kvůli nedostatečnému přístupu k některým lidem a oblastem. (ceskenoviny)

Středa, 20:00: Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.

Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které podle něj mají na svědomí řadu krvavých válek a zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. „Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera,“ tvrdí Medveděv.

Ten sloužil v letech 2008 až 2012 jako ruský prezident a prezentoval se coby reformátor, jenž chtěl zlepšit vztahy se Západem. Od začátku invaze se však projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie. Například minulý měsíc na sociální síti napsal, že všichni ti, kteří podle něj nenávidí Rusko, jsou „zdegenerovaní“. „Dokud budu naživu, udělám vše pro to, aby zmizeli,“ uvedl.

Rusko čelí obviněním z porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání válečných zločinů kvůli útokům na civilisty na Ukrajině. Moskva ale navzdory množícím se svědectvím a faktům popírá, že by na civilisty útočila. Americký prezident Joe Biden už dříve označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.  Moskva invazi nazývá „zvláštní vojenskou operací“ a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejvážnější krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se mnoho lidí obávalo, že svět stojí na pokraji jaderné války, podotkl Reuters. Spojené státy a Rusko mají v současné době dohromady ve svých arzenálech přes 90 procent všech jaderných zbraní na světě. (čtk)

Středa, 12:00: Ukrajinský generální štáb hlásí, že ukrajinské armádě se podařilo odrazit ofenzivu ruských vojáků u Slovjansku a v Chersonské oblasti. Velení ukrajinského vojska o tom informovalo ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů. Existuje reálná možnost, že bitva o Slovjansk bude dalším klíčovým bojem na Donbase, konstatovalo britské ministerstvo obrany ve své analýze týkající se ruské invaze na Ukrajině.

„Ve směru na Slovjansk se nepřítel pokouší zlepšit taktické postavení svých jednotek,“ uvádí ukrajinský generální štáb. „Naše obránci odrazili nepřátelský útok a zatlačili invazní síly zpět do prostoru u osady Dolyna. Nepřítel provádí útočné operace u Mazanivky, boje pokračují,“ hlásí velení ukrajinských ozbrojených sil.

Uvádí rovněž, že ukrajinští vojáci v tomto východoukrajinském regionu způsobili ruským invazním jednotkám značné ztráty při jejich pokusu o ofenzívu v oblasti obcí Bilohorivka, Hryhorivka a Verchnokamjanske. „Okupanti odešli,“ tvrdí ukrajinský štáb a mimo jiné zmiňuje zastavení ruské ofenzívy u obce Spirne či odražení útoku u Veršyna.

V Luhanské oblasti invazní síly postupují, nepřátelské akce pokračují, dodal štáb. Z jihu Ukrajiny pak hlásí odražení ruského útoku v Chersonské oblasti, které se už dříve zmocnila ruská invazní vojska, nicméně ukrajinská armáda se pokouší ztracená území získat zpět. „Ukrajinští vojáci tvrdě potlačili pokus invazních sil o postup ve směru na Lozove,“ uvádí štáb - přičemž stanice BBC na svém ruskojazyčném webu k tomuto sdělení poznamenala, že ves Lozove se nachází v Chersonské oblasti.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze uvedlo, že Rusko pravděpodobně pokračuje v upevňování své kontroly nad Lysyčanskem a Luhanskou oblastí. „Na severu vyčlenilo většinu zbývajících dostupných jednotek z východní a západní skupiny na izjumskou osu,“ uvádí Britové, podle nichž jsou ruské invazní jednotky zřejmě zhruba 16 kilometrů severně od Slovjansku. (čtk)

Úterý, 19:00: Ukrajinská armáda může znovu dobýt území, které v poslední době obsadily ruské invazní síly. Při telefonickém hovoru to ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekl britský premiér Boris Johnson. Informoval také Zelenského o nejnovější dodávce britského vojenského vybavení včetně deseti samohybných dělostřeleckých systémů a takzvané vyčkávací munice - tedy dronů, které jsou vypuštěny do vzduchu a tam vyčkávají, než nastane vhodný okamžik k útoku. Zásilky dorazí v nadcházejících dnech a týdnech, uvedla mluvčí.

Zelenskyj na twitteru poděkoval Johnsonovi za „neochvějnou podporu Ukrajiny“ a další vojenskou pomoc v hodnotě jedné miliardy liber (téměř 29 miliard Kč), kterou Británie minulý týden oznámila. Oba lídři spolu hovořili také o potravinové bezpečnosti a bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Ruské invazní jednotky o víkendu dobyly ukrajinský Lysyčansk a nyní se zřejmě soustředí na vytvoření kontroly nad Luhanskou oblastí a ovládnutí celého Donbasu. Bezprostředně po telefonátu nebylo zřejmé, zda Johnson mluvil právě o tomto městě, nebo o jiných územích okupovaných ruskou armádou. (čtk)

Úterý, 15:00: Rusko od zahájení invaze na Ukrajinu přišlo o 115 000 vojáků, součet zahrnuje mrtvé i zraněné. Podle serveru RBK-Ukrajina to uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Informace ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Ztráty armády Ruska za 132 dní války činí 115 000 mrtvých a zraněných. Armádní jednotky ztratily na 36 000 a soukromé vojenské společnosti až 12 000 lidí. Ostatní jsou zranění,“ uvedl Podoljak. Vojsku proruských separatistů na Donbasu podle něj „zbývá 25 až 35 procent živé síly“. Generální štáb pak ve svém pravidelném hlášení uvedl, že počet padlých v řadách ruských sil za posledních 24 hodin vzrostl o 150 na celkových 36 350.

Ukrajina ztráty ve vlastních řadách oficiálně neuvádí. Podoljak minulý měsíc uvedl, že v bojích ve východoukrajinském Donbasu umírá každým dnem 100 až 200 ukrajinských vojáků. (čtk)

Úterý, 11:00: Ruské invazní jednotky ostřelují ukrajinské pozice podél celé frontové linie, přičemž útočí ve směru na obce Novoluhanske a Spirne v oblasti východoukrajinského Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to uvedl ukrajinský generální štáb. Hlavní úsilí nepřátelských sil se podle něj soustředí na vytvoření kontroly nad územím Luhanské oblasti v rámci jejích administrativních hranic.

„Nepřítel přijímá opatření k obnově infrastruktury v týlových oblastech,“ píše ukrajinské velení. Generální štáb přitom nezmiňuje jmenovitě situaci ve městě Lysyčansk, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení potvrdilo v neděli a Moskva následně vyhlásila vítězství v celé Luhanské oblasti na východě země.

„Ve směru na Bachmut podniká nepřítel útoky směrem na osadu Novoluhanske, boje pokračují,“ tvrdí generální štáb. „Za podpory dělostřelecké palby a letectva agresor obnovil útoky ve směru na osadu Spirne, s částečným úspěchem, nepřátelské akce pokračují,“ hlásí dále velení ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajinští vojáci podle něj naopak odrazili útok ve směru na obec Dolyna u města Slovjansk. Tvrzení ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

V Charkovské oblasti na severovýchodě země pak podle něj ruské invazní síly soustředí své hlavní úsilí na udržení obsazených linií a zabránění postupu ukrajinského vojska. Ukrajinské letectvo raketové a dělostřelecké jednotky pokračují v úderech na ruské pozice v Chersonské oblasti na jihu země, uvedl štáb.

Ruský prezident Vladimir Putin podle BBC nařídil ministru obrany, aby po dobytí Lysyčansku pokračoval v ofenzivě. V ruské televizi pak sám vyzval jednotky na jiných frontách, aby sledovaly své cíle podle „dříve schválených plánů“. (čtk)

Pondělí, 10:00: Ruská vojska se snaží proniknout ke Slovjansku od Izjumu, hlásí ukrajinský generální štáb, aniž by se zmínil, zda Rusové v tomto směru dosáhli nějakého úspěchu; jen konstatoval, že „boje pokračují“. V ranním hlášení rovněž uvedl, že Rusové upevňují své pozice v Severodoněcku a Lysyčansku, jehož dobytí ruskými jednotkami ukrajinské velení v neděli potvrdilo. Ve směru na Kramatorsk ruské oddíly podle Kyjeva po dělostřelecké přípravě překonaly řeku Severní Doněc.

Dobytí Lysyčansku, a tím i celé Luhanské oblasti, mezitím potvrdily i americký Institut pro výzkum války (ISW) a britské ministerstvo obrany. To s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že ukrajinské síly se stáhly z Lysyčansku a pravděpodobně ustoupily do předem připravených obranných postavení. Rusko se nyní podle Londýna téměř jistě soustředí na dobytí Doněcké oblasti, jejíž velká část zůstává pod kontrolou ukrajinských sil. Za „velmi nepravděpodobné“ pokládá, že by se v nadcházejících týdnech změnil dosavadní vyčerpávající způsob bojů o Donbas.

Ukrajinský štáb poznamenal, že u Doněcka se ruská vojska zaměřují na vytlačení ukrajinských jednotek na linii Siversk-Fedorivka-Bachmut. Přes tyto obce, ležící paralelně s hranicí Doněcké a Luhanské oblasti, vede silnice, připomněla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. U Charkova se ruské síly snaží nedovolit ukrajinským jednotkám přejít do útoku. U obce Prudjanka, ležící mezi Charkovem a hranicí s Ruskem, „ukrajinští vojáci rozhodně potlačili nepřátelský pokus o útočné akce“, hlásí ukrajinský štáb.

V jižní části bojiště se Rusové snaží dobýt zpět ztracené pozice u obcí Ivanivka, Poťomkyne a Myrne a nepřipustit ukrajinské ofenzivní akce v Chersonské a Mykolajivské oblasti. Ukrajinské velení také tvrdí, že dělostřelectvo a letectvo podnikají úspěšné útoky na muniční sklady a na soustředění živé síly a vojenské techniky nepřítele. (čtk)

Neděle, 16:00: Východoukrajinské město Slovjansk zasáhlo silné ostřelování z několika raketometů, při kterém bylo mnoho lidí zraněno nebo zabito. Podle agentury Reuters to uvedl starosta města Vadym Ljach. „Je zde 15 požárů. Mnoho mrtvých a zraněných,“ řekl Ljach ve videu, které sdílel na komunikační platformě Telegram. Dodal, že šlo o nejsilnější ostřelování tohoto města v poslední době. Na videu jsou za Ljachem vidět obrovská oblaka dýmu, uvedla BBC.

Rusové také oznámili, že ovládli Lysyčansk a spolu s ním i celou Luhanskou oblast. Ukrajinské ministerstvo obrany dál trvá na tom, že Lysyčansk plně pod kontrolou ruských sil není. Podle agentury AP ale dobytí města otevírá cestu právě k postupu na Slovjansk v Doněcké oblasti. (čtk)

Neděle, 12:00: Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, přestože Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že město je obklíčeno. Rusko tak nyní získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, oznámilo ruské ministerstvo obrany.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu informoval prezidenta Vladimira Putina, že celá Luhanská oblast byla osvobozena, uvedla agentura Reuters. Rusko invazi na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, jejímž cílem je Ukrajinu zbavit nacistických sil.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) v neděli informoval, že ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně záměrně stáhly z Lysyčansku, což vedlo k tomu, že město obsadily ruské invazní jednotky. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov už v sobotu prohlásil, že proruské síly město Lysyčansk obklíčily. Z lokalizačních záběrů z města se podle ISW zdálo, že v něm nezbývají téměř žádní ukrajinští obránci.

Mluvčí ukrajinské Národní gardy Ruslan Muzyčuk ale odmítal, že je město v obklíčení, a tvrdil, že se o něj stále tvrdě bojuje. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč ale později připustil, že Lysyčansk může padnout.

Ruské ministerstvo obrany nejprve uvedlo, že ruské a proruské ozbrojené síly Lysyčansk obklíčily, obsadily vesnice v okolí a nyní bojují s ukrajinskými jednotkami uvnitř města. Krátce poté oznámilo, že se město podařilo dobýt. Ruská armáda získala minulý víkend po několika týdnech obléhání a bojů zcela pod kontrolu také východoukrajinský Severodoněck, který byl se zhruba 100 000 obyvateli druhým nelidnatějším městem Luhanské oblasti. (čtk)

Neděle, 10:00: Ukrajinské ozbrojené síly se pravděpodobně v sobotu záměrně stáhly z Lysyčansku v Luhanské oblasti na východě země a město obsadily ruské invazní jednotky. Ve své nejnovější analýze shrnující vývoj ruské invaze na Ukrajině to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW). Ruské síly zřejmě v příštích dnech podle něj získají kontrolu nad zbývající částí Luhanské oblasti.

Ukrajinští vojenští představitelé veřejně neoznámili stažení vojsk, ale ani neinformovali o žádných obranných bojích v okolí Lysyčansku, tvrdí analytici amerického institutu. Mluvčí ukrajinské Národní gardy Ruslan Muzyčuk odmítl zprávy o obklíčení Lysyčansku ruskými silami, ale tato popření jsou podle ISW pravděpodobně zastaralá nebo mylná.

Lokalizační záběry ukázaly, jak se ruské síly uvolněně procházejí po čtvrtích na severu a jihovýchodě Lysyčansku, což naznačuje, že v sobotu nezbývali ve městě žádní ukrajinští obránci, nebo jich bylo jen málo, píše Institut pro výzkum války. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov podle ruskojazyčné BBC v sobotu prohlásil, že proruské síly Lysyčansk obklíčily. Zástupce proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Rodion Mirošnik podle agentury Reuters v ruské televizi řekl, že Lysyčansk je pod kontrolou, ale zatím nebyl osvobozen.

Ukrajinská armáda následně uvedla, že se o město v Luhanské oblasti tvrdě bojuje, ale že je stále pod ukrajinskou kontrolu a není v obklíčení. „V okolí Lysyčansku zuří boje. Město ale naštěstí není v obklíčení a je pod kontrolou ukrajinské armády,“ tvrdil mluvčí ukrajinské Národní gardy Ruslan Muzyčuk. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksije Arestovyče se o osudu města rozhodne do dvou dnů.

Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily. Ruské jednotky minulý týden po dlouhých bojích a obléhání dobyly sousedící Severodoněck. (čtk)

Neděle, 08:00: Ruským Belgorodem, jenž se nachází v blízkosti hranic s Ukrajinou, zahřměla série explozí. Informovala o tom média s odvoláním na gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova. Ten později uvedl, že zemřeli tři lidé a další čtyři jsou ranění. Ve své poslední zprávě o situaci ve městě však neupřesnil, co se stalo, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Gladkov nejprve podle agentury TASS informoval o „sérii hlasitých zvuků“, hořícím soukromém domě a třech raněných ve městě. Příčiny se vyšetřují, pravděpodobně zafungoval systém protivzdušné obrany, uvedl tehdy šéf regionu. Exploze z města hlásili i svědci, podotkla BBC, podle níž se na sociálních sítích objevily záběry, které údajně ukazují stopy práce protivzdušné obrany, napsala BBC. Videozáběry z Belgorodu zveřejnil rovněž server Kommersant.

Později Gladkov na telegramu oznámil, že ve městě je částečně poškozených 11 bytových budov a také nejméně 39 soukromých domů, z nichž pět je zničeno zcela. „Co se týče zraněných: V tuto chvíli jsou čtyři (…) V současné době jsou informace o třech mrtvých,“ dodal gubernátor.

Kommersant poznamenal, že od začátku ruské „zvláštní vojenské operace“ na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země, úřady z Belgorodské oblasti několikrát hlásily exploze nebo ostřelování ze strany Ukrajiny. Rusko už dříve například obvinilo Ukrajinu z útoku na sklad paliva v Belgorodu a také z ostřelování několika vesnic, které se nachází u hranice. Ukrajinští představitelé zodpovědnost za tyto útoky odmítali, nebo je nechtěli komentovat. Kyjev se nevyjádřil ani k novým zprávám z Belgorodu. (ceskenoviny)

Sobota, 20:00: Bělorusko tento týden sestřelilo střely, které na jeho území vyslala Ukrajina. Uvedl to běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenka, podle kterého se střely mířící na vojenská zařízení podařilo zastavit. S odkazem na běloruská média o tom informovala agentura Reuters a podotkla, že Lukašenka svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajinská armáda záležitost zatím nekomentovala. Bělorusko se války přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na Ukrajinu své území.

„Provokují nás. Musím vám oznámit, že před zhruba třemi dny, možná o něco více, byl z území Ukrajiny proveden pokus o útok na vojenská zařízení na území Běloruska,“ citovala Lukašenku státní agentura BelTA. Vůdce také uvedl, že všechny střely vyslané ukrajinskými ozbrojenými silami zachytil systém protiletadlové obrany.

Lukašenka se podle agentury BelTA zároveň zapřísahal, že na Ukrajině nebojuje ani jediný běloruský voják, a zopakoval tvrzení, že Minsk nemá v úmyslu zapojit se do bojů. Následně ale varoval možné nepřátele před útokem na Bělorusko. „Budeme bojovat jen v jednom případě - pokud vstoupíte na naše území, pokud zabijete naše lidi, pak odpovíme,“ řekl Lukašenka, jehož režim je vojensky a ekonomicky závislý na Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že Moskva Minsku „v následujících měsících“ poskytne raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice.

V posledních týdnech se opět vyrojily spekulace, že by se Bělorusko mohlo přímo zapojit do války na Ukrajině. Starosta západoukrajinského Lvova Andrij Sadovyj řekl, že se Ukrajina na „eskalaci“ připravuje. Panují mimo jiné obavy, že by se Bělorusové mohli pokusit přerušit zásobovací trasy mezi západní Ukrajinou a Polskem. (čtk)

Sobota, 11:00: Ruské invazní jednotky se snaží získat zpět ztracené pozice v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Terčem ruských dělostřeleckých útoků se stalo několik městeček na východ od Charkova. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to  uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské ozbrojené síly také pokračují ve snahách obklíčit Lysyčansk.

„Nepřátelské jednotky se ve směru na Charkov soustředí na zadržování akcí našich vojsk a brání jejich dalšímu postupu,“ píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly Zoločiv, Lozovu a zhruba deset dalších obcí v Charkovské oblasti.

Ruské síly podle ukrajinské armády soustředí své úsilí také na boje v oblasti Lysyčansku a Bachmutu v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Ve směru na Bachmut prováděly nálety a ostřelovaly několik vesnic. Ruské jednotky útočí také v Doněcké oblasti, píše ukrajinské vojenské vedení.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své analýze shrnující dění na bojišti v pátek uvedl, že ruské síly se nadále soustředily na obklíčení ukrajinských vojáků bránících Lysyčansk v Donbasu.  Dosáhly nepatrných úspěchů východně od Bachmutu, nepodařilo se jim ale zcela zablokovat dálnici směrem na Lysyčansk. Ukrajinským jednotkám se podařilo odrazit útok na lysyčanský závod na výrobu želatiny, o jehož obsazení předem informovalo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinské obranné síly pokračují v čištění Hadího ostrova v Černém moři, odkud se ve čtvrtek stáhly ruské invazní jednotky. Ukrajinští vojáci na ostrově zničili ruské vybavení, uvedl podle agentury Unian mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. V pátek podle ukrajinských ozbrojených sil ostrov bombardovaly ruské stíhačky a použily přitom zakázané fosforové bomby. (ceskenoviny)

Sobota, 00:20: Spojené státy oznámily, že poskytnou Ukrajině novou vojenskou pomoc ve výši 820 milionů dolarů včetně protileteckých raket a dělostřeleckých radarů sloužících k umlčování palby nepřátelských děl. Jde o odpověď na skutečnost, že Rusko ve válce proti Ukrajině silně závisí na úderech zasazovaných z velkých vzdáleností, napsala agentura AP. Rusko v posledních dnech odpálilo desítky raket napříč Ukrajinou a na klíčových úsecích fronty drželo ukrajinské síly pod nepřetržitou palbou trvající někdy i hodiny. Ukrajinští vůdci veřejně vyzývali západní spojence, aby rychle poslali více munice a pokročilé zbrojní systémy, které by jim pomohly eliminovat ruskou převahu ve výzbroji a živé síle.

USA se celkem zavázaly poskytnout Ukrajině zbraně a výcvik za více než 8,8 miliardy dolarů. Asi sedm miliard této pomoci bylo oznámeno od ruské invaze z 24. února. „Budeme podporovat Ukrajinu, dokud to bude zapotřebí,“ řekl americký prezident Joe Biden tento týden na summitu NATO v Madridu. Prohlásil, že kvůli invazi utrpělo mezinárodní postavení Ruska a že velké škody způsobily ruské ekonomice západní sankce uvalené kvůli invazi. USA podle Bidena poskytují Ukrajincům „kapacitu nadále odolávat ruské agresi“. „Nevím, jak to skončí, ale neskončí to tak, že by Rusko porazilo Ukrajinu na ukrajinském území,“ řekl Biden.

V rámci nového balíčku pomoci Spojené státy poskytnou Ukrajině dva norské protiletadlové systémy NASAMS, které slouží i k ochraně vzdušného prostoru kolem Bílého domu a Kapitolu ve Washingtonu. Pentagon také Ukrajincům dodá až 150 000 dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a munici pro již poskytnuté raketomety HIMARS. Podle AP jde o čtrnáctý balíček výzbroje a vybavení převedený na Ukrajinu ze zásob amerického ministerstva obrany od srpna 2021.

Válka na Ukrajině podle západních představitelů a analytiků dospěla do patové situace, ve které jsou obě strany silně závislé na dělostřelectvu. Přestože Rusko nedosáhlo svých původních cílů, včetně svržení ukrajinské vlády, má se za to, že pomalu postupuje v dobývání východoukrajinského regionu Donbas. (čtk)

Pátek, 22:00: Ukrajina požádala Turecko, aby zadrželo loď Žibek Žoly plující nyní pod ruskou vlajkou a přepravující náklad ukrajinského obilí z Rusy okupovaného přístavu Berďansk. Informovala o tom agentura Reuters. Představitel ukrajinského ministerstva zahraničí s odvoláním na informace od ukrajinských námořních úřadů uvedl, že zmíněná loď o výtlaku 7146 tun byla v Berďansku jako první naložena nákladem 4500 tun obilí, které patří Ukrajině.

Kazachstánské rejdařství, které loď Žibek Žoly provozuje, tvrdí, že přeprava obilí z Berďansku do Turecka se uskutečňuje na žádost Ukrajiny, napsala kazachstánská tisková agentura KazTAG. Loď vyplula s nákladem pšenice 28. června z Berďanska do Turecka. Majitel lodi plavidlo pronajal do konce letošního listopadu ruské společnosti, která má s estonskou firmou, obchodující se zrním a olejem, uzavřený dlouhodobý kontrakt na přepravu obilí z Ukrajiny do Turecka.

Kyjev už několik týdnů obviňuje Moskvu z krádeží pšenice v oblastech okupovaných ruskou armádou na jihu Ukrajiny a z jejího nezákonného prodeje do zahraničí. Moskva toto obvinění odmítá. Ukrajinský přístav Berďansk v Azovském moři dobyly ruské síly v úvodu invaze, která začala 24. února. Nachází se v Záporožské oblasti, kterou stejně jako sousední Chersonskou oblast z velké části okupuje Rusko.

Ruská invaze může podle expertů způsobit celosvětovou potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže kvůli ruské blokádě vyvážet úrodu z přístavů, které má stále pod kontrolou. Rusko tvrdí, že nechá ukrajinské lodě s potravinami odplout, pokud Ukrajinci odminují přístupy k přístavům. To Kyjev odmítá, protože se obává, že ruská armáda zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží. Rozhovory ohledně exportu ukrajinského obilí za účasti Turecka a OSN zatím nepřinesly žádné výsledky. (ceskenoviny)

Pátek, 21:00: Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Celkově se index průmyslové výroby v Rusku, měsíční ekonomický ukazatel měřící reálnou produkci ve zpracovatelském, těžebním, elektrárenském a plynárenském průmyslu, v květnu meziročně snížil o 1,7 procenta. To je výraznější pokles než v dubnu, kdy pokles činil 1,6 procenta. Těžba se letos v květnu meziročně snížila o 0,8 procentního bodu, zpracovatelský průmysl pak zaznamenal pokles o 3,2 procentního bodu.

I když se tato čísla zdají poměrně nízká, odrážejí klesající trend. Patrnější je v enormních propadech materiálu, které ovlivňují výrobu konkrétních produktů. Utrpěla především výroba aut, která je teď o 96,7 procenta nižší než loni. Výroba nákladních automobilů se propadla o 39,3 procenta, výroba dieselových a benzinových motorů o 57 procent, výroba dieselových lokomotiv o 63,2 procenta a výroba nákladních vagonů o 51,8 procenta.

Francouzská automobilka Renault, která ovládala největší ruskou automobilku AvtoVAZ, v březnu pozastavila provoz ve svém moskevském závodě. Tento krok učinila pod tlakem ukrajinských lídrů, kteří tak reagovali na ruskou invazi. Renault později souhlasil s prodejem svých ruských aktivit za symbolickou částku.

Nákladní letecká doprava se meziročně snížila o 86 procent, což má dopady i na další produkty. O 58,1 procenta se proti loňsku snížila také výroba chladniček a o 59,2 procenta výroba praček. Zajímavé je, že o 24,5 procenta klesla také výroba cigaret, poznamenal Newsweek.

Grafy ukazují, že maloobchodní obrat se taktéž snížil ve srovnání s předchozím rokem, pokles je ale znatelný i proti začátku letošního roku. Velkoobchodní obrat se také prudce snížil, oslabení spotřebitelské poptávky je pravděpodobně odrazem nižších mezd v době vysoké inflace, se kterou se země potýká. Ještě významnější zprávou pro ruské obyvatelstvo je reálný pokles důchodů, které se v květnu meziročně snížily o 8,2 procentního bodu, zatímco mzdy v dubnu klesly o 7,2 procentního bodu.

Tyto údaje jsou jasným znamením, že ruská ekonomika utrpěla v důsledku sankcí, a to navzdory skutečnosti, že se rubl po únorovém propadu odrazil ode dna a země se vyrovnala se sankcemi lépe, než se zpočátku očekávalo. Pokles průmyslové výroby je sice menší, než očekávali západní ekonomové, ale pokles ekonomiky je nepopiratelný. Dokonce i ruská centrální banka uvedla, že v letošním roce očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 7,8 procenta. Západní ekonomové očekávají téměř dvojnásobný propad. Institut pro mezinárodní finance (IIF) odhaduje propad o 15 procent.

Jedna z nečekaně dobrých zpráv pro Rusko přišla z trhu práce, kde byla v květnu rekordně nízká míra nezaměstnanosti, konkrétně 3,9 procenta. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nadále snižuje reálné mzdy, není pravděpodobné, že by se vysoká zaměstnanost nějak promítla do spotřebitelské poptávky. Současná ochota lidí utrácet proto nebude nejspíše schopna zvrátit recesi, která Rusko s největší pravděpodobností čeká. (čtk)

Pátek, 18:00: Na dvě desítky stoupl počet obětí ruského nočního raketového útoku ve vsi Serhijivka u Oděsy na jihozápadě Ukrajiny, uvádí ruskojazyčný web BBC. Mezi 20 mrtvými je i jedenáctiletý chlapec, mezi čtyřmi desítkami z raněných je šest dětí a těhotná žena. Předchozí bilance byla 18 mrtvých a 38 raněných. Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset zodpovídat z útoku v Oděské oblasti, uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. (čtk)

Pátek, 12:00: Osmnáct lidí zemřelo a dalších 38 utrpělo zranění při ruských nočních raketových útocích v Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny. Jedna z raket ve vsi Serhijivka v okrese Bilhorod-Dnistrovskyj zasáhla devítipodlažní obytný dům, další dvě rakety dopadly na nedaleká rekreační zařízení. „V důsledku útoku strategických letounů Tu-22 ze strany Černého moře na Bilhorodsko-Dnistrovskyj okres třemi raketami Ch-22 byl zasažen vícepodlažní dům a dvě rekreační zařízení,“ informovalo Jižní velitelství ukrajinských sil.

Mezi oběťmi útoku jsou dvě děti, mezi zraněnými jsou čtyři děti a jedna těhotná žena. Šéf místních záchranářů Ihor Budalenko v regionální televizi řekl, že z trosek domu se podařilo zachránit 41 lidí, ale že pátrání pokračuje, protože v něm bydlelo 152 lidí. Zástupce šéfa oblastní správy Serhij Bratčuk už dříve řekl, že byl skoro úplně zničen jeden vchod v bloku devítiposchoďových domů a že v důsledku výbuchu začala hořet i sousední budova. Na tomto místě zemřelo 16 lidí.

„Teroristická země v reakci na porážky na bojišti zabíjí naše lidi,“ uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ruskojazyčný servis britské stanice BBC píše, že jde o druhý ruský útok na Oděskou oblast za posledních méně než 24 hodin. Ve čtvrtek během dne dopadly v tomto regionu dvě ruské rakety, podle místních úřadů nezpůsobily materiální škody ani nikomu neublížily.

Rusko popírá, že by útočilo na civilní cíle. Nicméně podle ukrajinských úřadů raketa Ch-22 odpálená z ruského bombardéru v pondělí zasáhla nákupní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku. Zemřelo při tom nejméně 20 lidí. Podle ruské strany raketa dopadla na sklad zbraní dodaných Ukrajině ze Západu a následně začalo hořet obchodní centrum, vedle něhož se sklad nacházel.

Jeden z generálů ukrajinské armády ve čtvrtek řekl, že Rusové se snaží zasahovat ukrajinskou vojenskou a kritickou infrastrukturu, často ale používají nepřesné rakety ze sovětské éry. Kvůli tomu na Ukrajině umírá mnoho lidí z řad civilního obyvatelstva. OSN od začátku ruské invaze na Ukrajinu eviduje více než 4700 zabitých civilistů. Předpokládá ale, že skutečný počet obětí bude mnohem vyšší. (ceskenoviny)

Pátek, 10:00: Jednotky ruské armády a síly proruských separatistů se soustřeďují na obklíčení ukrajinských vojáků bránících Lysyčansk v Donbasu. V pravidelných ranních informacích o vývoji války na Ukrajině to uvedl ukrajinský generální štáb. „Protivník soustředí úsilí na obklíčení našich jednotek v oblasti Lysyčansku ze západu a z jihu, aby získal plnou kontrolu nad Luhanskou oblastí,“ uvádí štáb.

Rusové podle něho podnikají bleskové útoky s cílem zablokovat logistickou podporu obránců Lysyčansku. Snaží se získat pod kontrolu hlavní silniční tah mezi Bachmutem a Lysyčanskem, ale bez úspěchu. Agentura DPA píše, že se tvrdé boje vedou o rafinerii, která se nachází asi sedm kilometrů na západ od Lysyčansku. Ruská média informují o tom, že ukrajinské síly už zcela ztratily kontrolu nad tímto místem a že do ruských rukou padla i obec Pryvillja severozápadně od Lysyčansku.

V Charkovské oblasti ruské jednotky brání dříve obsazené pozice a systematicky ostřelují ukrajinské vojáky, aby jim překazily jejich akce, informuje ukrajinský generální štáb. Terčem ruských dělostřeleckých útoků se stalo několik městeček na východ od Charkova.

Americký Institut pro výzkum války ve své zprávě shrnující dění na bojišti ve čtvrtek uvedl, že skutečnost, že se Rusové stáhli z Hadího ostrova v Černém moři, poněkud zmírní tlak na ukrajinské pobřeží. Rusové z ostrova odvezli systémy protivzdušné obrany a protilodní raketové systémy. Nicméně ústup z této pozice podle ISW neznamená konec ruské blokády moře, protože ruské síly mají na okupovaném Krymu a v obsazené Chersonské oblasti protilodní pozemní systémy. (čtk)

Pátek, 08:00: Ruská vláda ve čtvrtek schválila návrh zákona, jehož cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí, zejména té na Ukrajině. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem.

„Za okolností, kdy ruské ozbrojené síly (…) provádějí protiteroristické a jiné operace mimo území Ruské federace, především speciální vojenskou operaci na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a Ukrajiny, vzniká krátkodobá zvýšená potřeba oprav zbraní a vojenské techniky a zajištění logistických prostředků,“ citovala agentura TASS z důvodové zprávy k novely zákona o obraně. Bude ji nyní projednávat Státní duma - dolní komora ruského parlamentu.

V případě schválení normy bude vláda oprávněna upravit podmínky práce přesčas, v noci či o víkendech a svátcích, jakož i délku placené roční dovolené. Bude také moci „aktivizovat mobilizační kapacity“ v hospodářství či používat prostředky ze státních rezerv. Podle deníku Kommersant by firmy měly zakázáno odmítnout uzavírat smlouvy se státem na dodávky zboží a služeb. Za speciální vojenskou operaci Moskva oficiálně označuje invazi na Ukrajinu, kterou odůvodňuje nutností chránit ruskojazyčné obyvatelstvo ve dvou separatistických „lidových republikách“ na východě Ukrajiny. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Rusko oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.

„Celkový počet zajatých ukrajinských vojáků nebo těch, kteří se vzdali, je více než šest tisíc,“ uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Informaci nebylo možné ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřil.

https://www.youtube.com/watch?v=okecTwwKT3U

Mluvčí ruského resortu obrany zároveň potvrdil informaci o výměně 144 válečných zajatců na každé straně. Podle Konašenkova se odehrála „na přímý rozkaz vrchního velitele ruských ozbrojených sil,“ tedy prezidenta Vladimira Putina. Většinu navrátilců na ruské straně tvoří bojovníci Doněcké a Luhanské lidové republiky, uvedl Konašenkov s odkazem na dva neuznávané proruské separatistické útvary na východě Ukrajiny. „Prakticky všichni osvobození jsou zranění nebo těžce zranění,“ dodal mluvčí.

Agentura Unian ve středu s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku informovala o tom, že mezi 144 propuštěnými Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov. Také většina z ukrajinských osvobozených má těžká zranění. (čtk)

Čtvrtek, 13:00: Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda. Moskva poskytla však jiné vysvětlení. „Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro vývoz zemědělských produktů z území Ukrajiny,“ řrekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajina a Západ viní Rusko, že blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí a přispívá tak k celosvětové potravinové krizi. Moskva tato obvinění odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu. Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká útoky na Oděsu a Mykolajiv.

Rusko obsadilo ukrajinský malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní. Hadí ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala vývoj událostí stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá ani kilometr čtvereční co do rozlohy, ale její osud podle britské veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

„Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny,“ řekl v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov.

Podle AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu. Ukrajinští obránci však podle ní na ruské síly umístěné na Hadím ostrově neustále útočili. Hadí ostrov byl v minulosti rumunským územím, ale v roce 1948 byl postoupen Sovětskému svazu, který ho využíval jako radarovou základnu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:50: Z ukrajinského přístavu Berďansk, který okupují ruská vojska, vyplula pod ochranou ruského námořnictva první loď naložená 7000 tunami ukrajinského obilí. Ukrajina je v evropském i celosvětovém kontextu důležitým vývozcem obilí, jehož blokáda působí problémy zejména některým zemím v Africe. „Po několikaměsíční pauze opustila obchodní přístav Berďansk první obchodní loď,“ uvedl na komunikační platformě Telegram šéf proruské správy regionu Jevhen Balyckyj. „Bezpečnost nákladní lodě zajišťují plavidla a hlídkové čluny vojenské námořní základny Černomořské flotily v Novorossijsku,“ dodal.

Ukrajina už několik týdnů obviňuje Rusko z krádeží pšenice v oblastech okupovaných ruskou armádou na jihu Ukrajiny a z jejího nezákonného prodeje do zahraničí. Moskva toto obvinění odmítá. Ukrajinský přístav Berďansk v Azovském moři dobyly ruské síly na začátku invaze. Nachází se v Záporožské oblasti, kterou stejně jako sousední Chersonskou oblast z velké části okupuje Rusko.

Ruská invaze může podle expertů způsobit celosvětovou potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže kvůli ruské blokádě vyvážet úrodu z přístavů, které má stále pod kontrolou. Rusko tvrdí, že nechá ukrajinské lodě s potravinami odplout, pokud ukrajinská armáda uvolní námořní cesty. To Kyjev odmítá, protože se obává, že ruská armáda zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží. Rozhovory ohledně exportu ukrajinského obilí za účasti Turecka a OSN zatím nepřinesly žádné výsledky.

Moskva zřídila v Chersonské a Záporožské oblasti orgány nazývané „vojenská a civilní správa“, které organizují rusifikaci oblastí. Proruské úřady se připravují na anexi těchto území Ruskem, jako tomu bylo v roce 2014 v případě ukrajinského poloostrova Krym. (čtk)

Čtvrtek, 08:00:  Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to  uvedl ukrajinský generální štáb. Rusové podle něj vedou ofenzívu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.

„Nepřítel se za podpory dělostřelectva snaží zablokovat město Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem,“ píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly rovněž civilní infrastrukturu v regionu. Ukrajinské úřady se podle agentury Reuters snaží evakuovat obyvatele Lysyčansku, kde pod neustálým ruským ostřelováním zůstává asi 15 000 civilistů.

„Ukrajinští vojáci zastavili ofenzivu a způsobili okupantům významné ztráty v oblastech u Klynove a Novoluhanske, a kromě toho odrazili útok ve směru na Vuhlehirskou elektrárnu. V obou případech se nepřítel stáhl,“ hlásí také generální štáb. V oblasti Slovjansku se podle něj ruské jednotky přeskupují a brání se.

Ruské síly podle ukrajinské armády soustředí hlavní úsilí na boje v oblasti Lysyčanska a Bachmutu v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Britské ministerstvo obrany, které pravidelně zveřejňuje své poznatky o vývoji na bojišti, o den dříve konstatovalo, že Rusové v okolí ropné rafinerie jižně od města od soboty postoupili o další dva kilometry. (čtk)

Středa, 14:55:  Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat „praktickou podporu“ Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den spojeneckého summitu v Madridu. Přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků. „Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba,“ prohlásil Stoltenberg na tiskové konferenci v Madridu. Prohlášení NATO označuje Ruskou federaci za nejvýraznější a přímou hrozbu alianční bezpečnosti.

Rusko chce určovat budoucí světový řád a jeho cílem není pouze Ukrajina. Ve svém videoprojevu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také členské státy NATO, aby Ukrajině poskytly další zbraně a peníze potřebné k obraně. „Tuto válku Rusko nevede pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat podmínky v Evropě, o podobu budoucího světového řádu,“ řekl Zelenskyj účastníkům vrcholné schůzky, při níž se očekává schválení nového balíčku pomoci pro Ukrajinu. Podle Zelenského potřebuje jeho země na obranu pět miliard dolarů měsíčně.

Je naprosto nezbytné podpořit Ukrajinu zbraněmi, penězi a politickými sankcemi proti Rusku, které zastaví schopnost Moskvy platit za válku, dodal prezident. Podle něj Kyjev potřebuje moderní dělostřelecké systémy a systémy protiraketové a protivzdušné obrany. „Jejich poskytnutím nám pomůžete zcela zlomit ruskou taktiku ničení měst a terorizování civilistů,“ dodal Zelenskyj.

S odkazem na chystanou novou desetiletou strategii NATO ukrajinský prezident podotkl, že pokud aliance skutečně Rusko definuje jako hlavní hrozbu, musí plně podpořit zemi, která se nyní stala jeho prvním cílem. Rusko se totiž podle něj nemíní zastavit obsazením Donbasu nebo jižní Ukrajiny. „Chce v Evropě pohlcovat jedno město za druhým, neboť ji pokládá za svůj majetek,“ varoval Zelenskyj s tím, že právě toto je „skutečným cílem Ruska“. „Kdo je pro Rusko další na řadě? Moldavsko? Pobaltské státy? Polsko? Odpověď je: všichni,“ upozornil.

Ukrajina dostává výzbroj a podporu od západních zemí již řadu měsíců, v některých úsecích fronty ale stále čelí masivnímu ostřelovaním a pomalému postupu ruských sil. Ukrajinská armáda byla minulý týden po týdnech těžkých bojů nucena vyklidit město Severodoněck. (ceskenoviny)

Středa, 12:00: Rusko platí vojákům bojujícím na Ukrajině přes Gazprombank, jedinou velkou ruskou banku, na níž se dosud nevztahují západní sankce. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda to vyplývá ze šetření, které provedli její novináři. Přes Gazprombank, na jehož účty putují platby evropských zemí za ropu a plyn, ruské ministerstvo obrany posílá výplaty a takzvané bojové příplatky ruským vojákům na Ukrajině. Novinářům se podařilo nalézt vojáky z různých ruských jednotek bojujících na Ukrajině, a potvrdit tak systémovost spolupráce banky s velením ruské armády.

Gazprombank je jedna ze tří největších ruských bank. Na druhé dvě, Sberbank a VTB, stejně jako na asi dalších deset ruských finančních institucí uvalily Evropská unie a USA přísné sankce. Tyto banky jsou fakticky odříznuty od Západu - je zakázáno provádět s nimi jakékoli transakce a jsou vyloučeny z mezinárodního platebního systému SWIFT. Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím úspěšně vyhnula. Vysvětlením jsou peníze, které musejí země Evropské unie někam v Rusku převést, a zaplatit tak za ropu a plyn z Ruska, na nichž jsou stále závislé, podotkla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřelo nejméně 20 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Videozáznam nelze nezávisle ověřit. Zpravodajský portál Meduza ale zveřejnil souřadnice místa, kde podle něj záznam vznikl. Souřadnice odkazují na prostranství před obchodním centrem Amstor.

Záznam se objevil v závěrečné části Zelenského pravidelného videoprohlášení. Prezident podtrhl, že Rusko záměrně zaútočilo na obchodní centrum, kde se v tu chvíli nacházeli civilisté. Ruské síly podle něj chtěly usmrtit „co nejvíce lidí v obyčejném nákupním centru v klidném městě“. „Za tento akt státního terorismu se bude Rusko zodpovídat. Na bojišti na Ukrajině, cestou zpřísnění sankcí a dozajista před tribunálem,“ uvedl.

Moskva popřela, že by ruská armáda cílila na obchodní centrum. Ruské ministerstvo podle agentury TASS prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém nákupním centru.

Britské ministerstvo obrany v dnešní pravidelné zprávě o situaci na ukrajinském bojišti uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní raketový útok na Kremenčuk mířil na cíl významný pro infrastrukturu, který se nacházel poblíž obchodního centra. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou ale vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodává Londýn. (čtk)

Středa, 09:00: Chersonská oblast, kterou během invaze na Ukrajinu ovládla ruská vojska, připravuje podle místní správy referendum o připojení k Rusku. Napsala o tom agentura TASS s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krymu. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov ve videoprohlášení na sociální síti telegram.

Západní odborníci i ukrajinští představitelé od dobytí města Cherson ruskými jednotkami začátkem března spekulovali, že Rusko hodlá v oblasti uspořádat referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru dvou proruských samozvaných útvarů na východě Ukrajiny - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Stremousov ale nyní mluvil přímo o začlenění do Ruské federace.

Rusko nad Chersonskou oblastí postupně upevňuje kontrolu, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky ruských bank. V úterý ruské bezpečnostní složky zatkly starostu města Cherson Ihora Kolychajeva, informovala jeho poradkyně. (čtk)

Středa, 07:00: Dva lidé zemřeli a tři byli zraněni při raketovém útoku na obytnou vícepatrovou budovu v Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Na komunikační síti telegram o tom informovali starosta města Oleksandr Senkevyč a gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim, útok připisují Rusku. Jedním ze zraněných je záchranář, který na místě zasahoval.

Ruské síly pokračují ve snaze obklíčit město Lysyčansk. V okolí ropné rafinerie jižně od města od soboty postoupily o další dva kilometry, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů britské ministerstvo obrany. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále brání. (čtk)

Úterý, 23:00: Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země pozve, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit  parlamenty všech stávajících třiceti členských států. Podle Stoltenberga je rychlé přijetí Stockholmu a Helsinek též jasným vzkazem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, že dveře do aliance zůstávají otevřené i po ruské agresi vůči sousední Ukrajině.

Turecko své výhrady proti vstupu Švédska a Finska stáhlo poté, co v Madridu po několika hodinách jednání ministři zahraničí tří zemí podepsali společné memorandum. „Týká se tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ řekl  Stoltenberg.

Podle úřadu tureckého prezidenta Švédsko a Finsko daly Ankaře slib, že nebudou podporovat kurdské oddíly YPG, podniknou konkrétní kroky ve věci vydání lidí obviněných v Turecku z terorismu nebo zruší embargo na vývoz zbraní do Turecka. Země také budou v zájmu boje proti terorismu sdílet informace tajných služeb, uvedla kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Nejmenovaný představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena řekl, že tato dohoda je „důležitým impulsem“ pro jednotu Západu. Uvedl také, že Biden na žádost Finska a Švédska dříve mluvil s tureckým prezidentem Erdoganem. Švédská premiérka Magdalena Anderssoná souhlas Turecka se vstupem její země a Finska do NATO označila za „důležitý krok“. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1300 kilometrů. (čtk)

Úterý, 22:00: Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Rusku, jejich terčem je mimo jiné ruský zbrojní průmysl. Součástí sankcí je rovněž zákaz dovozu zlata z Ruska. Oznámilo to americké ministerstvo financí. Nové sankce podle ministerstva zasáhnou schopnost Ruska vyvíjet a vyrábět „zbraně a technologie používané pro brutální válku Vladimira Putina proti Ukrajině“.

Sankce se vztahují na desítky podniků a jednotlivců včetně ruského zbrojařského koncernu Rostěch. „Zaměření se na ruský zbrojní průmysl omezí Putinův potenciál a ještě více ztíží jeho válku proti Ukrajině, kterou již nyní komplikuje slabá morálka, narušené dodavatelské řetězce a výpadky v logistice,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellen.

Terčem sankcí je rovněž ruská firma United Aircraft Corporation (UAC), která vyrábí například stíhačky Suchoj a MiG. Cílem je podle ministerstva oslabit schopnost Ruska pokračovat v leteckých útocích na Ukrajinu. Sankce se vztahují také na firmu Tupolev, která vyrábí strategické bombardéry a transportní letadla. Ohlášené sankce byly dohodnuty na summitu představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7. „Znovu potvrzujeme své odhodlání spolupracovat s partnery na zavádění dodatečných tvrdých sankcí v reakci na ruskou válku proti Ukrajině,“ uvedla Yellen. „Široké multilaterální závazky a kroky členů G7 z tohoto týdne ještě výrazněji omezují přístup Ruské federace k technologiím, které jsou klíčové pro její armádu,“ dodala. (ceskenoviny)

Úterý, 21:00: Ruský hliníkárenský magnát Oleg Děripaska dal najevo, že pochybuje o smyslu války proti Ukrajině, a upozornil na ekonomické dopady invaze na ruskou ekonomiku. „Znepokojuje mě to, jak rychle jsme opustili to, čeho jsme ekonomicky dosáhli v 90. letech, že jsme opustili to, čeho jsme dosáhli v nultých letech, a nyní sedíme a čekáme na vítězství. Na jaké vítězství? Na čí vítězství?“ zeptal se Děripaska. „Myslím si, že zničit Ukrajinu by znamenalo kolosální chybu, a to i pro nás,“ dodal. Ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem přímo nekritizoval.

Rostoucí prosperita je spojovaná s rozvojem ruského soukromého sektoru a s posilováním vztahů s Evropou coby hlavním ekonomickým partnerem Ruska, řekl dále Děripaska, zakladatel ruského hliníkárenského gigantu Rusal. Nyní je ale podle něho „očividné“, že západní sankce tvrději dopadají na Rusko než na Evropu. Reuters podotýká, že toto Děripaskovo tvrzení je v protikladu s prohlášeními prezidenta Putina o tom, že sankce se západním ekonomikám vymstí, což už se nyní projevuje nejvyšší inflací za poslední dekády, a že Rusko z nich vyjde silnější a soběstačnější.

Na Děripasku uvalily Spojené státy, Evropská unie a Británie sankce. Zmrazily mu majetek a zakázaly mu cestovat na své území. Oligarcha ovšem také řekl, že podcenil, jak stabilní ruská ekonomika navzdory západním opatřením bude. Současný ruský režim podle něho není v ohrožení. „Pro změnu režimu v Rusku není potenciál. Opozice si radši vybrala krásné výhledy v Evropě a stáhla se ze života v zemi,“ uvedl Děripaska.

Čtyřiapadesátiletý Děripaska je součástí skupiny oligarchů, kteří ovládají velké části ruského hospodářství, zejména v energetice a obchodu s komoditami. Kreml jejich podnikání neklade překážky pod podmínkou, že zůstávají stranou politiky. (čtk)

Úterý, 14:50: Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.

„Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a USA, jejichž země skupinu tvoří.

„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých a dlouhodobých opatření proti Rusku, abychom tuto válku pomohli ukončit,“ konstatovali státníci. „Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba. Budeme postupovat jednotně v každé fázi a budeme snižovat ruské příjmy včetně těch ze zlata,“ dodali.

Spojené státy, Británie, Kanada a Japonsko během summitu oznámily, že zakážou dovoz ruského zlata. Evropská unie, která se vrcholné schůzky rovněž zúčastnila, chce o tomto odvetném opatření jednat, přičemž její představitelé se k takovému kroku staví vstřícně.

Spojené státy hodlají také zavést cenový strop na ruskou ropu, aby znemožnily Rusku vydělávat na vysokých cenách energií. EU má vůči tamu výhrady, v závěrečném komuniké se nicméně země G7 zavázaly, že prověří možnosti „dodatečných opatření, jako jsou cenové stropy“. „Ujišťujeme, že naším závazkem je postupně se zbavit závislosti na ruských energiích, a to bez kompromisů vůči našim klimatických cílům,“ dodali představitelé G7.

Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění, prohlásil na závěrečné tiskové konferenci po summitu německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát. „G7 odsuzuje brutální ruskou válku a stojí pevně na straně Ukrajiny,“ řekl Scholz, podle kterého Západ nabízí Ukrajině perspektivu budoucnosti.

„Ve vztazích s Ruskem není cesty zpět do doby před invazí,“ uvedl. „Stejně tak je jasné, že je před námi čas nejistoty. O to více je důležitá jednota,“ řekl. Dodal, že takovou jednotu a přátelství si státy G7 vzájemně poskytují. Podle Scholze budou země G7 pokračovat s politickým a ekonomickým tlakem na Putinův režim. Uvedl, že pro mírové soužití je nezbytný respekt nedotknutelnosti hranic a státní svrchovanosti.

Kyjev podle Scholze může s podporou G7 nadále počítat. Uvedl také, že Ukrajina se po skončení konfliktu neobejde bez obdoby Marshallova plánu, který umožnil poválečnou obnovu západní Evropy. (čtk)

Úterý, 14:00: Rusko oznámilo zavedení sankcí proti 25 Američanům, včetně manželky a dcery prezidenta Spojených Států Joea Bidena a dalších prominentních osobností. Podle agentury TASS jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“.

„V reakci na stále se rozšiřující sankce USA proti ruským politickým a veřejným činitelům bude na stop-seznamu 25 amerických občanů (…) včetně rodinných příslušníků prezidenta Joea Bidena,“ uvádí se v prohlášení ruské diplomacie. Seznam Američanů, kteří mají na dobu neurčitou zakázaný vstup na území Ruské federace, je ve zvláštní sekci webu ministerstva.

Západ - včetně Spojených států, Kanady nebo Evropské unie - zavedl proti Rusku v reakci na jeho vojenskou agresi na Ukrajině několik sérií sankcí. Kromě hospodářských postihů oznámil už dříve mimo jiné rovněž osobní sankce proti prezidentovi Vladimiru Putinovi. Moskva vzápětí reagovala recipročně a své sankce uvalila na Bidena a další americké představitele.

V pondělí Moskva ohlásila zavedení sankcí proti 43 Kanaďanům, kterým zakázala vstup do země. V dubnu uvalila postihy na 61 kanadských činitelů a novinářů. Vstup do Ruska zakázala i desítkám dalších západních politiků, novinářů nebo podnikatelů.

Kanada v pondělí představila další opatření, která jsou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Součástí jsou další sankce a zákaz vývozu technologií, které by mohly pomoci zlepšit ruské zbrojní výrobní kapacity. (čtk)

Úterý, 11:10: Ruská armáda se na východě Ukrajiny soustředí na pokračování v postupu na město Slovjansk v Doněcké oblasti, uvedlo ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů velení ukrajinské armády.

Rusové pokračují i v útocích na Lysyčansk v Luhanské oblasti a snaží se ho odříznout, uvedl na sociální síti telegram místní gubernátor Serhij Hajdaj. Nepřátelské síly podle něj dál ničí infrastrukturu a útočí i na civilní cíle - ostřelovaly například tři benzínové pumpy nebo tržiště, kde mohly očekávat seskupení lidí. Některé čtvrti ve městě podle gubernátora čelily ostřelování opakovaně a záchranáři hledají v domech oběti. Lysyčansk je posledním velkým městem v Luhanské oblasti, které ukrajinská armáda po stažení z přilehlého Severodoněcku stále drží.

Ukrajinské síly se snaží po stažení ze Severodoněcku upevnit pozice ve výše položeném Lysyčansku, uvedlo britské ministerstvo obrany k vývoji situace na Ukrajině. Ruské síly jsou stále vyčerpanější a jejich snížená bojová efektivita zřejmě není v dlouhodobém horizontu udržitelná, dodalo ministerstvo. Také podle nejnovější zprávy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské síly na Ukrajině vyčerpané. Moskva se přitom snaží hledat cesty, jak své jednotky doplnit, aniž by musela vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

Ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu a civilní cíle bude podle ISW přibývat s tím, jak se Rusku tenčí zásoby přesných zbraní. Pondělní raketový úder na obchodní centrum v Kremenčuku jihovýchodně od Kyjeva si vyžádal 18 obětí.

Ruské síly se nadále snaží získat kontrolu i nad strategickou silnicí z Bachmutu do Lysyčansku, která pro ukrajinské obránce představuje jednu z posledních zásobovacích tras pro nejvýchodnější část donbaské fronty, informoval generální štáb ukrajinské armády. V oblasti okolo Charkova se invazní síly snaží zabráni ukrajinským vojskům v postupu k východním ukrajinským hranicím, doplnil. (ceskenoviny)

Úterý, 11:00: Počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum, stoupl na 18. Uvedl to oblastní gubernátor Dmytro Lunin. Dalších šest desítek lidí je podle ukrajinských úřadů zraněných a přes tři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém nákupním centru.

Ruské jednotky jsou podle Institutu pro výzkum války vyčerpané, a proto bude podle něj přibývat podobných úderů na civilní cíle. Útok už dříve odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. „Nerozlišující útoky na nevinné civilisty představují válečný zločin. Ruský prezident (Vladimir) Putin a ti, kteří jsou zodpovědní, budou pohnáni k odpovědnosti,“ uvedli podle serveru The Guardian šéfové států a vlád skupiny velkých světových ekonomik G7 ve společném prohlášení, v němž zároveň vyjádřili Ukrajině podporu a slíbili pokračovat ve finanční, humanitární i vojenské pomoci. Útok odsoudili i někteří západní politici zvlášť.

Zelenskyj v první reakci řekl, že v nákupním centru bylo více než 1000 civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ dodal. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin. Na žádost Kyjeva se útokem na nákupní centrum v Kremenčuku bude zabývat na mimořádném zasedání Rada bezpečnosti OSN.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v úterý zveřejnil ruskou verzi. Prohlásil, že ruské letectvo „podniklo úder vysoce přesnými zbraněmi na hangáry se zbraněmi a municí poskytnutými Spojenými státy a evropskými zeměmi“ v oblasti podniku na výrobu silničních strojů v Kremenčuku. „Detonace uskladněné munice pro západní zbraně vyvolala požár v nefunkčním obchodním centru nacházejícím se poblíž podniku,“ cituje Konašenkova TASS. Kyjev zatím na vyjádření Moskvy nereagoval.

První ruský komentář předtím poskytl zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, který na twitteru napsal, že jde o „ukrajinskou provokaci“. Rusko už dříve opakovaně popíralo, že by na Ukrajině útočilo na civilisty a civilní objekty, přestože ruské útoky zasáhly i jiná nákupní centra, divadla, nemocnice, mateřské školy nebo bytové domy.

Tvrzení o ukrajinské „provokaci“ Moskva použila i v případě obvinění z masakrů a zvěrstev, jimž čelí ruští vojáci, kteří na začátku ruské invaze okupovali město Buča v Kyjevské oblasti. Buču zmiňuje nyní i Poljanskij, který v případě Kremenčuku bez podrobností hovoří o „nápadných nesrovnalostech“.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim mezitím podle ruskojazyčného webu BBC informoval o ruských raketových úderech na Mykolajiv a nedalekou obec Očakiv, které podle něj invazní síly podnikly v noci na úterý. V Očakivu zemřeli tři lidé včetně šestileté dívky, sdělil. Další lidé jsou zraněni. (čtk)

Pondělí, 20:00: Počet obětí na životech v ukrajinském městě Kremenčuk, kde ruské střely zasáhly obchodní centrum, stoupl na deset. Uvedl to gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Čtyři desítky dalších lidí vyvázly se zraněním. Gubernátor ale varoval, že bilance se může zhoršit. Dříve úřady potvrdily smrt dvou lidí a zranění asi 20 dalších. „Deset mrtvých a více než 40 zraněných - taková je teď situace v Kremenčuku po raketovém ostřelování,“ řekl Lunin. Nejnovější zprávy BBC pak hovoří o 13 obětech.

zasaženém nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v první reakci. „Nebyla to žádná hrozba pro ruskou armádu. Nemělo to žádnou strategickou hodnotu. Jen se lidé pokoušeli žít normální život,“ uvedl dodal. Rusko si podle něj vybíjí svůj vztek nad vlastní bezmocností na obyčejných lidech a bylo by zbytečné doufat v přiměřenost a lidskost z ruské strany.

Za politováníhodný označil útok na obchodní centrum mluvčí OSN Stéphane Dujarric. „Jakákoliv civilní infrastruktura, která samozřejmě zahrnuje nákupní centra, a civilisté by nikdy neměli být terčem,“ řekl.

Zásah nákupního střediska má na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti a nad Kurskou oblastí odpálil střely Ch-22 na Kremenčuk, uvedlo velení ukrajinského letectva. Rusko se k ostřelování Kremenčuku dosud nevyjádřilo. Moskva stále popírá, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty. Podle hasičů požár v středisku zachvátil více než 10 000 metrů čtverečních. Místní úřady zřídily mobilní policejní stanoviště, na které se mají obracet lidé pohřešující své příbuzné.

O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Podle té se zasažené nákupní středisko nachází asi 300 metrů od nádraží a bylo právě plné lidí nakupujících potraviny, napsal  list Ukrajinska pravda.

Rusové podle deníku opakovaně ostřelovali místní rafinérii střelami s plochou dráhou letu a zcela ji zničili. To se okamžitě projevilo v celé zemi tím, že začaly chybět pohonné hmoty, které také prudce zdražily.

Pod ruskou palbou se v pondělí ocitlo i druhé největší ukrajinské město Charkov na východě země. Ostřelování si tam vyžádalo přinejmenším čtyři životy a 19 zraněných, mezi kterými jsou i čtyři děti, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleg Syněhubov. Předchozí bilance čítala tři mrtvé a 15 raněných. (čtk)

Pondělí, 14:00: Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300.000. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 000 vojáků, podle šéfa aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu. NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí i poválečnou rekonstrukcí země. Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, se k summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau připojil digitálně. Německý kancléř Olaf Scholz po jednání napsal na twitteru, že státy G7 zvýší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.

O potřebě dalších sankcí, dalších dodávek zbraní a další finanční podpoře hovořil Zelenskyj také v neděli ve svém každodenním videoposelství. „Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme,“ řekl . „Zbraně, finanční podporu a protiruské sankce,“ dodal k tomu, co Ukrajina k boji proti ruským invazním silám potřebuje. To Zelenskyj zopakoval i nyní a řekl, že by chtěl válku ukončit do zimy.

„My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ uvedl po jednání s ukrajinským prezidentem Scholz. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ dodal.

Skupina G7, kterou tvoří Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy a ve které je zastoupena i Evropská unie, již v neděli na úvod třídenního summitu slíbila Ukrajině další podporu. Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že Ukrajina se může spolehnout na další masivní podporu od EU. Také Scholz, který vrcholnou schůzku hostí, v neděli prohlásil, že Německo bude ve shodě se spojenci, především s USA, Kyjevu dále pomáhat.

Spojené státy na summitu prosazují další společné protiruské sankce, mimo jiné zákaz dovozu zlata z Ruska nebo zavedení cenového stropu na ruskou ropu, aby Moskva nemohla na vysokých cenách energií vydělávat. (ceskenoviny)

Pondělí, 10:40: Spojené státy tento týden pravděpodobně oznámí, že dodají Ukrajině systém protivzdušné obrany středního a dlouhého dosahu. Informovala o tom televize CNN s odvoláním na své zdroje. Oznámena bude zřejmě také další vojenská pomoc Ukrajině, včetně dělostřelecké munice a radarového systému. „USA plánují možná již tento týden oznámit, že pro Ukrajinu koupily vyspělý systém země-vzduch,“ řekl CNN zdroj obeznámený se záležitostí.

Kyjev dlouhodobě žádá západní země o systém protivzdušné obrany NASAMS, který může zasáhnout cíle na vzdálenost až 160 kilometrů. Ukrajinští vojáci by ale patrně nejprve museli projít výcvikem, aby se naučili s tímto typem zbraně zacházet, uvedl zdroj CNN. Americký prezident Joe Biden, který je v současné době v Německu na summitu skupiny G7 zaměřeném především na Ukrajinu, nedávno prohlásil, že USA poskytnou Ukrajině „vyspělejší raketové systémy a munici“. (čtk)

Pondělí, 09:12: Zásoby moderní i starší techniky a munice byly ve státech ochotných podporovat Ukrajinu už do značné míry vyčerpány, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Zbraně již dodané ze Západu Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi, podle něj obranyschopnost země výrazně posílily Ukrajiny.

Významnou roli v bojích měly podle něj dodávky lehkých protitankových a protileteckých zbraní jako Javelin nebo Stinger dodané před začátkem konfliktu. Tento typ zbraňových systémů měl podle Stojara zásadní význam v první fázi konfliktu, později na ukrajinské straně vyvstala potřeba zbraní jiného typu. „Ukrajina také v zásadě již nepožaduje dodávky systémů protivzdušné obrany a bojové letouny, které poptávala rovněž v první fázi války. Ruská strana si sice i nadále udržuje převahu ve vzdušném prostoru a je schopna úderů i v hlubokém ukrajinském vnitrozemí, celkově však ruské operace tohoto typu nejsou natolik efektivní a účinné, aby měly zásadní vliv na další průběh konfliktu,“ uvedl Stojar.

V posledních týdnech Ukrajina žádá o prostředky hlavně pro pozemní vojska, zvlášť dělostřelectvo. Současné boje totiž mají podobu masivního dělostřeleckého ostřelování pozic protivníka, kdy Rusové využívají množstevní převahy. Pro ukrajinské ozbrojené síly jsou podle Stojara klíčové dodávky vyspělých dělostřeleckých a raketových systémů přesných na velkou vzdálenost. V posledních týdnech Ukrajina obdržela třeba moderní samohybné francouzské houfnice Caesar, polské samohybné houfnice Krab nebo americké tažené houfnice M777. Bylo jich ale relativně málo. Částečně tyto systémy podle Stojara kompenzují ruskou početní převahu, ale zásadně nemění poměr sil.

Ukrajina obdržela i starší typy zbraní sovětské provenience a konstrukce od středoevropských a východoevropských států včetně Česka. Intenzita dodávek obou druhů této techniky podle Stojara nyní poklesla. „Disponibilní zásoby moderní i starší techniky i munice byly ve státech ochotných podporovat Ukrajinu do značné míry vyčerpány, s dlouhodobým konfliktem obdobného typu a intenzity se rovněž v předchozích dekádách příliš nepočítalo a výrobní kapacity nejsou schopné okamžitě reagovat na extrémní zvýšení poptávky. Z celkového hlediska však doposud realizované dodávky byly včasné a velmi efektivní, bez této podpory by se ukrajinské síly nacházely v daleko obtížnější situaci a utrpěly patrně výrazně větší ztráty,“ uvedl Stojar.

Obranyschopnost Ukrajiny podle něj na těchto dodávkách dál závisí, byť její požadavky není podle Stojara patrně žádný stát schopen zcela naplnit. V tomto kontextu vnímá i nedávné informace o vysokých ztrátách v ukrajinských řadách. „Tyto údaje mohou mít za cíl podpořit ukrajinské argumenty o nezbytnosti urychlených dodávek dalšího vojenského materiálu, zejména pak vyspělých systémů dalekého dosahu, které by umožnily efektivní eliminaci ruského dělostřelectva,“ uvedl Stojar. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00:  Ruští vojáci pokračují v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země.  Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské oddíly se s pomocí dělostřelectva snaží blokovat Lysyčansk z jihu. Ruskem podporovaní separatisté podle agentury TASS oznámili, že ruští vojáci do města již vstoupili z pěti směrů, agentura Reuters ale tuto informaci nemohla potvrdit a podotkla, že ukrajinský generální štáb se ve svém posledním hlášení o vstupu nepřátelských sil do města nezmínil.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v neděli řekl, že Rusko podniká na Lysyčansk intenzivní nálety a zničilo televizní věž a most. „Všude je vidět zkáza. Lysyčansk je téměř k nepoznání,“ prohlásil. Ukrajinské úřady o víkendu informovaly, že město Severodoněck sousedící s Lysyčanskem je již zcela pod kontrolou jednotek ruské armády a proruských separatistů a že ukrajinské síly se z týdny obléhaného města úplně stáhly.

Velení ukrajinských sil ve své ranní zprávě o situaci na bojišti tvrdí, že podle dostupných informací Bělorusko pokračuje v poskytování vojenské podpory Ruské federaci - do Belgorodské oblasti podle něj vyslala až 20 vozů munice.

Agentura Ukrinform s odvoláním na místní úřady uvedla, že ruské invazní síly provedly raketový úder na Oděskou oblast, který zasáhl obytné domy, přičemž bylo zraněno šest lidí, mezi nimi jedno dítě. V neděli ruská armáda vypálila několik raket na ukrajinskou metropoli a zasáhla dvě obytné budovy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest lidí bylo zraněno. (čtk)

Neděle, 21:00: Ruský prezident Vladimir Putin se chystá příští týden navštívit Tádžikistán a Turkmenistán, informovala podle agentury Reuters ruská státní televize. Jednalo by se o první známou zahraniční cestu šéfa Kremlu od února, kdy spustil válku proti Ukrajině, která pokračuje i po čtyřech měsících bojů. Podle prvního kanálu ruské státní televize se Putin hodlá v metropoli Tádžikistánu Dušanbe setkat se svým protějškem Imomali Rachmonem, který v hornaté postsovětské zemi vládne už 30 let. V turkmenistánském hlavním městě Ašgabatu zase Putina čeká summit zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Přesná data Reuters ve své zprávě neuvádí, nicméně kaspický summit je naplánován na středu. Po návratu do Moskvy se Putin setká s indonéským prezidentem Jokem Widodem, uvedla dále státní televize. Poslední oficiální cesta ruského prezidenta do zahraničí směřovala na začátku února do Číny, kde právě začínaly zimní olympijské hry. Krátce po jejich konci Putin poslal tisíce svých vojáků na Ukrajinu, kde ruská invaze způsobila devastaci měst, připravila o životy tisíce lidí a miliony dalších o domovy.

Západ na agresi reagoval přijetím tvrdých sankcí zasahujících různé sektory, které vedou Moskvu ke snaze rozvíjet vztahy s Čínou, Indií nebo Íránem. Írán je jedním z účastníků nadcházejícího summitu v Turkmenistánu. (čtk)

Neděle, 18:00: Západ musí zůstat vůči Rusku jednotný, shodli se při jednání na okraji summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Třídenní vrcholné jednání představitelů Británie, Francie, Spojených států, Kanady, Německa, Japonska a Itálie v bavorském alpském zámku Elmau začalo v neděli.

„Musíme zůstat jednotní a pokračovat ve zvládání hospodářských výzev, kterým čelíme. Překonáme to,“ řekl Biden kancléři. Scholz mu odpověděl, že signálem, který summit G7 musí vyslat, je jednota. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Bidena domníval, že se mu po invazi na Ukrajinu podaří Západ a Severoatlantickou alianci rozdělit. „Nepodařilo se mu to a nepodaří,“ zdůraznil americký prezident.

Tématem rozhovoru byl i americký návrh na zastropování ceny ruské ropy. Bílý dům k tomu uvedl, že debata o cenovém stropu nebyla nijak podrobná. Spojené státy tímto opatřením chtějí docílit toho, aby Rusko muselo stávajícím velkým odběratelům, jako je Indie, prodávat ropu za výrazně nižší ceny, takže by Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií.

Předseda Evropské rady Charles Michel, který se summitu spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen rovněž účastní, řekl, že Evropa potřebuje o možném cenovém stropu více a podrobně jednat. A není si jistý, zda by taková dohoda mohla vzniknout už na nynější vrcholné schůzce.

Scholz se na okraj summitu chce postupně bilaterálně sejít se všemi šéfy vlád a států G7. Kancléře tak ještě čekají samostatná jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, italským premiérem Mariem Draghim, japonským premiérem Fumiem Kišidou a kanadským ministerským předsedou Justinen Trudeauem. (čtk)

Neděle, 17:00: Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se shodli, že válka na Ukrajině je v kritickém okamžiku. Oba chtějí Ukrajinu, která už přes čtyři měsíce vzdoruje ruské invazi, ještě více podpořit. Johnson s Macronem se na tom domluvili na bilaterálním jednání na okraj třídenního summitu velkých světových ekonomik G7, který dnes v Bavorsku začal.

„Shodli se, že konflikt je v kritickém okamžiku a že je možné zvrátit průběh války,“ uvedl v prohlášení mluvčí britské vlády. Británie oznámila, že chce Kyjevu v rámci finanční pomoci zaručit dalších 429 milionů liber (12,3 miliardy Kč). „To bude znamenat celkových 1,3 miliardy liber (37,4 miliardy Kč) v britských úvěrových zárukách,“ uvedl Johnsonův úřad.

Francouzská média s odvoláním na úřad britského premiéra uvedla, že Johnson varoval Macrona před pokušením v nynější situaci vyjednat řešení konfliktu. Podle Johnsona by to vedlo ke světové nestabilitě a k tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin získal pocit, že může v budoucnu opět manipulovat nezávislými zeměmi.

Macron stejně jako německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě čelí kritice, že nehledě na ruskou agresi jsou stále vůči Putinovi vstřícní. Macron svůj postoj obhajuje tím, že s Putinem je nezbytné nadále jednat. (čtk)

Neděle, 10:00: Ukrajinské hlavní město v neděli časně ráno zasáhly rakety, ze čtvrti nedaleko centra bylo slyšet několik výbuchů. Na místě jsou záchranáři, kteří vyprošťují zraněné, zasažena byla i devítipatrová obytná budova. Podle ukrajinských zdrojů při útoku zemřel nejméně jeden člověk.

Několik explozí se dnes po šesté ráno místního času ozvalo v kyjevské Ševčenkivské čtvrti, uvádí agentura Reuters s odvoláním na starostu ukrajinské metropole Vitalije Klička. Svědkové z místa tvrdí, že šlo o ostřelování raketami. Na místě zasahují téměř dvě desítky záchranných jednotek, uvedla ukrajinská záchranná služba. Podle ní byla zasažena devítipatrová budova, v níž bylo částečně zničeno několik horních pater. O zasažení obytné budovy a zraněných pod troskami informoval i kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Záchranáři na místě novinářům posléze řekli, že se jim z trosek podařilo vyprostit sedmiletou dívku, která byla odvezena do nemocnice. Pod sutinami zůstává její matka, šestatřicetiletá žena, kterou se záchranáři snaží vyprostit i pomocí jeřábu. Podle nich v troskách zemřel nejméně jeden muž, pravděpodobně otec dívky. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka raketa zasáhla v Kyjevě také školku.

Agentura AFP s odkazem na své novináře napsala, že se kolem 06:30 místního času (05:30 SELČ) ozvaly čtyři exploze. Zasažen podle ní byl obytný komplex nedaleko centra, což způsobilo požár. V historické čtvrti, která je jednou z centrálních v Kyjevě, se nachází řada univerzit, restaurací a galerií. Ukrajinské hlavní město nebylo bombardováno už několik týdnů. Letecký poplach byl v noci vyhlášen na řadě dalších míst Ukrajiny, zejména na východě. Ostřelován byl v noci opět i Charkov, rakety zasáhly průmyslovou čtvrť.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním videoprojevu slíbil svým krajanům, že Ukrajina se bude snažit získat zpět všechna města okupovaná Ruskem. Výslovně zmínil město Severodoněck, které v sobotu čtyři měsíce po začátku ruské invaze zcela ovládly ruské jednotky. Jen v sobotu Rusko podle Zelenského ostřelovalo území Ukrajiny celkem 45 raketami, podle něj si to vyžádalo opět i oběti. Při útoku na město Sarny na severozápadě země podle ukrajinského velení zemřeli čtyři lidé a další dva zranění jsou v kritickém stavu, uvedl server BBC.

Některé agentury v této souvislosti připomínají, že ostřelování Kyjeva je hlášeno jen několik hodin před začátkem summitu zemí G7, jehož se v Německu zúčastní i americký prezident Joe Biden, a několik dní před summitem NATO, který začíná v úterý v Madridu. (čtk)

Sobota, 20:00:  Po několika týdnech obléhání a bojů je východoukrajinský Severodoněck zcela pod kontrolou jednotek ruské armády a proruských separatistů, kteří už tam ustavili vlastní správu. Ruské okupační síly se nyní pokoušejí dobýt i blízký Lysyčansk, který je posledním místem v Luhanské oblasti, které ještě útočící strana neovládá.

Zprávu o dobytí strategicky položeného Severodoněcku potvrdil starosta města Oleksandr Strjuk. Ukrajinský generální štáb oznámil, že jednotky obránců se z města stáhly. Proruští separatisté uvedli, že kompletně obsadili také areál chemické továrny Azot, kde se do posledních chvil skrývaly stovky civilistů. Zástupci proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) tvrdí, že se zhruba 800 civilistů evakuovalo, zprávu ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Podle Strjuka teď nelze město opustit přes území, které by měla pod kontrolou Ukrajina.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj informoval, že boje se nyní vedou o blízké město Lysyčansk. Právě tam se přesouvají ukrajinské jednotky ze zcela zničeného Severodoněcku, jak sdělil náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něj vojáci už nemohli v Severodoněcku dál držet obrannou linii, protože se neměli jak ukrýt před útoky.

„Už jsou obsazené některé podniky. Bojuje se v ulicích,“ popsal situaci v Lysyčansku představitel separatistů z LNR Andrej Maročko.

Ruská armáda ráno ostřelovala také vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. Střely zasáhly také vesnici Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle ukrajinského generálního štábu byly střely vypáleny z území Běloruska.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov uvedl, že ruská armáda zabila při útoku na zinkovnu Megatex ve východoukrajinském městě Kosťantynivka až 80 polských žoldnéřů. Nesdělil ale přesnější informace. Náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj oznámil, že ukrajinská armáda už používá proti ruským okupantům raketomety HIMARS, které Kyjevu dodaly Spojené státy. Podle Zalužného už s nimi Ukrajinci zasáhli cíle nepřítele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odvolal z funkce velvyslance v několika zemích, včetně ambasadora na Slovensku Jurije Mušky. Důvody prezidentská kancelář nesdělila. (ceskenoviny)

Sobota, 13:00: Ruská armáda zabila při útoku na východoukrajinské město Kosťantynivka až 80 polských žoldnéřů, řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Neuvedl ale, kdy se to stalo, ani další podrobnosti. Zprávu nelze ověřit z nezávislých zdrojů. „Při útoku vysoce přesnými zbraněmi na zinkovnu Megatex ve městě Kosťantynivka v Doněcké lidové republice bylo zničeno až 80 polských žoldnéřů,“ prohlásil mluvčí. Podle něj ruská armáda zlikvidovala také 20 bojových obrněných vozidel a osm raketometů Grad.

Konašenkov řekl, že za posledních 24 hodin Ukrajina přišla o více než 780 bojovníků. Podle agentury EFE bylo mezi těmito 780 bojovníky i oněch 80 Poláků. Konašenkov také řekl, že přes 300 ukrajinských vojáků a zahraničních žoldnéřů ruská armáda zlikvidovala v Mykolajivské oblasti, kde také zničila 35 kusů těžké techniky.

Náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj uvedl oznámil, že ukrajinská armáda už používá proti ruským okupantům raketomety HIMARS, které Kyjevu dodaly Spojené státy. Podle Zalužného už s nimi Ukrajinci zasáhli cíle nepřítele. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruská armáda ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly. Kromě Javorivu, který leží asi 20 kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.

Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena. (ceskenoviny)

Sobota, 09:00: Boje pokračovaly i v pátek večer v některých oblastech Severodoněcku, informoval generální štáb ukrajinské armády. V sobotu ráno ale o bojích v Severodoněcku neměl zprávy a uvedl, že se bojuje v jeho okolí. V pátek ukrajinské jednotky dostaly rozkaz se z téměř zcela zničeného města stáhnout, aby zabránily další ztrátám a přeskupily se.

Boje u Severodoněcku se nyní soustředí na přilehlé město Lysyčansk, které se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters s odvoláním na proruského povstaleckého činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu. Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května.

Britské ministerstvo obrany také uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, jež pro ni nebudou výhodné. „Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná…takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl Johnson ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství. (ceskenoviny)

Pátek, 14:00: Severoatlantická aliance by měla posílit své jednotky v Pobaltí a jednotlivé členské země by měly navýšit kapacity vojenského průmyslu. Před nadcházejícím summitem NATO to dnes napsal list The Times, podle kterého jsou ve světle ruské invaze na Ukrajinu a ruských výhrůžek vůči Litvě znepokojivé zejména nevelké zásoby zbraní a vojenské techniky v členských zemích aliance.

Na summitu v Madridu, kde se představitelé států NATO sejdou příští týden, budou pobaltské státy požadovat zvýšenou přítomnost aliančních jednotek v regionu - a po právu, píše The Times. Podle listu je právě teď, kdy je Rusko zaneprázdněno svou válkou na Ukrajině, příležitost v Estonsku, Litvě a Lotyšsku posílit síly NATO. V případě, že by Moskva zvažovala rozšíření své agrese dál na západ, by pak mohly posloužit jako odstrašující prostředek.

Samotné vojenské jednotky ale nestačí, pokud nemohou dlouhodobě bojovat. „Konflikt na Ukrajině ukázal jak na nedostatek vybavení a munice, tak na nedostatek výrobních kapacit v rámci NATO,“ píše The Times. To je i jedním z důvodů, proč Západ dodává Ukrajině vojenské vybavení pomaleji, než sliboval - mnoha zemím chybí vybavení pro jejich vlastní obranu.

Spojené státy například Ukrajině předaly 7000 protitankových střel Javelin, což je zhruba třetina amerických zásob. Americká zbrojní společnost Lockheed Martin má alekapacitu vyrobit jen 2100 raket ročně, uvádí britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI).

Při jednom loňském cvičení Británii v simulované válce došla munice po osmi dnech, píše The Times, podle kterého by americká roční produkce munice sotva pokryla dva týdny bojů na Ukrajině. O tenčící se zásobě zbraní, které lze poskytnout Ukrajině, hovořil ve čtvrtek i český premiér Petr Fiala po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Na zranitelnost Pobaltí upozornil spor o ruskou kaliningradskou enklávu, kam Litva minulý týden zakázala převážet zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Rusko Vilnius následně obvinilo z blokády a slíbilo odvetné kroky. Podle diplomatických zdrojů The Times se EU bude snažit vzniklé napětí snížit.

Podle západních analytiků je nejvíce zranitelným místem 100 kilometrů dlouhý koridor na polsko-litevské hranici, který odděluje Kaliningrad od Běloruska - spojence Moskvy. Pokud by Rusko tento koridor obsadilo, pobaltské státy by odřízlo od zbytku NATO a EU.

Estonská premiérka Kaja Kallas tento týden poznamenala, že strategie NATO v případě invaze počítá s tím, že by území zpátky dobyla do 180 dnů. Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině trvá už 121 dní, je jasné, že takto navržená strategie Estonce zneklidňuje, dodává The Times. (ceskenoviny)

Pátek, 09:00: Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí.

„Obránci Severodoněcku se budou muset stáhnout z města na nové a silnější pozice,“ uvedl Hajdaj na komunikační platformě Telegram. „Veškerá kritická infrastruktura byla zničena, na 90 procent města bylo poškozeno a 80 procent obytných budov se bude muset strhnout,“ dodal.

Ruské síly podle něj pokračují v postupu na Lysyčansk z jihu, od Toškivky a Zolotého, boje se odehrávají v okolí obce Myrna dolyna. Rusové se zároveň snaží upevnit frontu v obcích obcích Raj-Oleksandrivka a Loskutivka, které dobyly v předchozích dnech. Do Lysyčansku již vstupovaly ruské „diverzně průzkumné jednotky“, jejich útok byl ale zmařen, dodal Hajdaj. Rusové se nicméně zmocnili vesnice Mykolajivka.

Situace na Ukrajině, 23. června • Autor: ISW/Aktualne.cz
Situace na Ukrajině, 23. června • Autor: ISW/Aktualne.cz

Hajdaj neuvedl, kdy by stahování ukrajinských obránců z města, které po zhruba měsíc zažívalo jedny z nejprudších bojů od zahájení ruské invaze, mělo začít, ani jako dlouho by mělo trvat.

Ztráta Severodoněcku a Lysyčansku by nepředstavovala zásadní zlom ve válce, uvedl v hodnocení americký Institut pro výzkum války. Ukrajinci podle něj „v zásadě dosáhli svého cíle“ tím, že v bitvě zpomalili a oslabili ruské jednotky. „Ruské útočné operace se v nadcházejících týdnech pravděpodobně zastaví, ať už se ruské síly zmocní oblasti Severodoněcku a Lysyčansku či nikoliv,“ míní institut.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní svodce sdělil, že Rusové při postupu na dvojměstí a přilehlé vesnice podnikají tankové, minometné a letecké útoky na ukrajinské pozice. Útok na vesnici Borivske, která leží stejně jako Severodoněck na východním břehu řeky Severní Doněc, se obráncům podařilo odrazit.

Rusko si v posledních dnech obsazením „kapsy“ ukrajinské obrany kolem města Zolote jižně od Lysyčansku připsalo v Donbasu výrazné územní zisky. Proražení ukrajinské obrany u Toškivky umožnilo ruským jednotkám zahájit obkličování Lysyčanku, což zvýšilo tlak na obránce Severodoněcku, jejichž zásobování se stává čím dál složitějším. Obsazením Severodněcku a Lysyčansku by se Rusko přiblížilo splnění jednoho ze svých deklarovaných válečných cílů, a to získání plné kontroly nad Luhanskou oblastí, jejíž území Moskva krátce před únorovou invazí uznala jako samostatnou „republiku“. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Bitva o blízko sebe ležící města Severodoněck a Lysyčansk vrcholí. Ve státní televizi to řekl poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč, podle kterého „tato fáze vypadá z vojenského hlediska děsivě“.  A přirovnal situaci k 18. kolu boxerského zápasu. „Strana, která tam pošle dva dělostřelecké prapory, ten boj vyhraje. Uvidíme, kdo je pošle. Kdo je má, to ví jen vojenské velení na obou stranách,“ dodal poradce.

Ukrajinci zveřejnili záběry, jak se dostávají jejich vojáci od chemičky Azot. Tu v Rusy téměř obsazeném Severodoněcku ještě jejich jednotky brání. Vojáci se kvůli zničeným mostům musejí do města dostávat na loďkách přes řeku Severní Doněc, pak pochodovat pěšky a do chemičky dojet autobusem. V Azotu pak podstupují ostré boje, ve kterých nepřítel používá těžké dělostřelectvo.

Rusové se zároveň pokouší o obchvat a blíží se k Lysyčansku, který leží přes řeku na západ od Severodoněcka. Jak píše americká CNN, ukrajinští vojenští velitelé stojí před nezáviděníhodnou volbu. Mohou bránit město blok po bloku proti obrovské palebné přesile - nebo se mohou stáhnout a zaujmout nové obranné pozice více na západě.

Obrana města by nevyhnutelně znamenala těžké ztráty jak mezi vojáky, tak mezi tisíci civilisty, kteří se zde stále ukrývají. Ruské bombardování města - stejně jako sousedního Severodoněcku - je do značné míry nevybíravé, píše CNN. Navíc může dojít k odříznutí zásobovacího koridoru podél silnice T1302 do Bachmutu, čímž budou ukrajinské jednotky obklíčeny. Na některých místech se ruské jednotky postupující z jihu nacházejí v okruhu pěti kilometrů od silnice.

Americký Institut pro studium války ve svém nejnovějším hodnocení podle CNN uvádí, že se Lysyčansk nachází na vyšším místě než okolní oblasti a ukrajinské síly by pravděpodobně byly schopny nějakou dobu - možná i týdny - zadržet Rusy a působit jejich jednotkám ztráty.

Lysyčansk by se ale podle institutu mohl stát druhým Mariupolem. Tím, že by obránci města „odsávali“ ruské jednotky, by pravděpodobně ulevili tlaku na jiných frontách, například v okolí Slovjansku. Pro ukrajinskou armádu je dilema naléhavé. Jak se „kapsa“ v Luhanské a Doněcké oblasti, kterou brání, zmenšuje, možnost taktického ústupu na nové obranné linie nemusí trvat dlouho.  (aktuálně.cz)

Čtvrtek, 15:00: Na Ukrajině již jsou americké raketomety HIMARS, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poděkoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi za dodání těchto „silných nástrojů“, které Kyjev delší čas požadoval. „Toto léto bude pro ruské okupanty horké, pro některé z nich poslední,“ napsal Reznikov na twitteru. Množství zbraní neupřesnil. V médiích se nicméně dříve objevilo, že USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června.

Britský ministr obrany Ben Wallace počátkem března přislíbil, že Británie dodá Ukrajině raketomety M270. Ministerstvo tehdy neupřesnilo, kolik raketometů M270 a příslušné munice pošle, oznámilo však, že výcvik v obsluze raketometů absolvují ukrajinští vojáci v Británii. Podle předchozích zpráv v médiích měla Ukrajina k raketometům HIMARS dostat rakety o doletu až 80 kilometrů.

Ukrajinští představitelé argumentují tím, že ukrajinská armáda potřebuje ze Západu především dalekonosné zbraně, aby snížila výraznou převahu ruských vojsk v dělostřelectvu, zastavila ruský postup a mohla přejít do protiútoku. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Na Ukrajině má předběžným slyšením začít první soudní proces s ruským vojákem, obviněným ze znásilnění Ukrajinky za ruské invaze, uvedla agentura Reuters s tím, že podobných soudů by mohly následovat desítky. Podezřelý dvaatřicetiletý Michail Romanov není v ukrajinském zajetí, a tak bude souzen v nepřítomnosti. Je obžalován z toho, že 9. března ve vsi Bohdanivka u Kyjeva opakovaně znásilnil třiatřicetiletou ženu poté, co spolu s dalším ruským vojákem zastřelil jejího manžela Oleksije. Poté oba vojáci nejprve odešli, ale poté se dvakrát vrátili, aby ženu znásilnili, uvádí soudní spis. Totožnost druhého vojáka se nepodařilo zjistit.

Ruské ministerstvo obrany dosud neodpovědělo na žádost Reuters o vyjádření, obžalovaného vojáka se nepodařilo zastihnout. Moskva opakovaně popřela, že by se ruští vojáci na Ukrajině dopouštěli válečných zločinů. Není jasné, jak bude Romanov u soudu právně zastoupen. Proces se má konat za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií.

Server Meduza, který popsal zvěrstva v Bohdanivce, uvedl, že Roman pochází z města Plast u Čeljabinska na Urale. S manželkou a dítětem žil v Čebarkule, kde jsou posádkou jednotky 90. tankové divize. V jednom z jejích pluků slouží na základě kontraktu s armádou. Divize byla stažena od Kyjeva a znovu nasazena do bojů v Donbasu na východě Ukrajiny. Přesnější informace o Romanovovi se novinářům v otevřených zdrojích nepodařilo vypátrat.

Prokurátor pracující na případech sexuálního násilí řekl Reuters, že vyšetřoval více než padesátku takových případů, ale že skutečný počet násilností spáchaných ruskými vojáky po vpádu na Ukrajinu z 24. února bude nejspíše mnohem vyšší. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva k 3. červnu evidoval 124 obvinění ze sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem - 97 z nich se týká žen a dívek, 19 mužů, sedm chlapců a v jednom případě není pohlaví určeno.

Hodně obětí se podle úřadů, aktivistů a lékařů bojí či se nechce obrátit na policii a prokuraturu. Obávají se případné ruské pomsty či toho, že budou v očích sousedů poznamenány. Ukrajina tvrdí, že vyšetřuje tisíce možných válečných zločinů spáchaných za 120 dnů války. Generální prokurátorka Iryna Venediktovová uvedla, že mnozí z podezřelých jsou v Rusku, ale někteří upadli do ukrajinského zajetí. (čtk)

Čtvrtek, 08:00:  Ruská vojska obsadila další dvě osady jižně od Lysyčansku a snaží se obklíčit ukrajinské obránce v tomto městě. Ve své pravidelné ranní svodce o tom informoval ukrajinský generální štáb. Podle hodnocení amerického Institutu pro výzkum války (ISW) mohou ruské síly dosáhnout Lysyčansku v nejbližších dnech, rychlé obsazení města je však nepravděpodobné.

„Nepřítel obsadil Loskutivku a Raj-Oleksandrivku, které se nacházejí poblíž Lysyčansku a Severodoněcku,“ uvedlo velení ukrajinské armády s tím, že cílem současné ruské ofenzívy je obklíčení Lysyčansku. Ten tvoří souměstí se Severodoněckem, na jehož plné ovládnutí vynakládá ruská armáda podle Kyjeva nadále své hlavní úsilí. Rusové se rovněž nevzdávají snah obsadit silnici vedoucí z Bachmutu do Lysyčansku, která pro ukrajinské obránce představuje jednu z posledních zásobovacích tras pro nejvýchodnější část donbaské fronty. Bojuje se o výšiny poblíže vesnice Berestove.

Štáb dále uvádí, že ruské síly podnikají ofenzívu ve směru na Zolote. Podle středečních zpráv ukrajinská vojska tuto oblast z větší části vyklidila, aby se s ruským postupem jižně od Lysyčansku vyhnula obklíčení. Rusko podle vedení ukrajinské armády také posiluje své jednotky jižně od Izjumu a připravuje se obnovení ofenzívy na Bervinkove a Slovjansk.

Obsazení dvou vesnic u Lysyčansku potvrdil také gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Podle něj se v Severodoněcku dál odehrávají boje o průmyslový areál na západě města. Samotný Lysyčansk čelí ruskému ostřelování, které si za uplynulý den vyžádalo tři zraněné. Pod troskami domu bylo také nalezeno tělo mrtvého muže.

Britské ministerstvo obrany ve svém ranním hlášení uvádí, že ruské síly v posledních dnech velmi pravděpodobně postoupily o celých pět kilometrů až k jižnímu předměstí Lysyčansku. Část obránců se musela stáhnout, aby nebyla obklíčena. Ruský postup je podle něj důsledkem posil a soustředěné palby. Výspa ukrajinské obrany v Lysyčansku a Severodoněcku se ocitá pod zvýšeným tlakem, ruské snahy o širší obklíčení západní části Doněcké oblasti nicméně uvázly na mrtvém bodě.

„Ruské síly pokračovaly v ziscích jižně od Lysyčansku a v nadcházejících dnech pravděpodobně dosáhnou města, i když je nepravděpodobné, že by se jim podařilo rychle dobýt oblast Severodoněcku a Lysyčansku,“ uvádí válečný institut ISW. Upozorňuje také na zlepšení ruské protivzdušné obrany, která Ukrajincům v Donbasu brání v efektivním využití bojových dronů. (ceskenoviny)

Středa 10:20: Ruská armáda se snaží obnovit ofenzivu na Slovjansk, ostřelují ukrajinské pozice v tomto směru, aby vytvořily podmínky pro obnovení ofenzivní operace na toto město, které leží zhruba 60 kilometrů západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk. Jednotky Moskvy také dál soustředí své síly na Severodoněck a Bachmut ve snaze dosáhnout hranic Luhanské oblasti a získat ji celou pod svou kontrolu.

Okolí Severodoněcku je pod intenzivní palbou i podle britského ministerstva obrany.    Ruské jednotky pokračují v intenzivním ostřelování ukrajinských pozic a pokoušejí se obklíčit oblast Severodoněcka přes města Izjum na severu a Popasna na jihu. „Je velice pravděpodobné, že se Rusko chystá odeslat do Donbasu velký počet rezervních jednotek,“ upozornilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Rusko má pod kontrolou velkou část Severodoněcku, ukrajinští obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě města a rovněž několik obcí v jeho okolí. Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu zablokovaly ukrajinské síly u obcí Borivske a Voronove, které leží jižně od Severodoněcku, a přeskupily své síly ve směru na Bachmut.

Londýn také upozornil na oznámení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), že v bojích na frontě bylo zabito 2128 proruských separatistů a dalších přibližně 8900 jejích vojáků zraněno. „Procento ztrát DNR odpovídá přibližně 55 procentům původního stavu jejích ozbrojených sil, což vypovídá o krajně vysokém opotřebení ruských a proruských vojsk v Donbasu,“ poznamenala britská rozvědka. „Je velmi pravděpodobné, že jednotky DNR disponují zastaralou výzbrojí a technikou. Na obou stranách schopnost vytvářet a odesílat na frontu rezervy se zřejmě stává stále více rozhodujícím faktorem pro výsledek války,“ dodala závěrem. (čtk)

Středa, 09:00: Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur  na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer. „Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině,“ řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Uvedl také, že v poskytnutí financí Ukrajině bude muset Evropa „sehrát největší roli“.

O plánu ukrajinské obnovy a případném ukrajinském členství v Evropské unii budou tento týden hovořit evropští lídři na dvoudenním unijním summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Právě Evropská investiční banka, instituce Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, by mohla sehrát hlavní roli v dodávání peněz válkou zmítané zemi, podotkla agentura Bloomberg. V polovině května Evropská komise navrhla balík finanční pomoci Ukrajině ve výši přibližně pět miliard eur měsíčně (123,46 miliard korun).

Ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov v rozhovoru s listem Le Monde řekl, že jen škody na ukrajinské dopravní infrastruktuře přesahují 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Ruská vojska na Ukrajinu vpadla před téměř čtyřmi měsíci, 24. února. Ačkoliv je konec války v nedohlednu, v některých oblastech napadená země už s obnovou zdevastované infrastruktury začala. (ceskenoviny)

Úterý, 22:00: Nejméně 15 civilistů přišlo o život při ruském ostřelování v Charkovské oblasti, uvedl  oblastní gubernátor Oleh Syněhubov na svém telegramovém účtu. Dalších 16 lidí je podle něj zraněných.

Ruské okupační jednotky  ostřelovaly obec Čuhujiv v Charkovské oblasti, podle předběžných informací tam zahynulo šest lidí, čtyři jsou zranění, informace se aktualizují, uvedl Syněhubov. V Charkově pak podle něj zemřelo kvůli ruskému ostřelování pět lidí a jedenáct utrpělo zranění. Čtyři lidé zemřeli na dalších místech v oblasti, a to včetně osmiletého dítěte, jehož matka je zraněná, dodal.

Ruské invazní jednotky po týdnech relativního klidu zintenzivnily ostřelování v oblasti. Charkov, druhé největší ukrajinské město, které se nachází na severovýchodě země, zažil intenzivní ruské ostřelování hned během prvních týdnů ruské vojenské agrese. „Okupanti znovu ostřelují obytné čtvrti v Charkově a uplatňují teror vůči civilnímu obyvatelstvu!“ uvedl už dříveSyněhubov. Gubernátor vyzval obyvatele města k maximální opatrnosti, do ulic by měli vycházet jen v opravdu nezbytných případech. Ostřelování způsobilo ve městě výpadky v dodávkách elektřiny i vody, v průmyslové zóně vypukl požár. (čtk)

Úterý, 21:00: Ruské invazní jednotky obsadily několik obcí u Severodoněcku a Lysyčansku, informovala  agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Oblastní gubernátor uvedl, že ruští vojáci obsadili obec Toškivka, která se nachází jižně od Severodoněcku. Ukrajinský generální štáb ve večerní svodce sdělil, že se ruské vojsko zmocnilo vesnic Pidlisne a Myrna Dolyna, které leží více na západ.

„Bohužel nepřítel na ni vyslal obrovské množství výzbroje a vojáků a Toškivku obsadil,“ řekl gubernátor Serhij Hajdaj podle Reuters v ukrajinské televizi, a potvrdil tak předchozí zprávy o její okupaci. Proruští separatisté o dobytí Toškivky informovali už v pondělí. Ukrajinský generální štáb zároveň připustil, že ruské invazní jednotky zaznamenaly částečný úspěch v oblasti u obce Hirske.

Ukrajinští obránci bojují s ruskými invazními silami o kontrolu nad Severodoněckem už několik týdnů. Rusko má pod kontrolou jeho velkou část, obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě města a rovněž několik obcí v jeho okolí. Podle Hajdaje ukrajinské jednotky bránící Lysyčansk čelily intenzivnímu ostřelování těžkým ruským dělostřelectvem, ale drží své pozice. Boje pokračují také v samotném Severodoněcku. (ceskenoviny)

Úterý, 14:11: Moskva rychle odpoví na rozhodnutí Litvy omezit přepravu zboží pro Kaliningradskou oblast, uvedl tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Litevci podle něj pocítí následky. Odpověď Moskvy podle agentury TASS Vilniusu slíbilo i ruské ministerstvo zahraničí. Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února.

„Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví,“ řekl Patrušev, podle kterého ruské úřady nyní připravují příslušná opatření, jenž Moskva v nejbližší době přijme. „Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad,“ dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu „navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic“.

Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři, je však delší a nákladnější.

„Podobné kroky jsou nepřijatelné a vyústí v odpovídající reakci,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Litevci podle ní navíc „blokádou“ přispívají i k současné potravinové krizi. Ta celosvětově hrozí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která je významným vývozcem obilí a dalších potravin. Ruská diplomacie si kvůli litevskému omezení přepravy předvolala velvyslance EU v Moskvě Markuse Ederera. Ten po schůzce řekl, že Rusko vyzval ke klidnému a diplomatickému řešení situace. (čtk)

Úterý, 14:00: Německo zveřejnilo podrobný seznam vojenské techniky a zbraní, které poskytlo ukrajinské armádě a které na dodání připravuje. Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit novinářům sdělil, že Německo tak činí po vzoru spojenců, mimo jiné Spojených států. Berlín dlouhodobě čelí kritice, že se k vojenské pomoci Kyjevu staví zdráhavě. To však kancléř Olaf Scholz odmítl a prohlásil, že Německo pomáhá stejně jako USA, Francie či Británie.

„Německá vláda se nyní rozhodla přizpůsobit praxi zveřejňování vojenské podpory podle našich nejbližších spojenců, jako jsou například Spojené státy,“ řekl Hebestreit. Seznam, který chce vláda pravidelně aktualizovat, je rozdělen na dvě části. V první jsou uvedeny zbraně, technika a další vojenské vybavení, které Ukrajina již získala. Druhá část je výčtem připravovaných či slíbených dodávek.

Mezi dokončenými zásilkami jsou mimo jiné 500 kusů přenosného protiletadlového kompletu Stinger a 2700 kusů přenosných raketových systémů Strela, 16 milionů munice do ručních střelných zbraní, 100 000 ručních granátů, 178 nákladních vozidel, mikrobusů či terénních vozidel, 10 000 spacích pytlů, 345 brýlí pro noční vidění, 10 tun chemikálie AdBlue pro naftové motory či neupřesněné náhradní díly pro stíhačky MiG-29.

U připravovaných či uskutečňovaných dodávek jsou 53 000 kusů munice pro protiletecké kanóny, 10 000 kusů dělostřelecké munice, sedm kusů houfnic PzH 2000, 30 samohybných protileteckých systémů Gepard s 6000 kusy munice, systém protivzdušné obrany IRIS-T, deset obrněných vozidel, 54 obrněných transportérů M113 nebo 22 nákladních vozidel. (čtk)

Úterý, 13:00: Rusko bude dál posilovat své ozbrojené síly, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu. Šéf státu, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, připustil, že Rusko nyní prochází zkouškami, ale je přesvědčen, že všechny potíže země překoná. „Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům,“ řekl Putin v projevu vysílaném naživo televizí. „Není pochyb, že budeme ještě silnější,“ zdůraznil.

Jednotky podle Putina již začaly dostávat nové systémy protivzdušné a protiraketové obrany S-500 a do konce roku bude do bojové pohotovosti zařazena první nová mezikontinentální raketa Sarmat. Oba tyto zbraňové systémy nemají podle Putina ve světě obdoby.

Rusko na Putinův rozkaz 24. února zahájilo útok na Ukrajinu, a tím rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal už desítky tisíc mrtvých. Západ uvalil na Rusko sérii sankcí, které mají Moskvu přimět ke stažení vojsk a ukončení konfliktu. „Země nyní prochází přes další sérií zkoušek,“ přiznal Putin . „Ano, jsou omezení, ano, překonávají se různě, ale rozhodně je překonáváme a překonáme.“

Raketu Sarmat ruští vojáci úspěšně otestovali 20. dubna. Putin tehdy v blahopřání zdůraznil, že raketa je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany. „Nemá obdoby ve světě a ještě dlouho mít nebude. Tato skutečně jedinečná zbraň posílí bojový potenciál našich ozbrojených sil, spolehlivě zajistí bezpečnost Ruska vůči vnějším hrozbám a přiměje k přemýšlení ty, kdo se v zápalu zběsilé, agresivní rétoriky snaží ohrožovat naši zemi,“ zdůraznil.

Těžkou mezikontinentální raketu Sarmat, která je na kapalné palivo a je odpalovaná z podzemních sil, označil server Armadninoviny.cz svého času za „ruskou superraketu pro konec světa“. Jejím úkolem je způsobit nepříteli co nejtěžší ztráty na civilních cílech, a zlomit tak jeho odhodlání pokračovat v boji. (ceskenoviny)

Úterý, 11:00: Dva Američané zajatí ruskými vojáky na Ukrajině jsou ve vazební věznici na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), oznámila ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR. Rusové označují oba zajatce, kteří dříve sloužili v amerických ozbrojených silách, za žoldnéře. Podle západního tisku oba muži sloužili jako dobrovolníci v jednom z útvarů pravidelné ukrajinské armády.

„Dva američtí žoldnéři Alexander Drueke a Andy Huynh, kteří byli zajati na Ukrajině, jsou v Doněcku,“ řekl zdroj Interfaxu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už v pondělí potvrdil zajetí dvou Američanů na Ukrajině. I Peskov oba muže označil za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence. Účastnili se podle něj nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny.

Peskov nevyloučil, že Američanům nehrozí trest smrti. „Nic nemohu zaručit,“ řekl mluvčí . „Bude soud a bude rozhodnutí soudu,“ dodal.

Další tři cizince bojující za Ukrajinu proti ruským invazním silám - dva Brity a Maročana - už soud v DNR nedávno odsoudil k trestu smrti za to, že se bojů podle soudu zúčastnili jako žoldnéři. Podle tohoto soudu se na ně nevztahují ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci.

Kyjev soudy separatistické republiky neuznává, a naopak tvrdí, že trojice byla členy ukrajinských ozbrojených sil a tudíž se na ně ženevské úmluvy vztahují. Jeden z obhájců odsouzených uvedl, že všichni tři se proti verdiktu hodlají odvolat. Nezávislost separatistických „republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny dosud uznalo jen Rusko, které je od jara 2014 pomáhalo vytvořit.  (čtk)

Úterý, 10:00: Ruská vojska pokračují ve snaze plně ovládnout východoukrajinské město Severodoněck. Ukrajinští obránci odrazili útoky na obce v jeho bezprostředním okolí, jsou však pod neustálou palbou ruského dělostřelectva a letectva. V ranní svodce to uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ruské síly se o dobytí nyní již poslední bašty ukrajinské obrany na východním břehu řeky Severní Doněc pokoušejí několik týdnů. Obránci však stále ovládají rozsáhlý průmyslový areál na západě dříve stotisícového města a rovněž několik obcí v jeho okolí.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že v severodoněcké průmyslové zóně se odehrávají prudké boje. Rusové podle něj zasáhli vstupní halu závodu Azot a ostřelovali také okolí tří nyní již zničených mostů spojujících Severodoněck s Lysyčanskem.

Podle štábu Ukrajinci úspěšně čelí útokům v okolí vesnice Syrotyne a také Bilé Hory, která leží na jižním břehu řeky a přiléhá k Lysyčansku. Toto město podle Hajdaje čelí v posledním dni a půl masivnímu ostřelování, přičemž úřady se snaží stanovit počet obětí.

„Byla použita letadla. Zničeno bylo více než deset vícepodlažních budov, rodinné domy a budova policejní stanice. Zatím bylo nalezeno tělo jedné oběti. Zraněná žena byla okamžitě evakuována do Kramatorsku. Konečný počet obětí se zjišťuje, protože včera (v pondělí) bylo téměř nemožné se po městě bezpečně pohybovat,“ napsal Hajdaj. Intenzivní palbě, který způsobila škody na civilní infrastruktuře, jsou podle Hajdaje vystavena také města Hirske a Vrubivka.

Úspěch podle vedení ukrajinské armády nezaznamenaly ruské útoky ve směru na Slovjansk, u obcí Bohorodyčne a Dolyna. Pokračuje také ofenziva na jižněji položené město Bachmut, kde nyní obě strany svádějí boje o vesnice Veršyna a Semyhirja.

Kvůli značným ztrátám ve velitelském sboru výsadkových jednotek je Rusko nuceno verbovat záložní důstojníky do vojenské služby a uzavírat s nimi krátkodobé smlouvy na tři měsíce, uvedlo také velení ukrajinské armády. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. (čtk)

Neděle, 09:00: Ukrajina minulý týden ohlásila první úspěšné použití Západem dodaných protilodních střel Harpoon proti ruským cílům. Ve svém pravidelném shrnutí válečné situace na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Událost podle Londýna ukazuje na potíže, kterým čelí ruské námořnictvo v Černém moři.

Cílem útoku byl podle britského ministerstva obrany téměř jistě remorkér ruského námořnictva Vasilij Bech, který dopravoval zbraně a vojáky na Hadí ostrov v severozápadní části Černého moře.

„Zničení ruského plavidla při jeho zásobovací misi ukazuje na potíže, kterým Rusko čelí ve své snaze podpořit své vojáky okupující Hadí ostrov,“ uvedlo ministerstvo. Dodalo, že Vasilij Bech je poslední z řady ruských lodí, které poškodily nebo potopily ukrajinské síly během války.

Schopnosti ukrajinské pobřežní obrany podle Británie do značné míry omezily možnosti Ruska získat kontrolu nad mořem a nasazovat námořní síly v severozápadní části Černého moře. „To zhatilo původní ruský operační plán pro invazi, který zahrnoval ohrožování Oděské oblasti z moře,“ dodalo ministerstvo.

Ukrajinské úřady minulý týden oznámily, že 17. června zasáhly střelami Harpoon remorkér Vasilij Bech, který na Hadí ostrov převážel zbraně, vojáky a munici. Tvrdí také, že se loď s raketovým systémem Tor na palubě potopila. Dodávky střel Harpoon na Ukrajinu dříve oznámily Dánsko a Spojené státy.

Rusko obsadilo ukrajinský Hadí ostrov první den invaze. V dubnu byl v Černém moři zničen ruský raketový křižník Moskva, který se svojí asi 500člennou posádkou býval vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Podle ukrajinské strany se loď potopila poté, co ji zasáhly ukrajinské protilodní střely Neptun. (ceskenoviny)

Pondělí, 15:00: Ruská blokáda vývozu ukrajinského obilí je válečný zločin, za který ponese Moskva následky. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie, které bude věnováno mimo jiné potravinové krizi hrozící v důsledku ruské invaze, to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva zůstávají desítky milionů tun obilí. OSN varuje, že tato situace může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi.

„Je nepředstavitelné, že miliony tun pšenice zůstávají zablokované na Ukrajině, zatímco v dalších částech světa lidé trpí hlady. Toto je skutečný válečný zločin,“ prohlásil Borrell. Unijní země se snaží přepravovat část ukrajinského obilí po železnici, ta však pokryje pouze zlomek potřebného množství.

Podle Borrella EU doufá, že se podaří dosáhnout dohody v rámci OSN, a podporuje plán na vytvoření bezpečného námořního koridoru. O roli mediátora se pokouší Turecko. Moskva přitom tvrdí, že za nedostatek potravin mohou západní sankce a Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy. Borrell nyní zdůraznil, že EU ve svých sankcích proti Rusku nijak neomezuje vývoz potravin či hnojiv a že hlavní příčinou problému je ruská blokáda.

Ministři se budou bavit také o přiznání statusu kandidátské země EU Ukrajině a Moldavsku. Poté, co jej v pátek doporučila Evropská komise, mají mít ve čtvrtek konečné slovo lídři členských zemí na summitu v Bruselu. Borrell sice nechtěl předpovídat, zda šéfové států dojdou k potřebnému jednomyslnému souhlasu, podotkl však, že zatím nikdo z vůdčích politiků nevystoupil proti. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, jehož země patřila k největším skeptikům, uvedl, že její vláda se proti stavět nebude.

Český ministr Jan Lipavský prohlásil, že je v otázce shody lídrů optimistický po minulém týdnu, kdy dali při návštěvě Kyjeva najevo svou podporu ukrajinské kandidatuře francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi. „Ukrajinci doslova bojují a umírají za své rozhodnutí být součástí evropské společnosti,“ řekl před jednáním Lipavský, podle něhož by neshoda na summitu zklamala ukrajinské naděje.

Podporu evropským ambicím Ukrajiny vyjádřili před jednáním ministři zahraničí pobaltských zemí, ale i německá ministryně Annalena Baerbock. Zdůraznila, že Kyjev bude mít i vzhledem k očekávaným následkům války velmi těžkou cestu k plnění přijímacích kritérií a že celý proces může trvat dlouhá léta. (čtk)

Pondělí, 14:00: Ukrajinští vojáci ze 72. mechanizované brigády sestřelili přenosnou protiletadlovou střelou Igla ruský bitevní letoun Su-25 a zajali jeho pilota. Major Andrej Fedorčuk se při výslechu přiznal, že je námezdním vojákem z Wagnerovy (rusky Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti a dostává 205 000 rublů měsíčně (asi 85.000 Kč), uvedl na facebooku šéfredaktor ukrajinského serveru Censor Jurij Butusov, jehož líčení převzala další média.

Bitevník Su-25 sestřelili vojáci 72. brigády nad Svitlodarskem ve východoukrajinském Donbasu v sobotu 18. června, pilot se katapultoval a upadl do zajetí, poznamenal list Ukrajinska pravda. „Fedorčuk při výslechu uvedl, že jeho cílem byl opěrný bod roty ukrajinských sil. Dříve bombardoval ukrajinská města. Doufá, že jej vymění (za ukrajinské vojáky v ruském zajetí). Uvědomuje si, že jako žoldnéři se mu může stát, že jej nezařadí do výměny zajatců, ale může být potrestán za své zločiny,“ uvedl Butusov.

Ruské letectvo má podle něj velké problémy s navigací, o čemž svědčí, že Fedorčuk si sebou do kabiny vzal vlastní navigační přístroj značky Garmin a chytrý mobil s navigačním programem, aby měl přesnější údaje o poloze, než mu skýtaly palubní přístroje. Podle ukrajinského žurnalisty to svědčí o tom, že ruský pilot nevěří ruskému navigačnímu družicovému systému Glonass a více důvěřuje americkému systému GPS, o který se opírá navigace Garmin.

„Bylo by zajímavé zjistit, kolik garminů používají ruské ozbrojené síly a zda Američané mohou sledovat jejich pohyb? Byla by to cenná data,“ poznamenal. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Ruští vojáci se na Ukrajině snaží zabránit přeskupení ukrajinských jednotek v pěti směrech včetně Záporoží a Lymanu či Avdijivky v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb.  Ruská armáda se také dál snaží zcela obsadit město Severodoněck, uvádí Kyjev. Okolní vesnice a města včetně přilehlého Lysyčansku jsou podle  hlášení ukrajinského generálního štábu pod dělostřeleckou palbou Ruska.

Ostřelování v neděli podle oblastní správy zasáhlo i město Seredyna-Buda v severoukrajinské Sumské oblasti, které leží přes 250 kilometrů od frontové linie.  Na opačné straně hranice v přilehlé Brjanské oblasti ukrajinské jednotky zasáhly Suzemku, napsal na telegramu tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Jeden člověk byl podle něho zraněn.

Ruské jednotky podle amerického Institutu pro studium války  na severu Ukrajiny soustředí své síly na udržení pozic severně od Charkova a v kritické oblasti na východě blokují dálnici mezi Bachmutem a Lysyčanskem, aby podpořily ofenzivní operace v okolí dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk. Na jihu Ukrajiny, na hranicích Chersonské a Mykolajivské oblasti, se ruské síly po nedávných úspěšných protiútocích ukrajinských jednotek soustředí na posílení obranných pozic, uvádí institut.

Ruské pozemní a vzdušné operace se o uplynulém víkendu nadále soustředily na centrální Donbas, napsala britská vojenská rozvědka. Londýn v hodnocení situace na Ukrajině uvedl, že „velmi omezený úspěch“ dosavadní ruské vojenské kampaně částečně souvisí s nedůsledným použitím vzdušných sil.

Moskva podle Británie nemá dostatečně vycvičené piloty a institucionální zázemí pro to, aby dokázala plně využít potenciál relativně moderních bojových letounů, kterými disponuje. Větší role tak v bojích připadá na pozemní jednotky, které začínají být přetížené, a na řízené střely, jejichž zásoby Rusku pravděpodobně dochází, píše britská vojenská rozvědka.

ISW ve své analýze poukazuje na „zásadní chybu“ ruského válečného tažení - na fakt, že Moskva odmítá svou ofenzivu na Ukrajině označit za válku a místo toho ji nazývá „speciální vojenskou operací“. Toto rozhodnutí Rusku aktivně brání v posilování bojových sil. Kreml původně na Ukrajině doufal v bleskovou operaci a symbolický odpor obranných jednotek. (čtk)

Neděle, 10:00: Válka Ruska na Ukrajině může trvat roky, řekl to v rozhovoru s německým listem Bild am Sonntag generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Proto by se podle něj nemělo polevit v podpoře Ukrajiny. „Musíme se připravit na skutečnost, že to bude trvat roky. Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny,“ řekl Stoltenberg. „I když náklady jsou vysoké, nejen kvůli vojenské podpoře, ale také kvůli růstu cen energií a potravin.“ To se však podle něj nedá srovnávat s cenou, kterou Ukrajina denně platí mnoha lidskými životy, napsala agentura DPA.

Stoltenberg již tento týden uvedl, že na summitu NATO v Madridu by podle očekávání měl být schválen balíček pomoci pro Ukrajinu, který zemi pomůže s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Summit se uskuteční tento měsíc.

Šéf NATO očekává, že Ukrajina bude schopna znovu vytlačit ruské jednotky z Donbasu za pomoci dalších dodávek zbraní ze Západu. „Ukrajinci statečně vzdorují ruským okupantům,“ řekl listu. Dodal ale, že NATO nebude zasahovat do samotných bojů. „Pomáháme této zemi, ale vojáky NATO na Ukrajinu nepošleme.“ (čtk)

Neděle, 09:00: Rusko i Ukrajina v posledních dnech pokračovaly v těžkém dělostřeleckém ostřelování u Severodoněcku, ale situace na frontové linii se příliš nezměnila. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů na Ukrajině o tom informovalo britské ministerstvo obrany. Americký Institut pro studium války ve své nejnovější analýze k situaci na frontě píše, že ruské síly dosáhly za poslední den nepatrných úspěchů na předměstí Severodoněcku a zřejmě postoupily do obce Meťolkine, ale na dalších místech se v postupu z velké části zastavily.

Ukrajinský generální štáb v ranní svodce mimo jiné uvedl, že ruská armáda pokračuje v úsilí o získání plné kontroly nad Severodoněckem. Hlásí mimo jiné ruské ostřelování některých míst v regionu a odražení ruského útoku u Toškivky (jižně od Lysyčansku), poznamenala ruská služba stanice BBC. Podobná prohlášení bojujících stran není možné nezávisle ověřit.

„Bojové jednotky obou stran jsou zapojeny do intenzivních bojů v Donbasu a pravděpodobně se potýkají s kolísavou morálkou,“ konstatuje britský resort obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v posledních týdnech pravděpodobně zaznamenaly dezerce, nicméně obzvláště problematická velice pravděpodobně zůstává morálka mezi ruskými vojáky.

„Nadále se objevují případy, kdy celé ruské jednotky odmítají plnit rozkazy a dochází k ozbrojeným střetům mezi důstojníky a jejich vojáky,“ píše britské ministerstvo obrany, které se ve svých hlášeních z Ukrajiny opírá o poznatky vojenské rozvědky. Ruské úřady mají podle něj zřejmě problém vyvinout právní tlak na vojenské odpadlíky, k čemuž přispívá oficiální status invaze jako „zvláštní vojenské operace“, nikoliv války.

Mezi faktory přispívajícími k nízké morálce v invazních jednotkách patří podle Londýna to, že ruští vojáci vnímají jako nevalné své velení, omezená možnost rotace jednotek, velmi těžké ztráty, stres z bojů, přetrvávající špatná logistika a problémy s platy. „Mnoho ruských vojáků všech hodností také pravděpodobně zůstává zmateno ohledně cílů války,“ uvádí ministerstvo s dovětkem, že problémy s morálkou v ruských silách jsou zřejmě natolik významné, že omezují schopnost Ruska dosáhnout operačních cílů.

K obdobnému závěru ohledně schopností ruské armády dochází ISW. „Ruské jednotky se pravděpodobně potýkají s rostoucími ztrátami a úbytkem vojáků a techniky, což bude komplikovat pokusy o obnovení útočných operací na dalších kritických místech, protože bitva o Severodoněck pokračuje pomalu,“ píše ve své zprávě institut, podle něhož se ruským silám v nadcházejících týdnech nejspíše podaří tohoto města zmocnit, bude to však za cenu soustředění většiny dostupných sil v této malé oblasti.

Ostatní ruské vojenské operace na východě Ukrajiny - jako například snahy o dobytí Slovjansku a postup na východ od Bachmutu - v posledních dvou týdnech příliš nepokročily, uvádí americký institut. (ceskenoviny)

Pátek, 22:00: Je naprosto nezbytné mluvit s Putinem, řekl v rozhovoru s televizí agentury DPA  německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že tak bude nadále činit, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf německé vlády rovněž ujistil, že těžké zbraně slíbené Ukrajině dorazí včas.

„Je naprosto nezbytné s Putinem mluvit,“ řekl Scholz v rozhovoru. „Já to budu i nadále dělat, stejně jako francouzský prezident,“ dodal Scholz. Je podle něj nutné, aby některé země a některé vůdčí osobnosti s Putinem hovořily. Podle Scholze je také nutné, aby byly tyto rozhovory s ruským prezidentem jasné.

„Já například říkám stejné věci, jaké říkám vám,“ řekl Scholz jedné novinářce ohledně hovorů s Putinem a upřesnil, co ruskému vůdci sděluje: „Pochopte prosím, že nebude žádný nadiktovaný mír. A pokud se domníváte, že můžete ukrást území a pak doufat, že se časy změní a věci se opět vrátí k normálu, pak je to omyl.“

Scholz řekl, že Putina vyzývá také ke stažení jednotek z Ukrajiny a k takové dohodě s Ukrajinou, která bude pro Kyjev přijatelná a správná. DPA připomíná, že Scholz si s Putinem od začátku ruské invaze na Ukrajinu několikrát telefonoval, ale po zprávách o masakrech civilistů s tím na několik týdnů přestal. Také Macron si s Putinem několikrát volal. Ve čtvrtek řekl, že je za určitých podmínek připraven i na setkání s šéfem Kremlu v Moskvě.

Scholz, Macron a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek společně navštívili Kyjev, kde se k nim připojil ještě rumunský prezident Klaus Iohannis.

Scholz se v pátek vyjádřil také k dodávkám těžkých zbraní přislíbených Německem na Ukrajinu. Podle něj dorazí včas, aby napadené zemi pomohly v boji o Donbas. Zbrojní průmysl pracuje na tom, aby mohly být zbraně dodávány, ale podle Scholze je podstatné, aby byli ukrajinští vojáci vycvičeni na moderní systémy. „Bez výcviku nelze zbraně použít,“ řekl.

Kancléř uvedl, že vzhledem k masivním bojům na východě Ukrajiny je potřebné hlavně dělostřelectvo, aby Ukrajina mohla bojovat proti dronům, vrtulníkům a letadlům. Německá vláda Ukrajině přislíbila jeden systém protivzdušné obrany IRIS-T, sedm samohybných houfnic PzH 2000, na kterých se ukrajinští dělostřelci v Německu cvičí, tři salvové raketomety a zhruba 50 samohybných protileteckých systémů Gepard. Berlín ale opakovaně čelí kritice, že zbraně dodává pozdě.

Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz Scholzovi vytkl, že na Ukrajině během návštěvy učinil příliš málo konkrétních slibů ohledně dodávek dalších zbraní a podpory nutné pro vítězství země. Nemá smysl dávat kandidátský status zemi, která je jako celek ohrožena ve své existenci, řekl také Merz v televizi deníku Die Welt s odkazem na doporučení Evropské komisi, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU.

Podle Merze nefunguje ani výměnná dohoda s Českem, které má jako kompenzaci dostat německé tanky za to, že Ukrajině dodá zbraně sovětské výroby. „Tady se zcela zjevně brzdí, váhá s dodávkami zbraní. A dodnes pro to nemáme žádné skutečné vysvětlení,“ prohlásil Merz.

„Tato řetězová výměna byla dohodnuta, ale v tuto chvíli se prakticky ještě neuskutečňuje. Panuje tu kvůli tomu vskutku podráždění. Vláda (premiéra Petra Fialy) si není zcela jistá, kdy od Německa dostane náhradu, kterou slíbila spolková vláda,“ řekl Merz v rozhovoru z Prahy. Český premiér mu prý řekl, že Česká republika zbraně na Ukrajinu dodává a Česko by si přálo, aby tak činilo i Německo - stejně jako USA, Francie nebo Británie.

V květnu Německo ohlásilo, že Česku daruje 15 svých tanků Leopard 2A4, které mají být náhradou za tanky T-72, které Praha podle dostupných informací poslala Ukrajině. České ministerstvo obrany začne s Německem vyjednávat také o nákupu dalších až 50 Leopardů v modernější verzi 2A7+. (čtk)

Pátek, 20:00: Ruská média zveřejnila záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynehem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho.

Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že o nich s Ruskem nejednalo, protože Rusové neposkytli informaci, že Američany zajali. Americký prezident Joe Bidenv pátek  řekl, že je informován o dvou Američanech pohřešovaných na Ukrajině. Vyzval americké občany, aby se na válčící Ukrajinu nevydávali. Dodal, že neví, kde se oba muži nacházejí.

Několik členů Kongresu a rodiny Alexandera Druekea a Andyho Huynha oznámili, že oba muži se přestali svým blízkým hlásit minulý týden. Bojovali jako dobrovolníci po boku Ukrajinců u ruské hranice. Ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že „z minulých týdnů“ je pohřešován ještě třetí americký občan, který odjel na Ukrajinu. Mluvčí úřadu vyzval Rusko, aby všechny americké dobrovolníky zajaté na Ukrajině považovalo za válečné zajatce a zajistilo jim humánní zacházení.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax informovalo o „zničení“ 1956 z celkem 6956 bojovníků ze 64 zemí, dalších 1779 žoldnéřů prý mezi tím z Ukrajiny odjelo. Rusko podle mluvčího ministerstva vede v patrnosti i všechny zahraniční instruktory a poradce. Na Ukrajině  přišlo o život 214 Američanů, 162 Kanaďanů a 101 Britů. Také prý „bylo zničeno“ 378 z 1831 Poláků, kteří dorazili na Ukrajinu od začátku ruské invaze, 102 z 504 Rumunů či 120 z 355 Gruzínů,  řekl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. V tabulce údajných ztrát u Česka figuruje údaj, že bylo zabito 14 z 33 Čechů, zatímco ze tří slovenských dobrovolníků sice nikdo nepadl, ale dva se prý už vrátili domů. (ceskenoviny)

Pátek, 12:30: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí. Komise doporučila udělit kandidátský status také Moldavsku. Země obávající se možné ruské agrese podle ní splňuje podmínky. Naproti tomu Gruzie, která podala přihlášku spolu s oběma zmíněnými státy, musí nejprve provést reformní kroky, než dosáhne pozice uchazeče. (ct24)

Pátek, 10:00: Ukrajinské síly raketami Harpoon zasáhly v Černém moři u Hadího ostrova ruský remorkér, který převážel zbraně, munici a vojáky, uvedl na sociálních sítích gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. Podle gubernátora jde o plavidlo Vasilij Bech. Zásah plavidla potvrdily na facebooku také ukrajinské námořní síly, ale zprávu nelze nezávisle ověřit.

„Vasilij Bech byl zasažen v Černém moři při přepravě munice, zbraní a personálu Černomořské flotily,“ sdělily ukrajinské síly. Podle nich byl na palubě raketový systém Tor. Plavidlo bylo postaveno v astrachaňské loděnici a má výtlak 1605 tun. Černomořská flotila ho používá od roku 2017, upřesnila agentura Unian.

V dubnu byl v Černém moři zničen ruský raketový křižník Moskva, který se svojí asi 500člennou posádkou býval vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Podle ukrajinské strany se loď potopila poté, co ji zasáhly protilodní střely Neptun. Rusko ale tvrdí, že se plavidlo potopilo na rozbouřeném moři poté, co ho poškodil výbuch munice a požár. (čtk)

Pátek, 09:00: Ruské jednotky působící v oblasti jihoukrajinského Chersonu mohou podnikat operace pod falešnou vlajkou, aby zlomily podporu tamního ukrajinského obyvatelstva pro protiofenzivu ukrajinské armády. Ve své zprávě o vývoji ruské invaze na Ukrajinu o tom píše americký Institut pro studium války (ISW). Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky soustřeďují na postup na Slavjansk v Doněcké oblasti a na to, aby plně ovládly Severodoněck v Luhanské oblasti, kam přesouvají další dělostřelectvo.

Ukrajinská armáda informovala, že středeční exploze na tržišti ve vsi Čornobaivka na severním předměstí Chersonu si vyžádala oběti. Jde o místo, kde už dříve ukrajinské jednotky útočily na muniční sklady, které si v této oblasti po jejím ovládnutí vytvořilo Rusko, připomíná ISW. Ukrajinské jižní operační velení uvedlo, že ruští vojáci se snaží zlomit veřejné mínění v Chersonu a obviňovat ukrajinskou armádu z útoků na civilní infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu oznámil, že cílem ukrajinských sil je Cherson osvobodit.

V Charkovské oblasti na severovýchodě země se ruské síly snaží udržet kontrolu nad státními hranicemi a brání ukrajinské armádě v přístupu k nim, uvedl ukrajinský generální štáb. ISW konstatoval, že v tomto regionu ani jedna z bojujících stran neovládla žádnou významnější část území. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 22:00: Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska  při návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron dále uvedl, že Západ nebude tlačit na Ukrajinu, aby učinila ústupky při mírových jednáních s Ruskem. Vrcholní představitelé Francie a Německa také přislíbili Kyjevu další podporu.

Do Kyjeva  zvláštním vlakem z Polska dorazili francouzský prezident Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska. K trojici se na místě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, jenž přijel jiným vlakem.

„Všichni čtyři podporujeme okamžitý status kandidátské země do EU (pro Ukrajinu),“ řekl šéf Elysejského paláce na tiskové konferenci po jednání. Německý kancléř prohlásil, že jeho vláda podporuje udělení oficiálního postavení kandidátské země pro Ukrajinu i Moldavsko. Zároveň  zdůraznil, že kandidáti musí k tomu, aby se skutečně stali členy unie, splnit jasná kritéria, upozornila agentura Reuters. „Itálie chce, aby Ukrajina získala kandidátský status, a podpoří tento postoj na příštím jednání Evropské rady,“ uvedl italský premiér.

Premiéři a prezidenti členských zemí se na bruselském summitu sejdou příští týden ve čtvrtek a v pátek, přičemž Ukrajina je jedním z klíčových bodů programu vrcholné schůzky. Web Politico nedávno s odvoláním na několik unijních činitelů napsal, že Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v EU. Komise v pátek zveřejní hodnocení, nakolik je východoevropský stát připraven stát se kandidátskou zemí, o přiznání statusu uchazeče o členství však musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky blíže Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dosud dávalo najevo pochybnosti.

Zelenskyj na tiskové konferenci s evropskými státníky prohlásil, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem EU. Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní po začátku ruské invaze.

Ukrajina v poslední době naléhá na Západ, aby jí dodal další těžké zbraně a ona mohla čelit vojensky silnějšímu protivníkovi, zatímco z východní fronty hlásí vysoké lidské ztráty. Dodávky dalších zbraní přislíbili Ukrajině její spojenci ze Severoatlantické aliance ve středu. „Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest,“ prohlásil po  jednání v Kyjevě Macron.

Podle ukrajinských médií ovšem také připustil, existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle něj domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem. Jde podle něj o určité útočné zbraně jako jsou letadla nebo tanky. „(Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj o této dohodě ví,“ řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda.

Ukrajina i východní spojenci Francie v EU a Severoatlantické alianci francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poté, co šéf francouzský prezident už dříve odmítl náznaky, že je vůči Rusku příliš poddajný, nyní v Kyjevě prohlásil, že Západ nebude od Ukrajiny požadovat žádné ústupky při případných mírových jednáních s Ruskem. Podobně se vyjádřil Scholz. Pouze Ukrajinci podle něj „mohou rozhodnout, co je správné z hlediska dohody o míru.“ Šéf Elysejského paláce ale zároveň znovu uvedl, že je zapotřebí udržet nějaký komunikační kanál s ruským prezidentem.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta ještě před společným vystoupením státníků informoval, že zástupci Ukrajiny  předali návštěvě návrhy na další sankce proti Rusku. „Musíme zvýšit tlak na agresora, pracovat na sedmém balíčku sankcí, ve kterém bude embargo na plyn,“ napsal na sociální síti Andrij Jermak.

Státníci kromě jednání se Zelenským stihli navštívit rovněž město Irpiň v Kyjevské oblasti, v němž podle ukrajinských představitelů za dřívější ruské okupace zemřely stovky civilistů.

Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině. Cesta má tak velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí mimo jiné kritice za to, že neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese. Ukrajinští představitelé se zároveň obávají, že by podporu ze Západu mohla oslabit „únava z války“ - zvláště v době všeobecného zdražování.

Na východě Ukrajiny mezitím pokračovaly boje mezi ruskými invazními silami a ukrajinskými obránci. Pozornost nadále poutá zejména bitva o Severodoněck v Luhanské oblasti. Všechny hlavní mosty přes řeku Severní Doněc, které spojují toto město s dalším územím pod kontrolou ukrajinských sil, jsou pravděpodobně zničené, uvedlo své pravidelné zprávě o vývoji bojů britské ministerstvo obrany. Civilisté i vojáci, kteří zůstali na východním břehu řeky, jsou v extrémně těžké situaci. Ukrajinský činitel Davyd Arachamija webu Axios sdělil, že v bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno. Obrovské ztráty utrpělo i Rusko, připomněl ve středu šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili do Kyjeva zvláštním vlakem z Polska. Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, po příjezdu řekl novinářům, že se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a bude mu tlumočit poselství o „evropské solidaritě“.  Dalším vlakem pak dorazil do Kyjeva také rumunský prezident Klaus Iohannis.

Zleva rumunský prezident Klaus Iohannis, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi na návštěvě zničeného města Irpiň • Autor: REUTERS
Zleva rumunský prezident Klaus Iohannis, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi na návštěvě zničeného města Irpiň • Autor: REUTERS

Média o plánované společné cestě tří státníků informovala už v uplynulých dnech, ale oficiální zdroje byly patrně z bezpečnostních důvodů zdrženlivé. Italský list La Repubblica nicméně zveřejnil fotografie politiků ve vlaku. Stejný způsob dopravy zvolily i předchozí oficiální návštěvy válkou zmítané Ukrajiny včetně českého premiéra Petra Fialy, jeho kolega z Polska Mateusze Morawieckého a nyní již bývalého šéfa slovinské vlády Janeze Janši.

Vrcholné představitele tří největších unijních ekonomik čeká v Kyjevě mimo jiné jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským. Podle italské agentury ANSA je cílem návštěvy vyjádřit solidaritu Ukrajině, kterou na konci února napadlo Rusko a kde pokračují tvrdé boje. Zorganizování návštěvy zabralo několik týdnů: politici museli překonat kritiku Ukrajiny mířenou na jejich země. Kyjev kritizoval Německo a Francii a v menší míře i Itálii za údajné otálení s poskytnutí pomoci Ukrajině, pomalé dodávky zbraní a upřednostňování vlastních zájmů. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 10:00: Dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil v bojích s ruskými silami u východoukrajinského Charkova upadli do ruského zajetí, napsal britský server The Telegraph. Jsou to podle něj patrně první Američané v ruském zajetí. Oba muži, devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Během tvrdých bojů, odehrávajících se minulý týden severovýchodně od Charkova, je Rusové zajali.

Alexander Drueke před odjezdem na Ukrajinu • Autor: via REUTERS
Alexander Drueke před odjezdem na Ukrajinu • Autor: via REUTERS

Dvojice se přidala k rostoucímu počtu vojenských dobrovolníků ze Západu, které zajaly ruské síly, včetně přinejmenším dvou Britů, Aidena Aslina a Shauna Pinnera. Ty soud samozvané Doněcké lidové republiky jako „žoldnéře“ odsoudil k trestu smrti. Zajetí Američanů může podle serveru posloužit Kremlu jako důkaz, že se Spojené státy přímo zapojují do války, a ruský prezident Vladimir Putin zřejmě bude požadovat od Ameriky významné ústupky za osvobození zajatců.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že diplomaté vědí o nepotvrzených zprávách, že dva američtí občané upadli na Ukrajině do zajetí. „Situaci pozorně sledujeme a jsme v kontaktu s ukrajinskými úřady. Kvůli ochraně soukromí se zdržíme dalšího komentáře,“ řekl. Zopakoval varování, že američtí občané by neměli cestovat na Ukrajinu, popřípadě by ze země měli co nejdříve odjet.

Přítel obou Američanů, který si nepřál být jmenován, vylíčil, že muži upadli do zajetí poté, co ukrajinskou jednotku minulý čtvrtek zaskočil mnohem početnější ruský oddíl. „Byli jsme na misi a všechno se naprosto zvrtlo,“ řekl. „Dostali jsme špatnou informaci. Řekli, že město bude čisté, ale ukázalo se, že právě na něj zaútočili Rusové. Přijeli se dvěma tanky T-72 a mnoha bojovými vozidly pěchoty BMP3 a asi stovkou vojáků. Nás bylo akorát družstvo o deseti mužích,“ dodal.

Jednotka přešla do obrany, zatímco Drueke a Huynh vypálili protitankový reaktivní granát na jedno ruské vozidlo a zničili jej. Tím na sebe přilákali pozornost jednoho z tanků, který vystřelil jejich směrem, ale zřejmě minul. Krátce nato tank ochromila protitanková mina, kterou Ukrajinci nastražili na cestě. Oba Američané zmizeli v kouři a dýmu bitvy a zřejmě tehdy je ruští vojáci zajali.

„Myslíme si, že je asi zbavil vědomí výbuch protitankové miny nebo střela, kterou po nich vypálil tank, protože později jsme po nich pátrali, ale vůbec nic jsme nenašli, i když jsme vyslali bezpilotní letadla a ukrajinský pátrací tým. Kdyby je tank zasáhl, zbyly by pozůstatky jejich těl či vybavení,“ poznamenal kamarád. Podezření potvrdila později v noci zpráva v ruské aplikaci Telegram, která tvrdila, že dva Američané se u Charkova stali válečnými zajatci. „Hodně věcí odpovídalo, než aby šlo o někoho jiného. Jsme jediní Američané bojující v této oblasti,“ dodal.

Drueke z města Tuscaloosa ve státu Alabama dříve sloužil v americké armádě při tažení v Iráku. Jeho matka Lois (68) řekla, že syn po návratu trpěl posttraumatickou poruchou a snažil se udržet si práci. „Velvyslanectví USA mne ujistilo, že dělají vše, aby ho našli. Velice doufám, že ho vymění za ruské zajatce,“ řekla.

Huynh se narodil v Kalifornii, ale žil v Alabamě. Dříve sloužil u námořní pěchoty. Jeho partnerka Joy Blacková uvedla, že v pondělí dostala od Huynhových kamarádů zprávu, že se pohřešuje. Dodala, že myšlenka na to, že se stane dobrovolníkem, v Huynhovi „hlodala“ od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu. „Snažila jsem se ho přesvědčit, aby neodjížděl, ale myslím, že už měl hotový názor. Viděla jsem, jak o tom přemýšlí. Nakonec se mi omluvil a řekl, že opravdu musí jít. Neřekl mi nic o operaci, ve které byl minulý týden, aby mne nevyděsil. Chci prostě, aby byl zpátky v bezpečí,“ řekla. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Země Severoatlantické aliance poskytnou Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, kterou Ukrajinci potřebují k obraně proti pokračující ruské agresi. Před středeční pracovní večeří ministrů obrany NATO to prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina se během odpoledního jednání kontaktní skupiny zavázala k dodávkám dalších zbraní řada zemí. Například Německo poskytne salvové raketomety a Slovensko vrtulníky. Spojenci jsou podle Stoltenberga také připraveni schválit balík dlouhodobé pomoci Ukrajině na aliančním summitu za dva týdny v Madridu. „Posílení podpory pro Ukrajinu je pro nás zásadně důležité,“ řekl Stoltenberg, podle něhož nemůže aliance v době vyčerpávajících bojů o Donbas polevit v zásobování napadené země zbraněmi.

Většina zemí NATO poskytuje Kyjevu vojenské vybavení již od únorového začátku ruské invaze, ukrajinské vedení však požaduje více zbraní. Podle ukrajinského ministerstva obrany dostal zatím Kyjev jen desetinu vojenské techniky, kterou od Západu chtěl. K úspěšnému ukončení války Ukrajině chybí zejména stovky houfnic, tanků, salvových raketometů, obrněných vozidel či dronů.

Podle Stoltenberga je kromě toho NATO připraveno na nadcházejícím summitu schválit dlouhodobou pomoc spočívající mimo jiné v modernizaci ukrajinského arzenálu. „Umožní přechod od starého vybavení ze sovětské éry na moderní systémy,“ uvedl šéf aliance, podle něhož chce NATO zvýšit i schopnost spolupráce svých vlastních systémů s těmi ukrajinskými. (čtk)

Středa, 14:00: Poměr dělostřelectva Ruska a Ukrajiny je na některých místech deset ku jedné a frontová linie je dlouhá přes 1000 kilometrů, uvedl na svém twitterovém účtu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Znovu apeloval na západní země, aby Ukrajině dodaly zbraně. Svůj příspěvek Podoljak adresoval kontaktní skupině pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, která se sejde ve středu v sídle NATO v Bruselu.

„Každý den dostávám zprávy od našich obránců: Držíme se, jen nám řekněte, kdy máme očekávat zbraně?,“ napsal prezidentský poradce. Dodal, že tuto otázku směřuje účastníkům schůzky kontaktní skupiny Ramstein. Ta se poprvé sešla na americké letecké základně Ramstein v západním Německu a ve středu se jejího jednání v Bruselu zúčastní ministři obrany 50 zemí.

Podoljak už dříve apeloval na Západ, aby pomohl Ukrajině dosáhnout vyváženosti poměru sil s ruskými invazními jednotkami. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl v pondělí. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová v úterý prohlásila, že Ukrajina obdržela jen deset procent zbraní, o které žádala své spojence. Dodala, že Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže. Na Západ apeloval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval, aby jeho zemi rychleji posílal více zbraní a vojenské techniky.

Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk mezitím rakouské stanici ORF řekl, že válka podle něj může skončit velmi rychle, pokud Ukrajina dostane kvalitní zbraně. „Je velmi důležité urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu, jelikož každý den války… je 100 ukrajinských vojáků zabito a 500 raněno,“ řekl a dodal, že kriticky důležité jsou pro jeho zemi mimo jiné salvové raketomety, dělostřelectvo, protilodní systémy a obrněná vozidla či tanky.

V Bruselu budou ve středu a ve čtvrtek jednat rovněž ministři obrany zemí NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před schůzkou prohlásil, že státy Severoatlantické aliance poskytnou Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, kterou potřebuje k obraně před pokračující ruskou agresí. Spojenci jsou podle něj také připraveni odsouhlasit balík dlouhodobé pomoci Ukrajině na aliančním summitu za dva týdny v Madridu. Většina zemí NATO poskytuje Kyjevu vojenské vybavení již od únorového začátku ruské invaze. (ceskenoviny)

Středa, 12:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním  projevu k oběma komorám českého Parlamentu vyzval, aby byl udělen Ukrajině status kandidátské země Evropské unie. Krok by podle něj posílil evropské společenství a byl by také vyjádřením evropských myšlenek a hodnot. Ruští vojáci podle něj na Ukrajině bojují právě proti evropským hodnotám.

Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. „Udělit Ukrajině status kandidáta znamená dokázat, že evropské společenství je skutečné, evropské hodnoty fungují a nejsou jen prázdnými slovy v několika dokumentech,“ uvedl Zelenskyj. Říct Ukrajině „ano“ je podle něho také obranou ve válce s Ruskem.

Ruský vpád na Ukrajinu je podle prezidenta pouze prvním krokem, který potřebuje vedení Ruska, aby si otevřelo cestu k dalším státům. V zemi se odehrává bitva o budoucnost Evropy, řekl Zelenskyj s tím, že krajina bojuje i za ostatní národy, protože Rusko je hrozbou pro Česko i celý svět. „Stejně jako v minulosti je ruský vpád na Ukrajinu pouze prvním krokem, který potřebuje vedení Ruska, aby si tím otevřelo cestu k dalším státům a k podrobení dalších národů,“ doplnil prezident. „Došlo to tak daleko, že oficiálně například vyhrožují, že zruší uznání státní nezávislosti pobaltských států,“ uvedl.

Ruské tanky, které přepadávají ukrajinská města, musejí být zastaveny a vyhnány z území nezávislé Ukrajiny, aby nemohly nikdy dojet do Prahy, Ostravy, Brna, Plzně, Karlových Varů, ani do žádného jiného města na kontinentu, řekl prezident. „Právě na Ukrajině a právě nyní se odehrává bitva o budoucnost Evropy,“ dodal.

Českému lidu a státu pak poděkoval za vřelé přijetí ukrajinských uprchlíků. Zároveň zmínil, že Česko Ukrajině pomohlo významnými zbraněmi tehdy, když byly nejvíce zapotřebí. „Ale můžete si být jisti, že tím jste podpořili i sami sebe, svoji vlastní svobodu i vlastní život,“ poznamenal. Podpora by podle Zelenského měla trvat do dosažení vítězství.

Prezident v projevu několikrát použil výrok „Jsme s vámi, buďte s námi,“ kterým se Český rozhlas v roce 1968 obracel k české veřejnosti. Zelenskyj od ruské invaze na Ukrajinu promluvil on-line z Kyjeva v mnoha parlamentech, včetně evropského, britského, německého, izraelského a slovenského, a také v americkém Kongresu.

Při projevu před zdejšími zákonodárci vyzval Česko k aktivitě, která by měla směřovat k tomu, aby se na postupu k Ukrajině shodli všichni evropští lídři. Státy EU pověřily Evropskou komisi, aby se ukrajinskou žádostí zabývala a vydala doporučení. Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen status kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. 

V době českého předsednictví v EU v druhé polovině tohoto roku bude podle Zelenského před Evropou mnoho výzev. „Měli bychom se dohodnout na sedmém sankčním balíčku a cíleně budovat Ukrajinu,“ řekl. Zelenskyj ocenil, že premiér Petr Fiala (ODS) byl mezi prvními vrcholnými politiky, kteří po ruské invazi navštívili Ukrajinu. I díky tomu ukrajinský prezident věří, že Česká republika bude mezi lídry při obnově ukrajinské ekonomiky a infrastruktury. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně, aby se mohla účinně bránit pokračující ruské invazi, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg po jednání s lídry šesti aliančních zemí v Haagu. Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že západní země nedělají pro podporu Kyjeva dost.

Stoltenberg se s lídry Nizozemska, Dánska, Polska, Lotyšska, Belgie a Portugalska sešel v úterý na pracovní večeři organizované nizozemský premiérem Markem Ruttem a šéfkou dánské vlády Mette Frederiksen. Hlavními tématy jejich setkání uspořádaného dva týdny před aliančním summitem v Madridu byl další postup aliance vůči ruské agresi na Ukrajině.

„Ukrajina by měla dostat další těžké zbraně…Zcela na tom závisí její schopnost bránit se proti brutální ruské invazi,“ řekl po jednání Stoltenberg. Připomněl, že ve středu se před jednáním aliančních ministrů obrany v Bruselu sejde kontaktní skupina zemí podporujících Kyjev, aby koordinovala další dodávky zbraní a vojenského materiálu.

Podle Stoltenberga jsou členské země připraveny dodat Kyjevu další zbraně včetně těžkých. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová přitom uvedla, že země dostala od Západu pouze desetinu zbraní, o které požádala. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka potřebuje Ukrajina na 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku.

„Neudělali jsme dost, abychom podpořili Ukrajince, abychom bránili jejich svobodu a svrchovanost,“ prohlásil po jednání s aliančními kolegy polský premiér Morawiecki. Jeho země patří k nejaktivnějším poskytovatelům zbraní a další podpory a šéf polské vlády vyzval ostatní státy, aby činily pro Kyjev více. „Tady a teď, ne za několik týdnů nebo měsíců,“ dodal Morawiecki.

Lídři aliančních států se dnes věnovali také snaze Švédska a Finska vstoupit do NATO, kterou s odvoláním na podporu kurdských militantních organizací v obou zemích blokuje Turecko. Stoltenberg prohlásil, že diplomatická jednání k urovnání sporu pokračují. Podle Rutteho je potřeba některé turecké požadavky vyslyšet, i kdyby se jednání měla protáhnout i po aliančním summitu. (čtk)

Středa, 09:00: Ukrajinské síly vyvíjejí tlak na ruské vojáky s cílem osvobodit okupované město Cherson na jihu země. Ve svém tradičním nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl rovněž, že ukrajinská armáda má těžké ztráty v Charkovské oblasti, kde se Rusové snaží posílit své pozice.

Za posledních 24 hodin nedošlo v Donbasu k žádným zásadním změnám. Nejtvrdší boje probíhají v Severodoněcku a okolních městech a obcích, což přináší značné ztráty. Musíme ale vytrvat. Toto je náš stát, Donbas je životně důležitý. Vývoj situace v Donbasu ukáže, jakým směrem se bude válka v nadcházejících týdnech ubírat," řekl Zelenskyj a znovu zdůraznil, že je připraven jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. (čtk)

Středa, 09:00: Rusko pravděpodobně nečekalo, že v Severodoněcku narazí jeho síly na natolik silný odpor ukrajinských obránců, uvedlo ve své pravidelné zprávě o vývoji ruské agrese na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Po měsíci tvrdých bojů nyní Rusové ovládají většinu města, složky ukrajinských ozbrojených sil se ale drží v místním chemickém závodu Azot a mají možnost skrýt se do jeho podzemní části, doplnilo ministerstvo, které se odvolává na poznatky vojenské rozvědky.

Ruské jednotky se nyní v Severodoněcku budou pravděpodobně soustředit právě u areálu Azotu, a jejich velení tak nebude mít možnost nasadit je jinde na Ukrajině, podotklo rovněž britské ministerstvo obrany. Ruská dobývací taktika, která je závislá na použití dělostřelectva, způsobila ve městě rozsáhlé škody. Nepřátelské síly útočí na ukrajinské pozice také pomocí minometů a raketových systémů a ostřelují i civilní infrastrukturu ve městě a okolních obcích, sdělilo velení ukrajinské armády.

V areálu chemického závodu v Severodoněcku se kromě vojáků podle dřívějších oznámení gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje skrývá také asi 500 civilistů včetně dětí. Ruská strana vyzvala ukrajinské obránce v Azotu, aby se vzdali, a přislíbila, že umožní evakuaci civilistů skrz humanitární koridor, ovšem do oblastí, které už kontroluje.

Dříve Moskva přicházela s obdobnými výzvami i pro obránce oceláren Azovstal v Mariupolu, ti však zpočátku odmítali s tím, že nebudou přijímat ruská ultimáta, a evakuace civilních obyvatel z Azovstalu byla značně komplikovaná. O evakuaci civilistů ze Severodoněcku se stále pokouší také ukrajinská strana. Spojení s městem je však po zničení mostů přes řeku Severní Doněc komplikované.

Na jižní ose bojů, tedy v Chersonské a Záporožské oblasti, donutily ukrajinské protiútoky ruskou stranu, aby se více zaměřila na svoji obranu, uvedl ve své aktuální zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války (ISW). Podle informací institutu se ukrajinským silám podařilo postoupit o 18 kilometrů do okupovaných částí Chersonské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém tradičním nočním projevu na konci předchozího dne války podle agentury Unian řekl, že ukrajinské síly nyní vyvíjejí tlak na ruské vojáky s cílem osvobodit okupované město Cherson. (ceskenoviny)

Úterý, 13:00: Ruské ministerstvo obrany vybídlo ukrajinské vojáky ukrývající se v chemickém závodu Azot v Severodoněcku na východě Ukrajiny, aby se vzdali. Ministerstvo zároveň oznámilo záměr umožnit civilistům, kteří se v areálu chemičky ukrývají, evakuaci na území pod kontrolou proruských separatistů. Podle Serhije Hajdaje, gubernátora Luhanské oblasti, v níž Severodoněck leží, je v průmyslovém areálu asi 500 civilistů včetně přibližně 40 dětí.

„Ruská federace se zaručuje za ochranu života a dodržení všech pravidel ženevské úmluvy týkajících se nakládání s válečnými zajatci, stejně jako tomu bylo v případě těch, kdo se dříve vzdali v Mariupolu,“ uvedl ruský generál Michail Mizincev. Ukrajinští vojáci měli podle Moskvy složit zbraně ve středu od osmi do patnácti hodin moskevského času (od 7:00 do 14:00 SELČ).

„Garantuje se bezpečná evakuace všech civilistů bez výjimky v rámci humanitárních konvojů do míst dočasného pobytu,“ sdělil také Mizincev. Generál upřesnil, že ruská strana navrhuje evakuaci civilistů do města Svatove, které leží na území takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznávaného útvaru, který na východní Ukrajině vyhlásili proruští separatisté.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Hajdaje podnikají ruské síly na město včetně areálu Azot útoky a hromadná evakuace obyvatel ze Severodoněcku není kvůli ostřelování možná. Ve městě, které před válkou mívalo asi 100 000 obyvatel, zůstalo podle starosty města Oleksandra Strjuka z minulého týdne asi 10 000 civilistů.

Ukrajinské síly ztratily kontrolu nad centrem Severodoněcku a nyní ovládají pouze průmyslovou zónu v okrajových částech města, vyplývá z posledních oznámení ukrajinských představitelů. Podobná situace nastala dříve v Mariupolu, kde se poslední ukrajinský odpor soustředil do rozlehlých oceláren Azovstal. Moskva i tehdy naléhala na ukrajinské obránce areálu, aby se vzdali, a podmiňovala tím evakuaci civilistů.

Přes 1000 bojovníků z Azovstalu nakonec složilo zbraně, když je k tomu vyzval i Kyjev. Ruské síly pak vojáky podle různých zdrojů převezly buď na ruské území, nebo na území spravovaná proruskými separatisty na východní Ukrajině. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině, nicméně ruští poslanci požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud. Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno kromě civilistů také 300 až 400 ukrajinských bojovníků. (ceskenoviny)

Úterý, 09:30: Ruské síly se snaží upevnit své pozice v centru Severodoněcku na východě Ukrajiny, uvedl ve své pravidelné zprávě o bojích na Ukrajině generální štáb ukrajinské armády. „Za podpory dělostřelectva nepřítel podniká útoky v Severodoněcku a snaží se upevnit pozice v centrální části města,“ napsalo velení ukrajinské armády. Protivník podle něj také zvýšil počet vojáků v oblasti tak, že přesunul do měst Kreminna a Rubižne až dvě praporní uskupení, která obvykle čítají 600 až 800 vojáků.

V pondělí oblastní gubernátor Serhij Hajdaj sdělil, že Rusové mají pod kontrolou asi 70 procent Severodoněcku. Rusové ničí do základů výškové budovy i průmyslové objekty ve městě, upozornil nově Hajdaj. Jejich síly útočí také na chemičku Azot, v níž se podle starosty Oleksandra Strjuka ukrývá přes 500 lidí. Všechny tři mosty ve městě jsou zničeny, ale Severodoněck ještě není odříznut, doplnil Hajdaj s odvoláním na starostu. Útokům čelí i okolní obce, kde bylo zničeno několik obytných domů.

Také podle pozorování amerického Institutu pro studium války (ISW) ruští vojáci vytlačili Ukrajince z centra Severodoněcku. Rusové zničili poslední most spojující Severodoněck s dalším klíčovým městem Lysyčanskem, uvedl také institut. Invazním silám se ale nepodařilo přerušit pozemní spojení s oblastí směrem na města Popasna a Bachmut.

Ruská armáda se kromě toho na východně Ukrajiny neúspěšné pokusila zaútočit jihovýchodně od Izjumu a severně od Slovjansku. Pravděpodobně je cílem vytvoření podmínek pro útok na Siversk a na další odříznutí Lysyčansku. Rusové se dál snaží o ofenzivu na severovýchod od Charkova, doplnil ISW. Nicméně ruská armáda napíná své hlavní síly k útokům na Severodoněck a okolí, upozornilo britské ministerstvo obrany. (čtk)

Úterý, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. Šéfovi německé vlády podle agentury Reuters vytkl, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou.

Zelenského komentář, které pronesl v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF, přichází v době spekulací, že by Scholz mohl ve čtvrtek podniknout svou první cestu do Kyjeva od začátku války. „Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu,“ řekla hlava ukrajinského státu. „On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem,“ dodal Zelenskyj.

Italský deník La Stampa uvedl, že kancléř Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují. Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží. Německo zatím žádnou z těchto zpráv nepotvrdilo.

První rada francouzského velvyslanectví v Kyjevě Bruno Caussanel podle ukrajinského tisku uvedl, že Emmanuel Macron má navštívit Kyjev ve středu 15. června, po návštěvě Moldavska. Německo, Francie a Itálie čelí kritice Ukrajiny a dalších západních zemí, že poskytování vojenské podpory Kyjevu oddalují a dávají přednost vlastní prosperitě před svobodou a bezpečností Ukrajiny.

Scholz, stejně jako Macron a Draghi, tato obvinění odmítá. Až dosud Scholz odmítal návštěvu Kyjeva s tím, že tam pojede, až bude mít něco konkrétního k oznámení. Mezi vládními koaličními partnery Scholzových sociálních demokratů (SPD) podle Reuters narůstá frustrace z toho, co označují za nedostatek jeho vůdcovství v otázce Ukrajiny.

Scholz novinářům řekl, že Německo posílá Ukrajině některé z nejmodernějších mobilních dělostřeleckých systémů na světě. Dodávky však podle něj vyžadují čas, protože Německo musí nejprve vycvičit ukrajinské posádky k jejich používání. (ceskenoviny)

Pondělí, 17:00: Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Abych byl upřímný - k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal prezidentský poradce na sociální síti, kde zároveň vyjmenoval druhy zbraní a jejich množství, které by podle něj Ukrajinu posunuly k vyváženosti poměru sil s ruskými invazními jednotkami.

NATO má ve středu a čtvrtek v Bruselu naplánované jednání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany jednotlivých zemí. Podoljak ve svém příspěvku poznamenal, že šéfové resortu obrany budou ve středu v sídle NATO jednat v rámci ukrajinské kontaktní skupiny a Kyjev podle něj očekává nějaká rozhodnutí. Podle stanice CNN se setkání v NATO zúčastní rovněž šéf ukrajinského resortu obrany a představitelé spojeneckých zemí jako je Švédsko, Finsko, Gruzie a také Evropské unie.

Rusko den za dnem neúnavně podniká letecké nálety, dělostřelecky ostřeluje ukrajinský Donbas a pomalu, ale vytrvale postupuje k ovládnutí průmyslového srdce svého souseda, napsala agentura AP. (čtk)

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].