Dopisy

NECHCI SE DOHODNOUT
RESPEKT 18/2010

Reaguji na článek Pavla Kosatíka o Ludvíku Vaculíkovi. Trochu nepatřičná mi přijde snaha omlouvat Vaculíkův vstup do KSČ mentalitou dvacetiletého, když v dalších řádcích čteme, že ve třiceti i dále v ní setrvává. Byli a jsou dvacetiletí, pro něž je jednání jakékoli skupiny podle hesla „účel světí prostředky“ dostatečným varováním. Rozhodně nechci snižovat význam Vaculíkova politického vystoupení ani činnosti kolem samizdatu (i když podsouvat textu 2000 slov úmysl, aby se lidé závazně vyjádřili pro případ okupace, je možná nadbytečné).
Co mne ale přimělo napsat tuto poznámku, je závěr článku. Konzervativec je podle mne především ten, kdo podle vyznávaných konzervativních hodnot, podle té „představy řádu“, řídí souvisle celý svůj život. Ne ten, kdo „odsuzuje pragmatickou etiku“, ale ten, kdo – není-li již „hlubokých vztahů“ – respektuje alespoň ona „pravidla chování“. A to, nezlobte se, Vaculík není. Způsob, jímž vstupoval, vystupoval (KSČ, církev), ale především jímž se choval ke své rodině (nejsem čtenářkou bulváru, ale Vaculíkových knih – i těch, jejichž existenci P. Kosatík přešel mlčením), rozhodně neopravňuje označit ho za konzervativce. Pro mne je a zůstane reformním komunistou.
Pavla Kosinová, Praha východ

RESPEKT/DESPEKT
RESPEKT 18/2010

Zásadně se ohrazuji proti tvrzení, že jako prozatímní ředitel Českého rozhlasu ustupuji politikům. Lživou je pak informace o jakémsi mém pozvání na kobereček k Jaroslavu Tvrdíkovi, volebnímu manažeru ČSSD. Český rozhlas obdržel od ČSSD písemnou reakci s připomínkami k původní podobě projektu Předvolební diskuse. Vedení ČRo se těmito připomínkami zabývalo, důkladně je vyhodnotilo a po diskusi se rozhodlo původní projekt nijak neupravovat. Ke stávající agentuře, která byla pověřena sběrem podkladových dat, pouze doplnilo agenturu druhou. Záměrem je dosáhnout souboru 1200 respondentů na kraj. Tímto navýšením počtu respondentů se jednoznačně zvyšuje spolehlivost výsledků, a brání se tak případným následným spekulacím. Data proto sbírají dvě nezávislé a v oboru respektované a renomované agentury – SC&C a STEM. Aktuální volební modely, které mám v době, kdy tento text píši, k dispozici, zcela odporují interpretaci o jednoznačné tendenci STEM. V podstatě oba modely jen potvrzují známou banální pravdu – vyšší spolehlivost mají souhrnné výsledky, dílčí kolísají.
Mgr. Peter Duhan, prozatímní ředitel Českého rozhlasu

Připomeňme jen, že i členové Rady Českého rozhlasu vyjádřili pochybnosti nad tím, že vedení rozhlasu vyšlo ČSSD vstříc. A i sám pan ředitel na zasedání rady prohlásil, že ke změně došlo po „ostré kritice“ ze strany ČSSD.
Redakce

KDOPAK VLASTNĚ JSTE?
RESPEKT 18/2010

Ke snaze identifikovat minulost soudců, kteří „nás“ soudili i v minulém režimu, se připojuji. Považuji to za vážnější než diskusi, která se vedla kolem pana Pernese. Tito soudci nejen běžně skládali zkoušky z marxismu-leninismu na vysokých školách a mnozí asi i v rámci VUML, ale pak i tyto „vědomosti“, jako údernou sílu své strany, v praxi aplikovali. A to by nás, nedej bože, jako případné zákazníky mělo zajímat. Třeba jako pokojného protestujícího na mítinku ČSSD, který je na pokyn pořadatelů lustrován policií a následně možná předhozen zkušenému normalizačnímu soudci (viz Jménem zákona mlčte, Respekt 18/2010).
Ing. Vojtěch Škarecký,CSc.

CESTA JE ZPŮSOB, JAK PODĚKOVAT
RESPEKT 17/2010

Rozhovor s Jiřím Zemánkem mě okouzlil. Řadu výroků bych mohl podepsat. Jsem totiž také dálkový poutník; došel jsem z Prahy pěšky do Santiaga de Compostela i do Říma. Prošel jsem si celou Máchovu cestu – skutečně celou, tj. z Prahy do Mělníka, na Bezděz a na Sněžku a také zpátky přes Hradec, Pardubice a Železné hory. Letos na podzim k Máchovým dvoustým narozeninám mi o tom vyjde kniha.
Ale proto vám nepíšu. V textu, mě zarazilo souvětí, kde pan Zemánek říká, že Mácha „má své sloky vázané na krajinu“. Ano, Cikáni se skutečně vztahují ke Kokořínsku. Máj se prý vztahuje k Bezdězu; budiž, i když je to spíš krajina pod Bezdězem. Dál se prý vztahuje k Bezdězu povídka Marinka; to však může prohlásit jen někdo, kdo Marinku nečetl, vždyť celý její děj se odehrává v Praze! Konečně Valdek, prý se vztahuje k Českému ráji. Pan Zemánek si zřejmě spletl Valdek s Valdicemi. Mácha ve svém plánovaném souboru čtyř historických románů sice chtěl napsat jeden díl s názvem Valdek, ale s Českým rájem to nemělo nic společného. Hrad Valdek je totiž v Brdských lesích – na opačnou stranu od Prahy než Český ráj. Zlomek povídky s názvem Valdice však Mácha opravdu napsal a ten zlomek se Českého ráje týká.
Opěvovat ducha poutnictví v souvislosti s poutníkem Máchou je jistě krásné, organizovat cesty po jeho stopách je záslužné, ale čekal bych, že organizátor si Máchova díla alespoň přečte, než se nad nimi začne rozplývat. Je mi líto, že tato povrchnost devalvuje jinak velmi pěkný rozhovor.
Zdeněk Susa

U NÁS SE VOLIT BUDE
RESPEKT 17/2010

Právě v těchto studentech, kteří se chtějí vzdělávat a zcela správně pochopili projekt Studentských voleb, má tento národ budoucnost, a to zcela bez nadsázky. Nevím, jak paní ministryně přišla na to, že – jednoduše řečeno – není vhodné takové volby pořádat. Ať přemýšlím jak přemýšlím, § 32 školského zákona tady na tento projekt prostě nemůžeme aplikovat. Studenti mají právo na vzdělání a součástí tohoto práva je i právo vědět a znát, jakým systémem fungují volby v České republice.
Jsem také rád, že se našla celá řada ředitelů, kteří nepodlehli tlaku. Tento projekt je smysluplný a racionální právě proto, že prakticky naučí činnosti studenty to, co dnes dospělé z mnoha důvodu nebaví. Jsem přesvědčen, že by se takový projekt měl stát stabilní součástí výuky.
Marek Ouředník jr., Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky