Dopisy

Ještě k mámivým půvabům moci

Velmi mne pobouřil článek pana Marka Švehly o imunitách a výsadách (Respekt č. 41/95). Samozřejmě nechci žádnému politickému komentátorovi brát právo na vlastní názor a jisté je, že od toho tu politické týdeníky jsou, aby analyzovaly a případně kritizovaly rozhodnutí politiků.

Ovšem musí být zachována jistá míra „rovnosti“ či spravedlnosti. Navštívil mne a vedli jsme spolu asi hodinový rozhovor na téma přestupkové imunity. Pokoušel jsem se mu vysvětlit, proč jsem nepodpořil návrh paní poslankyně Röschové a dalších.

Zároveň jsem se snažil předestřít svoji představu omezení stávajícího pojetí přestupkové imunity. Nepočítal jsem však s tím, že pan Švehla namíří svou kritiku na výroky, které jsem mu já (jistě k jeho zklamání) nikdy neřekl, o nichž ale ovšem zřejmě soudí, že si je poslanci myslí.Vysvětloval jsem, že se domnívám, že v této otázce jsou pro nás bližším vzorem kontinentální evropské země než anglosaské demokracie. Předkládal jsem svou představu, že u poslanců je potřeba odlišit přestupky na ty, které poslanec spáchá ve svém vlastním zájmu (nepovolená stavba chaty, rušení nočního klidu z důvodu nadměrné konzumace alkoholu, rychlá jízda na dovolenou), za které je běžným způsobem odpovědný správním orgánům, a ty, které spáchá při výkonu svého mandátu, kde by oprávněnost jeho konání měla…