Mámivé půvaby moci

Poslední schůze sněmovny vnesla jasno: čeští poslanci trvají na tom, aby dál mohli bez rizika policejního postihu jezdit nepovolenou rychlostí, pít za volantem, zmlátit souseda nebo si postavit načerno chatu. To všechno dnes totiž mohou a to všechno se (až na ty chaty) také skutečně stalo. Novelu přestupkového zákona, která měla neuvěřitelně širokou imunitu našich lidových zástupců omezit, smetl parlament rázně ze stolu: pro byl jen každý devátý zákonodárce. Předseda sněmovny Milan Uhde, který již loni označil sám sebe za předního bojovníka v zápase o seškrtání imunity, si na hlasování nenašel čas.„Neumím si vůbec představit, jak lze něco takového vysvětlit voličům,“ řekla o neúspěchu novely jedna z jejích autorek Anna Röschová (ODS) a vystihla tak největší problém: jak vysvětlit veřejnosti, že ji poslanci mohou zastupovat jen za cenu beztrestného pošlapávání pravidel, které ona sama musí striktně dodržovat.

Ve jménu lidu

Čeští zástupci lidu vysvětlují svoji lásku k privilegiím nutností přizpůsobit se „právním normám obvyklým v zemích Západu“. Myslí tím Německo, Francii nebo Benelux, kde se poslanci těší velké ochraně i mimo parlament. V nejstarších demokraciích, tedy USA a Velké Británii, je ovšem něco podobného absolutně vyloučeno. Britský poslanec je před postihem výkonné moci chráněn pouze v budově parlamentu; za jejím prahem musí dodržovat zákony jako kterýkoli jiný občan.Čeho se vlastně zdejší poslanci tolik bojí, že se tak vytrvale snaží…