Pussy Riot a ruská lupa

Moskevský městský soud na konci minulého týdne potvrdil vazbu pro třetí členku ruského ženského souboru Pussy Riot. Všechny tři zůstanou ve vazbě až do 24. dubna.

Členkám feministické punkové skupiny – jde spíše o menší hnutí – nyní, jak známo, hrozí sedm let za provokativní vystoupení v moskevském chrámu Krista Spasitele, což probouzí vlnu zájmu a solidarity (mohla by být větší) ve světě, především na sociálních sítích. Třeba zde. Členkám skupiny šlo zjevně mimo jiné o to, aby upozornily na stále silnější propojení Putinova autoritativního režimu s pravoslavnou církví. Radikální a přímočaré akce ve veřejném prostoru se staly důležitou metodou ruských politických umělců. Dodejme, že jsou to lidé velmi odvážní. Uvězněné umělkyně mimochodem hudebním představením upozornily i na vystoupení tzv. sedmi (někdy se uvádí osmi) statečných na Rudém náměstí v srpnu roku 1968.

Za zaznamenání v této souvislosti stojí výrok místopředsedy ruské státní dumy Josifa Kobzona, který na konci minulého týdne uměleckou performanci přirovnal k teroristickému útoku v divadle Nord-Ost v roce 2002. Kobzon pravil v televizi (přečetl jsem si v letadle v Moscow Times: „Někdo ty mladé lidi přivedl na Nord-Ost. Nepřišli na to sami. Tyto mladé ženy také někdo zorganizoval a zaplatil je penězi. Jsou to žebračky, které někdo zorganizoval.“

https://www.youtube.com/watch?v=5bPH7rdeWSE

Uvádím to zde proto, že přesně stejně (ta podobnost je skutečně zarážející) mluvili komunističtí agitátoři a ideologové za normalizace: o disidentech, demonstracích či nezávislých hudebních skupinách. To, že se někdo s někým někde sejde a něco udělá spontánně bez pokynů shora, bylo nepochopitelné pro lidi, kteří jsou celý život svoláváni na schůze do agitačního střediska.

Výhodou nezávislých umělců i disidentů za československé normalizace ovšem bylo, že tehdy se ještě nevedla oficiální válka s terorismem. Protože kdepak výtržnictví, příživnictví a vandalismus a jiné gumové paragrafy! Dnes by všem nebo leckomu přišili nabádání k terorismu.

Je to už známý slogan, že Rusko vždy funguje jako lupa, která nám pomáhá chápat (a identifikovat) neblahé trendy v české společnosti. Skupině Pussy Riot hrozí sedm let a umělkyně-aktivistky sedí. České prostředí se však také začíná rychle měnit: výtvarník Roman Týc se právě vrátil z vězení, kde dostal měsíc za přemalovávání panáčků, a řidič autobusu Roman Smetana jde sedět za to, že přimalovával politikům na autobusech tykadla – navíc ho vyhodili z práce. Ano, srovnávat měsíc a sedm let je možná nevhodné a nevkusné, jenže solidarita s těmito lidmi se v České republice ukázala být poměrně slabá. Spousta lidí nesmyslně poukazuje na politické názory obou českých vězňů – jeden srovnává dnešní dobu s komunistickým režimem a druhý je anarchista. To je ale úplně vedlejší. Důležité je, že neměli jít vůbec do vězení. Pokud bude společnost reagovat takto slabě, příště soudy přitvrdí jen proto, že mohou.

Srovnejme si navíc přičinlivost českých činovníků – jak rychle putovali Smetana a Týc za katr, a pan Janoušek, který se pokoušel svým autem vraždit, není ani ve vazbě! A to nemluvíme o tom, že měl Janoušek dávno sedět za to, co si po telefonu domlouval, a za manipulace a pletichy, které tak přiznal.

Toto je také z arzenálu ruské lupy. Místo aby vláda navrhla zakázat billboardy politických stran (kde se vyhazují stamiliony korun), navrhuje vznik úřadu na jejich kontrolu. Řešit problém úřadem – tomu se říkalo levicové řešení. Teď s ním přichází pravicová vláda. Leč o to nejde v první řadě. V první řadě jde o to, že se zakazují billboardy, u kterých není každému zřejmé, kdo si je zaplatil. Tyto billboardy přitom byly často velmi vtipné. Teď budou zakázané – smět budou jen registrované politické strany. To je ovšem drsné porušení svobody slova a projevu a navíc pod diktátem politických stran. Jinými slovy: další ruské polínko do českých kamínek.

Ale zpět k té lupě. Moje dojmy z krátké návštěvy zablácené Moskvy. Tak například se v Moskvě moc neuklízejí chodníky od sněhu. Jak jsme ale zažili především při silné sněhové nadílce vloni, v Praze už také ne. Ano, to je přece to správné pravicové řešení. Jaké chodníky? Ať se každý stará sám o sebe.

Moskva mi vůbec připadá jako ideál kapitalismu podle Klause. Individualismus, atomizovaná společnost, bezohlednost, agrese, nezájem o veřejný prostor. To, jak se zachoval opilý řidič Janoušek, je v Moskvě podle všeho celkem běžné. Auta (džípy především) na přechodech záměrně zrychlují a najíždějí do chodců. Nikoli občas, ale pořád a všude. Zásadně se parkuje na přechodech a policie u toho asistuje. Důležité je zajímat se o svou vizáž (v salonech krasoty) a svoje auto. Jakýpak levicový chodec nebo levicový chodník? O ultralevicovém cyklistovi ani nemluvě.

P.S.

Upřímně se omlouvám statisícům Moskvanů, kteří už toho mají plné zuby a statečně se snaží s tím něco dělat. O Rusku vlastně moc nevím a moje dojmy jsou v podstatě velmi povrchní.