Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážky

Maďarský venkov postihlo nadšení. Přinejmenším patnáct let tu nikdo nic takového neviděl. Bez ustání se projevuje na plotech zahrad, zábradlích balkonů nebo náraznících aut. Každičký den ovládne tři až čtyři návsi nebo náměstí, na různých místech a má potenciál obrátit Maďarsko vzhůru nohama. Už skoro zapomenutý fenomén se jmenuje nadšení pro politiku, přesněji řečeno nadšení pro opoziční politiku. Ruku v ruce s ním jde – pro zhruba 50 procent maďarských voličů, říkají průzkumy – hmatatelná a uvěřitelná naděje, že se změní poměry v zemi, kde pevnou autoritářskou rukou vládne už šestnáct dlouhých let Viktor Orbán a jeho státostrana Fidesz.  

Probuzená energie je vidět po celé zemi. Kál je město na severovýchodě Maďarska, spíš chudší kraj. Ze tří tisíc místních se tu na plácku u hlavní křižovatky sejde na mítink opoziční partaje TISZA dobrá třetina. Už hodinu před začátkem pět místních dobrovolníků rozdává transparenty a mává na projíždějící kamiony. Každý druhý pozdraví souhlasným zatroubením. „No tak, vezměte si taky transparent a nechcete se zapsat mezi podporovatele?“ nabízí mi den předtím, na opačném konci země, jedna z dobrovolnic v městečku Torony. Bydlí v něm dva tisíce lidí, před radnicí se jich sejde k tisícovce. Hodně lidí přijelo z okolních vesnic a nedalekého většího města, najít v přeplněných ulicích místo k zaparkování je téměř nemožné. Stejně jako to na naší cestě nešlo kvůli zájmu o politické řečnění ve městě Lenti. Nebo v Nyékládháze. Nebo v Tiszavasvári. 

Všechen tenhle entuziasmus a doufání probouzí jeden muž, šéf strany TISZA a její největší hvězda, Péter Magyar (45). Každý den absolvuje čtyři mítinky, brzy odpoledne začne v malých vesnicích, večer zakončí v některém krajském nebo prostě jen větším městě. Na každém místě mluví hodinu a půl. 

Proslovy jsou si nevyhnutelně hodně podobné, ale nikdy nejsou úplně stejné. Minulý týden vždycky začal dvacetiminutovkou o tom, že vyšlo najevo, že maďarský šéfdiplomat Péter Szijjártó vyzrazuje státní a unijní tajemství ruskému vedení. („Rusáci domů!“ křičí pak každé náměstí známé heslo z konce osmdesátých let, kdy ještě v zemi byla sovětská okupační vojska.) Pak zpravidla přejde k popisu papalášských a korupčních výstředností současné vlády, třeba že si šéf národní banky pořídil za erární peníze zlatou štětku do záchodu. (To se míchá bučení a smích.) Ale nakonec všechny ujistí, že s výhrou strany TISZA bude tomuhle všemu konec, že se do Maďarska vrátí normalita a důstojnost, a zločincům že patří „želízka, želízka, mříže, mříže“. A za to ho publikum odmění ohromným křikem a potleskem. 

Výtrysk lidové opoziční aktivity je pozoruhodný z několika důvodů. Ne že by v Maďarsku někomu za politický transparent na domě nebo za dobrovolničení hrozil postih. Ale mimo hlavní město Budapešť to ještě před dvěma lety nikoho ani nenapadlo, protože tam se zkrátka volil Fidesz. Bez nadšení, ze zvyku, nikdo jiný tu nebyl přítomen. Jak mi popisuje přední maďarský analytik András Bíró-Nagy, staré opoziční strany měly na venkově pár voličů a žádné aktivisty. TISZA tohle prolomila, vtáhla tisíce lidí po celé zemi do politického boje a teď má skutečně reálnou šanci Fidesz ve volebním souboji porazit.  

Před zmíněnými dvěma lety, než Péter Magyar do maďarské politiky vstoupil, by asi nikdo nevěřil, že se to podaří právě jemu. Vzhledem ke své životní dráze to byl velmi nepravděpodobný zachránce maďarské demokracie. 

Rozhodnuto od začátku 

„Nemám rád, když se o mně mluví jako o spasiteli. Ale je pravda, že emoce, které mě teď obklopují, jsou skoro nepochopitelné,“ komentoval Magyar jen několik týdnů po svém prvním veřejném vystoupení na konci března roku 2024 ohromný společenský zájem, který se na něj prakticky okamžitě nabalil. 

Zmíněnou větu řekl v rozhovoru s Balázsem Kaufmannem, reportérem nezávislého serveru 444.hu. Mluvil jsem tenkrát s Kaufmannem nedlouho po tom interview. „Je to někdo úplně jiný než ostatní opoziční politici nebo aktivisté. Nevede žádné řeči kolem, žádné zdvořilosti, žádné hry. Působí, že je mnohem tvrdší, hodně pracovitý a hodně cílevědomý. A že je zvyklý cíli podřídit všechno,“ říkal tehdy reportér. A dodal: „Má zkrátka za sebou školu mladých vlčáků z Fideszu.“

Magyar byl před svým přerodem v opozičního lídra členem Orbánovy vládní strany a pracoval na dobře placených místech v jedné vládní agentuře a dozorčí radě státní firmy. Byl to střední stranický kádr a člen elity, známý hlavně jako manžel Judit Varga, ministryně spravedlnosti v Orbánových vládách a jedné z ženských tváří vládní strany. Jeho vrstevníci a kamarádi, podobně jako jeho manželka, zastávali vysoké politické funkce. Když vyrazil svrhnout vládu, měl ještě průkaz Fideszu v kapse, členství však ukončil obratem. S Judit Varga už byl rok rozvedený, ale jako opozičník se do té doby rozhodně neprojevoval. 

V Magyarově politickém nástupu hrálo velkou roli to, co se v zemi tehdy dělo. Maďarsko se na začátku roku 2024 otřásalo velkým politickým skandálem. Prezidentka Katalin Novák (druhá ze dvou výrazných ženských stranických tváří Orbánovy strany) omilostnila bývalého zástupce ředitele dětského domova, který seděl ve vězení za to, že vyhrožoval a zastrašoval chovance z dětského ústavu, aby nevypovídali proti řediteli, který je sexuálně zneužíval (za což také seděl v žaláři). 

Společenské znechucení nad prezidentskou milostí bylo ohromné. Stejně tak podezření, že omilostněný těžil z kontaktů na vládní stranu. Prezidentčina kariéra skončila, Varga jako tehdejší ministryně skončila také, protože byla pod milostí spolupodepsaná. Zjitřenou veřejnou pozornost upoutal v té chvíli facebookový příspěvek bývalého manžela odcházející ministryně, ve kterém řekl, že Fidesz je banda zbabělců, kteří za svou špínu nechají pykat dvě ženy. A že ta špína je mnohem větší, než si kdo dokáže představit. 

Bylo to překvapivé, Magyar tím ukončil svou pohodlnou partajnickou existenci, ale takových odpadlíků, kteří na chvíli zvířili hladinu, už pár bylo, a jsou zapomenuti. Magyar o poživačnosti orbánovské elity a všudypřítomné korupci však mluvil dál, na svých sociálních sítích i v nezávislých médiích, kterým poskytoval rozhovory – a dokázal upoutat pozornost. Jeho rozhovor s nezávislou televizí Pártizán vidělo přes milion diváků, tedy každý osmý volič. Magyar svoje rozhodnutí vysvětloval tak, že viděl systém zevnitř, sice sám nikdy nekradl, ale ví, jak funguje – a nemohl už dál mlčet. 

Ani protřelí znalci maďarské politiky si nebyli jistí, co vlastně při pohledu na Magyarův vzestup sledují. Je Magyar nástroj vnitrostranického boje uvnitř Fideszu? Mstí se Orbánovi za to, že jeho kamarádi jsou ministři a jeho si nevybral? Má v rukávu nějaké kompro? O co mu jde? Přesně takové otázky si tehdy kladl i zmíněný analytik András Bíró-Nagy. Dnes, zpětně viděno, už je to podle něj jasné. V březnu 2024, když se bránil slovům o spasitelích, už byl Magyar rozhodnutý, že režim v zemi změní.

K tomu vedlo několik překážek, ale Magyar je všechny zdolal. Nejprve musel kolem své osoby a pozornosti, kterou poutal, vytvořit hnutí. To se mu se stranou TISZA povedlo. V červnu roku 2024 se konaly evropské a komunální volby, a Magyar se rozhodl v nich kandidovat. Za tři měsíce sehnal dost kandidátů a překvapivě výrazně uspěl. TISZA má od té doby své europoslance (v čele se samotným Magyarem) a zastupitele na radnici v Budapešti. A pak bylo potřeba ze strany o pár členech, která dokáže oslovit voliče v eurovolbách a hlavním městě, vytvořit sílu, jež bude přítomná po celé zemi, a až to bude potřeba, vytasí se s dostatkem dobrovolníků, kteří v několikatisícových střediscích jako Kál nebo Nyékládháza budou stavět pódium, rozdávat transparenty a mávat na řidiče kamionů. Jak je vidět, to se mu povedlo také. 

Díky za štít 

Odpověď na otázku, proč uspěl zrovna Magyar, který se málokdy usmívá a i při veřejných vystoupeních si často zachovává zachmuřený odstup, když tolik politiků před ním ztroskotalo, zabrala Veronice Kövesdi knihu. Sociální vědkyně z Budapešti ji, pod prostým názvem A Magyar Péter-jelenség (Fenomén Pétera Magyara), vydala spolu s kolegou Rudolfem Metzem začátkem roku. Odpověď je obšírná a autoři se někdy vracejí až k antickým mýtům, ale kus tajemství vždycky zůstane: klíč stejně leží v těžko uchopitelné věci zvané charisma. Jak říká výzkumnice, Magyar je politik, který ví, jakým způsobem s lidmi mluvit a co na ně funguje na sociálních sítích, jeho hlavním komunikačním kanálu – správná směs bojovnosti, naděje a vlastního každodenního života. Takových politiků je ale hodně. 

„Do Pétera Magyara si každý může promítnout, co chce a co zrovna potřebuje,“ myslí si Veronika Kövesdi. Láká vás příběh hrdiny, který se postavil přesile? Nebo naopak hříšníka, který se vykupuje z vlastní viny? Chcete vidět v čele obyčejného muže, který žije stejný život jako ostatní, nebo naopak dynamického a stále ještě mladého profesionála? Starostlivého tátu dvou synů, nebo hezouna s mnohem mladšími přítelkyněmi? „To všechno v Magyarovi můžete vidět a všechno je to věrohodné,“ říká výzkumnice. 

Krátká sonda mezi jeho příznivci to potvrzuje. Třicátnice Katalin v Torony oceňuje jeho „kuráž“. Trojice padesátníků v kožených bundách v Nyékládháze zase, že je to „chlap, opravdovej chlap, co se za to nestydí“. Zsuzsana, padesátnice z krajského města Nagykanizsa, mu věří, že má dost politické síly a schopností splnit svoje sliby. 

Kövesdi dodává, že maďarská veřejnost zkrátka chce spasitele a silného muže. Viktor Orbán je pro svůj tábor stejný případ. Gábor G. Fodor, jeden z vládních intelektuálů a ideologů Fideszu, mluví o střetu maďarského premiéra s finančníkem a mecenášem Georgem Sorosem (z něhož si propaganda Fideszu, stejně jako všichni populisté na světě, udělala univerzálního strašáka) jako o „souboji biblického dobra s biblickým zlem“. Fodor není žádná bizarní okrajová figura, je to otitulovaný akademik a autor řady politologických knih, který tato svá slova myslí zcela vážně a jeho publikum si za ně rozhodně neklepe na čelo. 

Jistá zázračnost je v jiné Magyarově vlastnosti, kterou Veronika Kövesdi připomíná. Útoky ze strany vlády mu neubližovaly, nýbrž ho posilovaly. Fidesz svou propagandistickou mašinerii (ovládá většinu médií v zemi, má k dispozici trollí farmy i armádu influencerů) namířil na Magyara už v létě roku 2024 a začal s něčím, co Kövesdi popisuje jako „ukázkový atentát na osobnost“. Má tabulku, v níž jsou desítky útoků vypsané. Za poslední dva roky vládní propaganda o Magyarovi tvrdila, že krade, že je zrádce starých kamarádů, že je idiot, že týral svou bývalou ženu, že fetuje, že zanedbává své syny, že je agent Ukrajiny, že je psychopat, že je agent Bruselu, že je antikrist. Magyar se – přesně podle příruček krizové komunikace – nikdy nezabýval samotným osočením, ale svým příznivcům to ukazoval jako důkaz bezradnosti moci. Ale jak také řekl sám politik, „láska vás, kdo mě podporujete, jako by kolem mě vytvořila nějaký zázračný štít, takže mi nic z toho nemůže uškodit“.

Známý politický analytik Péter Krekó uznává Magyarův politický talent, ale také říká, že „poměry v Maďarsku byly na příchod nějakého Orbánova vyzyvatele zralé. V posledních dvou letech je zaostávání země za sousedy zřejmé, je vidět ve školách a nemocnicích, životní úroveň neroste. Korupční skandály strany, která má zemi zcela pod kontrolou, jsou příliš viditelné.“ Až do předloňska platilo, že premiér Orbán v očích většiny dokázal zajistit dobrou správu země, blahobyt a bezpečnost. Pokud ne dobře, tak alespoň nejlépe z těch, co jsou k mání. O dvě první výsady Orbán přišel. Že povládne lépe a že zajistí větší prosperitu, to už většina Maďarů věří straně TISZA. Fideszu zbývá bezpečnost – proto se snaží přesvědčit občany, že sabotážní útok z ukrajinské strany proti hrdému Maďarsku je na spadnutí, že Péter Magyar „zatáhne zemi do války“, což bude stát peníze a možná i životy maďarských mužů padlých kdesi na Donbase. 

Prostá zpráva 

Nyíregyháza je stotisícové město na severovýchodě Maďarska, jedno z těch, kde kampaňový den Pétera Magyara vrcholí. Když padne tma, začnou v rukou návštěvníků mítinku hořet malé louče (které jsou přítomné na opozičních i vládních shromážděních vždy). Magyar řeční z pódia, a když k sobě nahoru pozve místního kandidáta Lászlóa Gajdose, několik tisíc shromážděných ho nadšeně vítá. Podsaditý muž s knírkem vede zdejší celoevropsky vyhlášenou zoo a je to místní celebrita. „Úspěch strany TISZA je mimo jiné vzpourou lokálních elit, které k sobě dokázala přitáhnout,“ říká Bíró-Nagy. Ředitelů středních škol. Majitelů úspěšných firem. „Anebo oblíbených ředitelů zoo, to je naprosto ukázkový příklad,“ říká. 

Magyar a TISZA v uplynulých dvou letech sbírali nejen lokální, ale i celonárodní elity. Dnes jsou v týmu jako potenciální ministři špičkový globální manažer, expertka na zahraniční politiku nebo bývalý náčelník generálního štábu. První takto všeobecně známá tvář, která se k Magyarovi před více než rokem připojila, byla Kriszta Bódis. Byla to pro mnohé překvapivá akvizice: Bódis je známá lidskoprávní aktivistka, která se obzvlášť věnuje právům romských dětí a homosexuálů. Byla to doba, kdy maďarští i evropští pozorovatelé přemýšleli, jestli se nástupem Magyara nerodí jen další – mladší – Viktor Orbán, a co má vlastně nový opozičník za lubem. „Ze začátku možná byly nějaké pochyby namístě, ale teď už je jasné, že Péter chce změnit zemi k lepšímu a žádné postranní úmysly nemá,“ řekla mi tehdy před rokem po svém příklonu ke straně TISZA Bódis, dnes stranická tvář pro sociální politiku. 

Magyarova zpráva voličům je jednoduchá: Orbánův režim se nedá napravit, je potřeba ho úplně vyměnit. Není co vymýšlet: všichni vidí, jak vypadá dobře spravovaná země, vidí to v Rakousku, Slovinsku nebo Česku. Skončí korupce, Maďarsko přestane dělat naschvály Unii a bude zase dostávat unijní fondy (které jsou dnes kvůli Orbánově pošlapávání právního státu pozastavené). Bude konec kolaborace s Ruskem, s vládní propagandou a v zemi zavládne důstojnost. „Magyarova síla je v tom, že je disciplinovaný. Dva roky neříká nic jiného, nenechal se zatáhnout do dílčích bojů. Pořád říká jen to, co je pro jeho voliče důležité a co chtějí slyšet,“ říká Bíró-Nagy. 

Šance na získání moci jsou reálné. V předchozích třech maďarských parlamentních volbách to bylo tak, že Fidesz neměl Budapešť a Segedín, levicovou baštu na jihu země. Jinak byla jeho převaha velká, a to ještě umocnil zdejší volební systém (viz rámeček Je to naše, dokud…). Teď bude všechna velká města skoro s jistotou brát TISZA. Malé vesničky a městečka nejspíš udrží Fidesz. Ta nejdůležitější bitva se odehraje v okresních městech. 

Mimo hlavní město se TISZA skládá z lidí, kteří jsou v politice úplně noví. V Budapešti a v Magyarově nejbližším okolí zásada o netknutosti politikou platí jen do jisté míry – on sám je bývalý člen Fideszu. Adeptka na místo šéfdiplomatky Anita Orbán (jde jen o shodu jmen s premiérem) byla také před deseti lety blízká Fideszu, než ji partaj zklamala svým příklonem k Rusku. Autor základních programových tezí Zoltán Tanács v minulosti působil u Fideszu jako poradce. Znalci se shodují, že nejužší vedení strany, tedy okolí Pétera Magyara, si politicky rozumí – je to pravý střed. TISZA vstoupila do Evropské lidové strany, a to tomuto odhadu odpovídá. Ale jinak je TISZA myšlenková a názorová všehochuť, od konzervativců v Šoproni na západě země po socialisty v Segedínu na jihu. Pevně je spojuje jediná věc: přesvědčení, že je potřeba Fidesz odstavit od moci. Řada věcí praktického vládnutí se bude po případném vítězství muset řešit debatou a kompromisy. 

Nicméně ve věcech, které jsou podstatné pro zbytek Unie, je jasno. Magyar by podle vlastních slov přestal blokovat životně důležitou unijní půjčku pro Ukrajinu. Přestal by vyzrazovat unijní tajemství Rusům a nepomáhal by jim obcházet ekonomické sankce.  

Pro domácí politiku má TISZA základní program, a na nějaké rozmíšky o detailech možná nebude vůbec čas. Demontovat moc Fideszu bude velký úkol. Vládní strana má své lidi téměř na všech místech moci a k tomu paralelní instituce, které nepodléhají volbám a jejich Orbánem jmenovaní členové mohou vládu komukoli jinému znemožnit. (Například fiskální radu, která může vládou navržený rozpočet odmítnout, a tím vyvolat předčasné volby.) Tento šestnáct let budovaný Orbánův systém by po vítězství strany TISZA čekala první zatěžkávací zkouška. Možná funguje jen na papíře. Možná ho Viktor Orbán nespustí. A možná ano. 

Pořád, stejně 

S reportérem Balázsem Kaufmannem se setkávám znovu a ptám se ho, jestli se v jeho očích Magyar za ty dva osudové roky nějak změnil. „Ne, myslím, že nijak. TISZA je mnohem profesionálnější než před dvěma lety, on taky řeční o něco lépe. Ale co vidím a co slyším v zákulisí, ty hlavní vlastnosti – pracovitost a schopnost soustředit se na cíl – se nezměnily,“ říká reportér. 

Jedna Magyarova kampaňová neděle skončila ve Nagykanizse, čtyřicetitisícovém městě mezi Chorvatskem a Balatonem. „Mně se na něm líbí, že to myslí fakt vážně. To je vidět. Že se nebojí. Jinak by to nemohl dělat,“ říká v jedné z mála ještě otevřených pivnic Márk, třicetiletý účetní, který tu sedí s kamarády, na mítink šel „docela přesvědčený“, že bude volit stranu TISZA, a odešel „přesvědčený“. 

Na to, že vládní Fidesz kolaboruje s Ruskem proti zájmům Unie, že v Budapešti pravděpodobně působí malý tým ruských operativců s úkolem ohnout tyto volby v Orbánův prospěch a že vládnoucí režim s velkou pravděpodobností zneužívá proti Magyarově straně tajné služby (viz rámeček Telefony a špioni), se Magyar opravdu chová nebojácně. Zatímco šéf Fideszu jezdí na mítink s dlouhou černou kolonou a jeho vystoupení předcházejí velké bezpečnostní manévry a uzavírky, Magyarův nástup je výmluvně jednoduchý: jeho stříbrná dodávka pokaždé zastaví pár desítek metrů od pódia, lídr opozice vyjde z auta s maďarským praporem v ruce a jde špalírem lidí, každému na dosah ruky. Stejně to bylo ten večer v Nagykanizse a stejně to dělá na každém místě, kam přijíždí přesvědčit místní, že neporazitelná vláda Viktora Orbána má namále.