0:00
0:00
Z nového čísla21. 11. 20093 minuty

Když rodí muž

Zhruba polovina českých otců je dnes přítomna narození svého dítěte. V minulosti přitom muži k porodu nesměli – a nejen v západních kulturách. Kde se tedy nový fenomén vzal? A jsou otcové na porodních sálech přínosem, nebo jde jen o módu?

Přítomnost otce u porodu se v našich podmínkách stala téměř normou.
Autor: Milan Jaroš

Na jednom polynéském ostrově prý leží muž ve chvílích, kdy jeho žena rodí, ve visuté síti a předstírá porodní bolesti. Tamní obyvatelé věří, že tím část trápení přebere na sebe, a své ženě tak pomůže. Muži indiánského kmene Šošonů zase, aby rodičce ulevili, vyrážejí na několikakilometrový běh. Podobné rituály má řada kultur. Magickým smyslem je pomoc ženě, praktický význam však spočívá v pomoci otci - rituál jej zaměstná, umožní mu ventilovat emocionální napětí – nabuzení a úzkost –, které v čase narození potomka zažívá.

Také v našich končinách hrávali muži spíše okrajovou roli. Otci tradičně připadl úkol přivést porodní bábu, vařit vodu a obstarat vše, co bylo třeba. Do bezprostřední fyzické blízkosti k rodícím ženám se muži nedostali a snad je ani nenapadlo, že by měli. Ostatně porodní bába měla více zkušeností a dokázala rodičku lépe vést i uklidňovat.

↓ INZERCE

Dnes je vše jinak. Přítomnost otce u porodu se v našich podmínkách stala téměř normou. Přesná statistika sice neexistuje, ale odhady hovoří o zhruba 50 % otců. A vyšší toto číslo není jen proto, že část mužů porod nestihne nebo se musejí starat o starší děti. Většina žen si přítomnost svého partnera při porodu přeje a posléze ji oceňuje. Též otcové zpravidla chtějí být „při tom“. Kdy a proč se odvěká tradice změnila? A co mužova přítomnost ženě, jemu samému a dítěti doopravdy přináší?

Byl jsem jako v transu
Trend přítomnosti otce na porodním sále nepřišel sám od sebe, zrodil se až jako reakce na způsob, jakým se k narození člověka staví moderní společnost. Až na výjimky ženy přestaly rodit doma a porodnice se stávaly stále větší a neosobnější. Rodičky se cítily samy, postrádaly sociální zázemí a intimitu. Muži pak místo toho, aby se uklidnili, že je o jejich ženy lépe postaráno, spíše znervózněli. Najednou totiž neměli co na práci. Co si počít s úzkostí a starostí, kterou pociťovali? Co dělat, když byli přirozeně nabuzeni k akci, ale žádná se jim nenabízela? Většinou šli do hospody, aby vše zapili. V 60. letech minulého století pak v nejvyspělejších zemích situace uzrála a muži začali své ženy k porodům provázet. V 90. letech dorazil tento trend i k nám.

Celý článek najdete v Respektu 48/09.

Na téma přítomnosti otce u porodu, toho, co mužova přítomnost ženě, muži samému a dítěti doopravdy přináší, i profesionálních společnic při porodu, můžete 25.11. od 11:00 diskutovat s Petrou Sovovou, předsedkyní sdružení Hnutí za aktivní mateřství.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].