Geny a sport
Když jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová probíhala na berlínském mistrovství světa cílem, sotva tušila, že utváření a fungování jejích pohlavních orgánů se stane předmětem veřejných debat a politických prohlášení. Z normálního lidského hlediska by mělo stačit, že ona sama se cítí být ženou. Ve světě sportu je to však jinak.
Mezi ženou a mužem existuje pozvolný přechod, na čemž nic nezmění ani skutečnost, že naprostá většina lidí jsou jednoznačně muži nebo ženy. Geny si občas s někým z nás zahrají a může dojít k tomu, že se vyvinou tkáně obou typů pohlavních orgánů. U lidí však nikdy nebyl pozorován případ, že by oba typy zůstaly funkční; funguje někdy jeden, zpravidla však žádný.
Tuto zvláštní vadu – hermafroditismus – dobře znala už antika: Hermafroditos, syn olympských bohů Herma a Afrodity, natolik miloval nymfu Salmakis, že si přál s ní splynout v jediném těle. Bohové jeho přání vyslyšeli, a tak si dnes třeba v Louvru můžeme prohlédnout jednu z římských kopií původní řecké předlohy z 2. století př. n. l. s penisem a ňadry.
Odchylky pohlavní a jiné
Tělesné projevy hermafroditismu mohou být rozličné. Objevují se nevyvinuté pohlavní orgány i druhotné pohlavní znaky opačného pohlaví: hlubší hlas, výrazná muskulatura, větší prsy, ženský tvar postavy a podobně. Odlišné od normálu jsou i hladiny hormonů. Ze sportovního hlediska těla takto postižených žen produkují svůj vlastní doping.
Hermafroditismus způsobují poruchy činnosti genů určujících pohlaví. Postižení atleti budí největší zájem, protože sport je z hlediska výkonnosti rozdělen na mužský a ženský. Existují však i jiné vrozené dispozice. Během pekingské olympiády upoutaly mimořádnou pozornost výkony amerického plavce Michaela Phelpse, jehož postavu rovněž můžeme označit za genetickou odchylku od normálu, byť nespočívá v pohlavních znacích. Neobvyklé rozpětí paží 203 cm při výšce 193 cm, mimořádná flexibilita kotníku a délka chodidla skoro půl metru propůjčují tomuto rekordmanovi značné výhody.
Michael Phelps není jediný plavec, který vydělal na své zvláštní tělesné stavbě. Mimořádně dlouhýma rukama vyniká i Američan Matt Grevers, který na loňské pekingské olympiádě získal stříbrnou medaili ve znaku na 100 m. Měří plných 203 cm, ale jeho paže odpovídají postavě ještě o 10 cm vyšší. Také výška amerického basketbalisty čínského původu Sun Ming-minga není právě standardní. Sun měří 236 cm, takže dosáhne na koš a při smeči mu stačí jen nepatrně poskočit.
Autor je provozovatel serveru Akademon.cz věnovaného vědě a technice.
Celý článek najdete v Respektu 43/09.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
