Dějiny psané Kremlem

Dva mladíci ve vlaku z Petrohradu do Moskvy se zaujetím listují časopisem Ruský dům s podtitulem „Pro ty, kdo mají rádi Rusko!“. Mohou si v něm přečíst například memoáry „historika“ a dlouholetého důstojníka KGB Nikolaje Leonova nebo barvotiskový příběh ikony Matky Boží z Narvy, v jejímž znamení „ruští vojíni velkých bitev minulosti vstávají z hrobů, aby se postavili po bok rekům Velké vlastenecké v boji proti Teutonům…“. Čtenář se také dozví, kdo vlastně ovládá ruskou ekonomiku a že za omilostněním Alfreda Dreyfuse stálo zednářské spiknutí.

Vlast, pravoslaví, všeslovanská idea, latentní antisemitismus a především slavná minulost spojující vjedno nejsvětlejší okamžiky carského i sovětského období. Taková jsou východiska nové „ruské ideje“, která se začala rodit na počátku nového tisíciletí a která je dnes lidem vštěpována prostřednictvím většiny státem ovládaných či podporovaných médií. „Je to pokus putinovského režimu ukončit s pomocí uměle vytvořeného mýtu krizi národní identity, kterou Rusové zažívali v 90. letech, a legitimovat se prostřednictvím vlastních dějin,“ říká specialista na dějiny stalinismu a spolupracovník společnosti Memorial Alexandr Daniel.

Útok na „šíleného liberála“
Příkladem zneužití historických témat ve službách ideologie je mimo jiné aféra, která se nedávno rozhořela okolo bývalého sovětského disidenta Alexandra Podrabinka. Ten se stal obětí štvavé kampaně organizované aktivisty z mládežnického hnutí Naši, které si putinovský režim na státní útraty již léta vychovává jako ideologicky vycepovanou kádrovou rezervu. Vše začalo jako absurdní fraška. Prefekt severního moskevského okruhu Oleg Mitvol zakázal majitelům nově otevřené restaurace, aby v jejím názvu stálo slovo „antisovětská“. Stěžovali si mu váleční veteráni v čele s předsedou jejich svazu Vladimirem Dolgichem, bývalým dlouholetým tajemníkem ÚV KSSS.

Celý článek najdete v Respektu 44/09.