Operace growshopy: Ostrý zásah do lidských práv

Zásah proti growshopům možná vejde do historie jako největší tuzemská protidrogová policejní akce. Po dvou týdnech razií v obchodech, které nabízejí široký sortiment zboží spojený s konopím, je obviněno více než padesát lidí, jejich počet stále roste a před soudem nakonec může skončit až stovka. Policie to považuje za významný úspěch. Příběhy majitelů obchodů, na něž se zásah soustředil, ale ukazují mnohem složitější realitu. V šedé zóně na pomezí drogových paragrafů se evidentně bojuje prostředky, jaké v demokratické zemi často nevídáme. 

Prázdné regály

Čtyři sta sedmdesát pět. Seznam výrobků zabavených minulé pondělí policií v obchodě Canapino v jihočeském Písku čítá několik stránek a tohle číslo je tady nejvyšší. Majitelka Hana Hofmanová (49) svůj krámek v centru města otevřela před třemi lety. Zajímá se o alternativní medicínu a ke konopí ji přitáhl jeho léčebný potenciál. Sama prý nekouří ani nepěstuje. Sortiment, kvůli němuž Národní protidrogová centrála spustila aktuální celostátní razii, majitelka Canapina rozhodně neprodávala ve velkém. Pěstební technologie, substráty nebo speciálně „vyladěná“ hnojiva měla na skladě vždy jen po pár kusech a onou výše zmíněnou nejpočetnější zabavenou položkou jsou lízátka.

Majitelé českých growshopů představují různorodou skupinu lidí. Obchody provozují podnikatelé bez zvláštního vztahu ke svému zboží, vášniví kuřáci marihuany, stejně jako lidé se zájmem o léčivé byliny. Paní Hofmanová původně prodávala především masti, mýdla, oleje nebo čaje z nevinného technického konopí. Aby se uživila, přidala postupně další sortiment, který znala z podobných obchodů v Česku – semínka, pěstební techniku, kuřácké potřeby, suvenýry nebo knihy. „Všechno tohle zboží je legální, nakupovala jsem od firem, které na trhu působí dlouhá léta a bez problémů,“ vysvětluje obchodnice. „Nikdy mi nikdo nenaznačil, že něco dělám špatně.“ V menším městě měla obrat kolem milionu korun ročně a čistý zisk někde okolo deseti tisíc měsíčně. „Když policisté procházeli moje účetnictví, jeden z nich se podivil, že jsem si moc nevydělala,“ usmívá se majitelka.

„Nechápu to, copak je zakázáno prodávat věci s konopným listem?“ diví se Hana Hofmanová. Už týden čeká mezi prázdnými regály, až jí policie sdělí obvinění z šíření toxikomanie s trestní sazbou až pět let vězení. Má zablokovanou webovou stránku, zabavený počítač a obstavený účet, neví, z čeho zaplatí další nájem za svůj obchod. „Jsem na mizině,“ krčí rameny a po tvářích jí tečou slzy. „Zařídit obchod mi trvalo tři roky. Teď je zboží za více jak 500 tisíc pryč a ani nevím, jestli mi ho vůbec vrátí. Přitom stačilo, kdyby se se mnou někdo pokusil domluvit.“

Zločinné poradenství

Hodinky ukazovaly pět minut před pátou ráno a dole u dveří se ozvala rána. Václav Kloc se probudil, rychle vstal z postele a nahý se vypravil dolů po schodech. Zloději, pomyslel si dvaatřicetiletý obchodník a připravoval se v duchu na možný souboj. Neměl v něm ovšem moc šancí. Rána pažbou samopalu do zátylku ho složila na zem, tucet mužů zásahové jednotky se rozběhl do všech stran a obrátil jeho dům naruby.

Více se dočtete v Respektu 47/2013. Číslo je ode dneška na stáncích, případně na iPad/iPhone nebo čtečce Amazon Kindle.