Proč nikdo nechce maturovat z matematiky

Máme letos mimořádnou příležitost. Díky loňské změně v zákoně musí Cermat publikovat data z plošných zkoušek nikoli až někdy v hloubi prázdnin a veřejného nezájmu, ale v krátkém termínu od vykonání zkoušky. Letos zveřejněná data zpracoval do přehledné tabulky středoškolský učitel matematiky Luděk Šnirch a výsledky jsou svým způsobem zdrcující.

Hlavní sdělení je, že neustále klesá počet těch, kteří jsou ochotní z matematiky maturovat, především na odborných školách. Tím roste podíl gymnazistů, už jich je víc než polovina. Ale to platí pro celorepublikový průměr, v menších městech se zájem může blížit nule. Pro názornost příklad jednoho konkrétního okresního města na severní Moravě, kde je pět středních škol. Na gymnáziu nějakých 60 maturantů, průmyslovka má zhruba 100, střední pedagogická a zdravotní 90, dopravní škola 90, specializovaná odborná škola 13. Kolik z celkových 343 maturantů si vybralo matematiku jako povinnou součást maturity? Jen 8!

A v takovém případě výsledky zkoušky o celkových znalostech maturitního ročníku neříkají skoro nic.  Výsledky všech, kdo z matematiky maturovali, ukazuje tabulka, ale všimněte si, že z 16 typů škol, které Cermat rozlišuje, byl průměrný výsledek 11 typů škol pod hranicí úspěšnosti.  Na těchto školách maturovalo z matematiky 2 674 studentů a propadlo jich 1 602, tedy 60 %. Znamená to, že jsou všichni hloupí? Že je škola neumí matematiku naučit? Že byl test příliš těžký?

Poté, co ministerstvo vidělo ty tragické výsledky, vzalo v úvahu, že distanční výuka nebyla dokonalá, a upravilo hranici úspěšnosti, aby působily veseleji. Jak to na jednotlivých typech škol dopadlo, to vidíte v tabulce. Nicméně za povšimnutí stojí, že před úpravou i na čtyřletých gymnáziích propadlo 13,5 procenta žáků. To je pro tyto školy, které jinak výuku matematiky zvládají a mají na výuku i dost času, opravdu problematický výsledek.

To velmi pravděpodobně znamená, že Cermat prostě nemá náročnost zkoušky pod kontrolou. Tomu napovídá i to, že v testu z češtiny se letos výsledky zlepšily skoro o deset procentních bodů. Tam pak logicky ministerstvo laťku náročnosti neposunovalo. Tedy je zřejmé, že zkoušky v tuto chvíli nejsou obtížností srovnatelné a není jisté, jestli vůbec Cermat umí obtížnost zkoušky nastavit a kontrolovat.

Ministerstvo to pak ladí dodatečným nastavením laťky ve stylu „tady ano, tady ne“, aby „to tak nějak vyšlo“.  Jenže k čemu je test z matematiky, který má pětkrát vyšší neúspěšnost než test z češtiny?  U zkoušky, u níž jsme před deseti lety tvrdili, že ji zavádíme, aby bylo srovnatelné, co žáci na té které škole umí. Tady může být jediným výsledkem, že žáci kromě gymnázií budou matematiku upřímně nesnášet.

Je pravděpodobné, že i v dalším roce bude následovat propad zájmu o maturitu z matematiky. A že povinná matematika pro všechny by za těchto podmínek znamenala waterloo, je také zřejmé. Ale vážně není jasné, co s tímhle rozvratem hodlá ministerstvo udělat. Zatím o tom nepadlo ani slovo. A mimochodem – Cermat má samozřejmě k dispozici stejná data. Interpretuje je jinak? Pokud ano, zajímá nás, to. Pokud ne, co hodlá udělat?

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin

Celý materiál učitele matematiky Luďka Šnircha najdete ZDE