Aby to správně vyšlo. Cermat prohrál soud o loňskou maturitní úlohu

Městský soud v Praze zhruba před týdnem rozhodl, že maturant, který zažaloval ministerstvo školství kvůli nejednoznačně zadané úloze v maturitním testu, má pravdu, a vrátil ministerstvu celou věc k novému rozhodnutí. Náklady řízení platí žalovaný.

Šlo o loňskou úlohu č. 11 v testu z matematiky, kde měli maturanti najít velikost úhlu. Každá úloha v testu má mít jen jedno správné řešení, ale tady jich vinou nepřesného zadání bylo víc (pojmy „různé úhly“ a „různé velkosti úhlů“ vyjadřují něco jiného, podrobněji ZDE). O tomto problému se běžně psalo na pedagogicky orientovaných serverech.

Cermat jako přímo řízená organizace MŠMT reagoval na kritiku nevstřícně. Tvrdil, že úloha je zadaná jednoznačně a schválily ji příslušné komise. Není tedy o čem diskutovat. Ve skutečnosti uznával za správnou i variantu odpovědi, která udávala ne jedno, ale dvě čísla. Veřejně to však nepřiznal.

Dopustil se tedy hned několika prohřešků. Za prvé neuhlídal přesnost zadání. Za druhé tvrdil, že úloha je zadána správně, i když někteří jeho pracovníci to zjevně viděli jinak.  Za třetí „tajně“ uznával i jinou odpověď než oficiálně publikovanou v klíči správných řešení. Zároveň třetí možnou variantu odpovědi neuznával, aniž se namáhal zdůvodnit, proč tak činí, a celou záležitost před veřejností tajil.

A naběhl si na vidle. Soud se totiž pozastavil právě nad tím, že Cermat uznával dva výsledky, ale ministerstvo tvrdilo, že zadání je jednoznačné. Což fakticky znamená, že nebylo. U tak závažné zkoušky, jakou je maturitní test, totiž nesmí zadavatel o správnosti odpovědi a přidělených bodech rozhodovat svévolně, ještě navíc tajně a bez faktické kontroly.

Ministerstvo školství může využít možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost, případně své rozhodnutí napodruhé přesněji zdůvodnit, přesto je verdikt soudu svým způsobem průlomový. Bude zajímavé sledovat, jaké bude mít reálné důsledky. Vyplývá z něj totiž několik zásadních informací.

Především se ukazuje, že pokud Cermat udělá chybu, dříve než za rok se spravedlnosti nedočká ani ten, kdo je ochoten se obrátit na soud. Ten rok ztratí a často musí studium opakovat. Onen konkrétní maturant si zopakoval čtvrťák a letos odmaturoval na samé jedničky; z testu z matematiky měl 49 bodů z 50. Pokud mu ministerstvo uzná i onen loňský pokus, bude mít státní maturitu složenou vlastně dvakrát, což se nejspíš povede málokomu. To je drobný pikantní detail celé kauzy.

Dále se potvrdilo to, co už se ukázalo opakovaně ve starších ročnících maturity. Cermat si tajně upravuje pravidla hodnocení a přidělování bodů tak, „aby to správně vyšlo“. O povaze těchto manipulací nemají informace nejspíš ani kontrolní komise, ani ministerstvo školství. Cermat se tak chová jako monopolista a samovládce, kterému do jeho postupů nemá nikdo nárok mluvit. To je nepřijatelné u „servisní“ organizace, jež má naopak plnit odborné zadání ministerstva.

A konečně to ukazuje na nezbytnost zavedení jasných kontrolních mechanismů. Je třeba, aby byla vždy a včas zveřejňována anonymizovaná data z maturit a přijímacích zkoušek. To už Cermatu přikázala právě schválená novela školského zákona. Dále je třeba, aby Cermat spolu se zadáním testů a klíči správných odpovědí zveřejňoval i odůvodnění, proč považuje tu kterou odpověď za správnou.

To by včas upozornilo na problém, pokud se někde vyskytne, a znemožní další manipulaci s výsledky. Je nutné žádat po ministerstvu a zákonodárcích, aby k takovým krokům Cermat přiměli co nejdříve. Ukázalo se, že soud může zjednat nápravu, a je to dobře. Ale pro ty, které loňská chyba Cermatu poškodila a zkomplikovala jim osobní život, je pozdě.  

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin