Atomový Zeman vs. atomový kníže

Souboj pánů Zemana a Schwarzenberga o prezidentské křeslo už má svůj příběh. Je to střet dvou světů, kultur a povah, vypráví se v médiích, na sociálních sítích i v hospodských debatách.

Jsou příběhy vylhané, které mají za cíl odvést od pravé podstaty věcí, a jsou příběhy pravdivé, které k podstatě naopak přivádějí. Tenhle příběh první přímé prezidentské volby se naštěstí zdá být pravdivý – což z ní činí tak pěknou, vzrušující a poučnou podívanou. Zaplať pánbůh za to!

Právě proto ale stojí za povšimnutí, co oba pány spojuje. Minimálně jedno téma se najde.

Často se uvádí proevropská orientace obou kandidátů. Jak je to ovšem ve skutečnosti s evropanstvím Miloše Zemana, není moc jasné. Prohlašuje se sice za eurofederalistu, ale zároveň by rád v EU viděl i Rusko. To je, řekněme, poněkud zlomyslná vize Evropy.

Bez výhrad se ale oba pánové shodnou v podpoře jaderné energetiky. I lesník Schwarzenberg, kterého do politiky přivedli protiatomoví zelení, považuje dostavbu Jaderné elektrárny Temelín za dobrý plán pro českou energetiku. A to přesto, že Evropě vládne odklon od jaderné energetiky.

Tuzemská víra v jádro je vůbec pozoruhodná. Jak ukázal aktuální výzkum agentury Eurobarometr, 44% procent Čechů vidí budoucnost energetiky své země právě v jádru. Je to mezi sedmadvaceti zeměmi Unie nejvyšší zastoupení (v průměru by jinak na jádro vsadilo jen 18% Evropanů).

V Evropě tak tvoříme jakýsi ostrůvek „pozitivní atomové deviace“. A naši prezidentští kandidáti to báječně reprezentují.

Zemanovi se sice vyčítá, že svými představami o vládnutí patří spíš kamsi na Východ, Schwarzenberg je zase podle oponentů „Rakušák“.

Co se ale jejich vztahu k atomové energii týče, můžeme s jistotou říci: „Jsou to Češi!“