Úcta k demokratickým principům? Bohužel, sežrala je kočka

Jedna z výhod autorského newsletteru spočívá v tom, že v jeho volných mantinelech lze vybočit i textem vysoce osobním, který nemá mnoho společného s ústředním tématem pravidelného psaní. Tohoto privilegia tak tentokrát s radostí využívám a na chvíli opustím ženy a jejich práva.

Třetí listopadové pondělí jsem se ocitla v situaci, které by mé mladší já považovalo za zcela snovou. Nakonec i mé současné já. Usedla jsem do druhé řady jednoho ze sálů londýnského kulturního centra Kings Place, které sídlí ve stejné budově jako redakce deníku The Guardian. Přesně tady na konci srpna poslouchal kolega Pavel Turek nové album Nicka Cavea a pak společně s dalšími pozvanými v publiku hudebníka zpovídal.

Já jsem se na britské ostrovy vydala za umělcem staršího data narození a jiného typu, ale s podobně legendární aurou. Michael Palin je jedním z členů slavné britské humoristické skupiny Monty Python, později byl průvodcem mimořádně úspěšného cestovatelského seriálu a napsal řadu knih. V posledních letech pak postupně vydává své deníky a letos přišly na řadu zápisky z let 1999–2009.