Petr Pavel ocenil boj proti hrubosti a lhostejnosti

Státní vyznamenání mají různé funkce. Mimo jiné signalizují, jaké hodnoty považuje aktuálně působící hlava státu za důležité. V teorii by měl výběr oceněných odrážet univerzální ideály dané země, ale jak jsme viděli zejména za éry Miloše Zemana, prezident se může s významnou částí společnosti dramaticky rozcházet v pohledu na to, kdo si zaslouží, nebo naopak nezaslouží medaili. Z této ostudné přehlídky připomeňme storno vyznamenání pro osvětimského vězně Jiřího Bradyho – což byla odplata za setkání jeho příbuzného, tehdejšího ministra kultury Hermana, s dalajlamou.

S nástupem Petra Pavla se situace uklidnila, i když je jasné, že ani jeho výběr není přijímán všemi. Václav Klaus kupříkladu prohlásil, že velký počet ocenění značí, že Pavel si nechal návrhy kýmsi vnutit a že sám nemůže oceněné dostatečně znát.

Nejen tím se však letošní ceremoniál, který se konal v pondělí na Pražském hradě, lišil. Pavel totiž kromě vynikajících osobností z umění, sportu, novinařiny, politiky či vojenství vyznamenal také řadu lidí pracujících v neziskovém sektoru, přičemž za pozornost stojí, do jakých kategorií je zařadil a s jakým zdůvodněním je ocenil.