Svět jako bim bam

„Nebuď jako holka,“ domlouvá v rozhlasové hře pro děti klučičí hrdina kamarádovi před dobrodružnou výpravou. Má šestiletá dcera se otočí a upře na mě svůj tázavý pohled. „Nebuď jako holka?“ zopakuje nechápavě. „Asi si myslí, že holky nejsou odvážný,“ domýšlím nahlas. „Je to hlupák.“ 

Dcerka přikývne, poslouchá dál a celou tu divnost nejspíš rychle pouští z hlavy, zatímco já se nad pořadem veřejnoprávního Českého rozhlasu dusím mateřským vztekem. V předchozím příběhu zase dětská hrdinka svou kamarádku „zasvěcovala do života“ takto: „Protože než pustit kluka k takovéhle práci, to je lepší udělat si ji sám.“ A podobných mouder jsou dětské příběhy na ČRo plné. 

Debatu o Trumpově zavření USAID (Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj), financující vedle boje s malárií i afirmativní přístup k transgender osobám a další liberálně levicové politiky, mnozí rámují metaforou „vracejícího se kyvadla“ ve smyslu progresivismu už bylo moc, takže přichází vychýlení na opačnou stranu. Ti druzí pak toto „zpětné kyvadlo“ považují za neštěstí, protože prý zdaleka není dobojováno.