Seriál týdne: Co kdyby moře zaplavilo celé Dánsko?

„Oni to udělají, zruší Dánsko,“ pípne zpráva na mobilu. V dánské sérii Rodiny jako ta naše, která je od minulého týdne k vidění na platformě Canal+, fatálnost strohého sdělení podtrhne černá obrazovka. Zprávu poslal tajně z toalety svému manželovi zaměstnanec ministerstva vnitra s privilegovaným přístupem k informacím. Další obyvatelé pětimilionové země ještě týden nic netuší. A už vůbec ne, co to vlastně znamená. Režisér a scenárista Thomas Vinterberg vždycky uměl na detailu vystavět velké drama. Svoji schopnost přenesl z filmu i do svého vůbec prvního seriálového počinu. 

Rodiny jako ta naše je spekulativní katastrofický thriller. Staví na „co by kdyby“, které tak či onak visí ve vzduchu u pobřežních států už nějakou dobu. Voda stoupá, odčerpávat ji není možné a je jen otázkou času, kdy zaplaví Dánsko. Vláda oznámí, že je třeba Dány evakuovat, než ostatní evropské státy zavřou hranice. Ze všech Dánů jsou ze dne na den uprchlíci hledající domov a nové životy. Všichni by chtěli do Paříže či do Londýna, ale realita má spíš podobu panelákového bytu pro osm lidí v Bukurešti. 

Vinterberg dystopickou budoucnost nepojímá výbušně, s hořícími ulicemi a lidmi bojujícími o život se zbraněmi v rukou. Jeho verze je tlumená, spořádaná jako Dánsko. Ale o to víc tísnivá. Tíseň buduje plíživě, nenápadně, ale všudypřítomně. Rozehrává vztahové drama na mnoha společenských i generačních úrovních a linkách, které se proplétají. Kombinuje osobní mikrodramata – rodící se lásku, zasunuté trauma, starou nevraživost – s geopolitickým makrodramatem.