Broligarchie

Věděla jsem, že jednoho dne budu nucena sledovat mocné muže, jak pálí svět na popel – akorát jsem nečekala, že to budou takoví loseři,“ zní titulek článku, který napsala Rebecca Shaw pro The Guardian. Zhruba od konce uplynulého roku se pro nástup party týpečků ze Silicon Valley ve světových médiích vžil pojem „broligarchy“, který je složeninou slov „oligarchy“ a „bros“, tedy „bráchů“, klučičích kámošů řešících klučičí věci kdesi, kam mají holky vstup zakázán (což byla už od školky taktika, jak nemuset čelit smutné pravdě, že holky by se tam samy dvakrát nehrnuly).

Z tohoto bezpečného klučičího prostoru lze pak holky posuzovat. Právě tak ostatně Mark Zuckerberg vymyslel Facebook – jako sdílenou databázi hodnocení vzhledu holek ze školy. Těžko se divit, že sotva Trump začal omezovat reprodukční práva amerických žen, začaly i Markovy sítě ženy patřičně „umravňovat“ – nová pravidla nepočítají s ochranou LGBT+ komunity a klesá dosah feministické agendy.

Druhý do party je Elon Musk, jehož způsob tweetování připomíná osamělého muže, který má 23 sledujících a svoje slaboduché výkřiky střílí do prázdnoty. S tím rozdílem, že on sociální síť vlastní – a spolu s rostoucím vlivem jeho slaboduché komentáře rázem stoupají do kategorie „něco na tom musí být, když je tak úspěšný“. Lidé – a muži především – mívají velkou interpretační vstřícnost vůči bohatým patlalům. Slova jako by ztratila význam, ten na sociálních sítích určuje až finanční vliv toho, kdo je pronáší.