Jsem noční člověk 

Vzhlíží k prokletým rockovým písničkářům Sydu Barrettovi nebo Kurtu Cobainovi, kteří zachycovali boj s depresemi, závislostmi a samotou. I kytarista Tomáš Kopáček, který stojí za projektem Black Tar Jesus, se v hudbě často utkává s démony – a v případě nové desky Aftermath to platí doslova. Její bezprostřední inspirací byla hororová videohra Bloodborne, které propadl za covidu, kdy utichl kulturní provoz včetně koncertů. 

Kopáček se tak nořil na celé dny do ponuře gotického města Yharnam, které sužují mor a nestvůry a hráč jím prochází v roli Lovce. „S každou další ohnivou bestií, kterou skolím, / čím dál víc se bojím, že vše ztratím,“ zpívá do zkreslených kytar hned v úvodní I Was Once a Hunter Too. 

Kytarový hluk dokáže proměnit až v pohlazení, jednou v emotivních melodiích zasněným hlasem šeptá a jindy tlumeně křičí slova v angličtině – o odcizení, narušených vztazích i jiných realitách. A někdy je těžké rozlišit, kdy ještě popisuje hru a kdy už se v písních odrážejí situace a nálady, jež prožíval a prožívá.

„Říkal jsem si, že budu dělat, že píšu písničky o životě, ale přitom to bude celý o Bloodborne,“ přitakává. „Mám v ní nahráno přes 400 hodin, možná víc, než jsem za poslední roky hrál na kytaru,“ šibalsky se usmívá, přestože hráče tu provází tíživý smutek. Lovec čelí nejen démonům, ale je uvězněn v noční můře, z níž se snaží probudit. I to mají společné.