Vyvolat chaos, podpořit separatisty a odtrhnout kus země 

Nikolaj Liščenjuk musel letos v létě opustit svoji faru v Karlových Varech a odjet domů do Ruska, protože úřady usoudily, že tento kněz pravoslavné církve představuje vážné bezpečnostní riziko pro český stát. Liščenjuk dal věc k soudu, protože, jak říká přes svého advokáta, si absolutně není vědom nějaké své nepravosti, a jelikož oficiální důvody vypovězení jsou tajné, případ od začátku aspiruje na jednu z velkých bezpečnostních záhad roku. Respekt nyní získal nové informace, které ji pomáhají částečně rozkrýt. 

Dlouhodobě a soustavně 

Když mají věřící pravoslavného kostela sv. Petra a Pavla v Karlových Varech říct, zda si s farářem Liščenjukem spojují nějaké problematické jednání, nikdo nezaváhá. „Rozhodně ne, otec žil spořádaným způsobem života, vedl příkladně mše, staral se o nás i o svoji rodinu. Za jeho éry se opravil kostel, byl to slušný člověk. Nevěřím, že by udělal něco špatného,“ tlumočí jejich postoj původem ruská občanka Venera Ibragimova, farnice Liščenjukova kostela, která pravidelně doprovázela jeho mše liturgickým zpěvem. „To, co se mu stalo, je velká nespravedlnost.“ 

Nespravedlností má Ibragimova na mysli rozhodnutí ministerstva vnitra, které v průběhu roku 2023 z utajovaných důvodů Liščenjukovi zrušilo trvalý pobyt v Česku. Liščenjuk se to snažil zvrátit u soudů s cílem vysoudit si možnost zde dál být. Soudy, jež trvaly do letošního léta, potvrdily, že úřady postupovaly správně. Liščenjuk v reakci na to musel do konce srpna opustit zemi, což udělal.  

„Existuje nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost země z důvodů své účasti na prosazování podpory zájmů státní moci Ruské federace, jež jsou v rozporu s našimi bezpečnostními zájmy,“ uvedla soudkyně Jaroslava Křivánková z Krajského soudu v Plzni v zamítavém rozsudku, který má Respekt k dispozici. Soudkyně v něm zároveň konstatovala, že Liščenjuk „dlouhodobě a soustavně vykonával činnosti ve prospěch Ruské federace, jež jsou v příkrém rozporu s bezpečnostní i mezinárodní politikou Česka“. 

Co přesně měl otec dělat, soud veřejně neřekl. Po prostudování podkladů od kontrarozvědky BIS se i on odvolal na ochranu utajovaných skutečností s tím, že to nelze specifikovat kvůli možnému ohrožení bezpečnostních zájmů státu. Toto rozhodnutí následně potvrdil odvolací Nejvyšší správní soud a nakonec letos v červnu i Ústavní soud.

„Protože jde o zrušení pobytu na základě utajovaných informací, nemohu vám nic nad rámec písemného odůvodnění sdělit,“ říká Respektu na otázku, v čem měla Liščenjukova „nežádoucí činnost“ spočívat, místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková, která jeho případ posuzovala. A podobně v rozsudku argumentovala i ústavní soudkyně Daniela Zemanová. „Zpřístupnění všech relevantních důkazů není absolutním právem, pokud zde existují převažující zájmy na ochraně národní bezpečnosti,“ napsal v rozhodnutí senát ústavní soudkyně Daniely Zemanové.