Když mluvíme o hudbě, mluvíme o tom, co je v životě důležité

Ta zpráva silně znepokojila nejen široké čtenářské a novinářské kruhy, ale citelně se dotkla i hudebníků. Všichni společně dávali najevo zklamání, když v druhé půli ledna vydavatelství Condé Nast oznámilo hromadné propouštění v redakci serveru Pitchfork, navíc doprovázené nelogickým rozhodnutím včlenit tento titul do struktury pánského módního čtvrtletníku GQ. O unikátnosti a mezinárodním vlivu serveru možná nejlépe vypovídá skutečnost, že změny vyvolaly rozčarování dokonce i mezi těmi, kteří se tu netěšili velké přízni.    

„Ať už jste s jejich recenzemi souhlasili nebo ne, hudba potřebuje více žurnalistiky, a ne méně,“ solidárně zareagoval na síti X britský producent Dan le Sac, jehož jedna deska si na zdejší desetibodové škále vysloužila hodnocení 0.2 – což je jedno z historicky vůbec nejnižších skóre, jaké tu kdy kdo dostal.     

Náhlý vyhazov dvanácti lidí včetně šéfredaktorky Puji Patel spojený se zrušením redakční nezávislosti vzbudil oprávněné obavy nejen ohledně budoucnosti Pitchforku, ale i osudu hudební publicistiky a specializovaných médií obecně. Pokud si svou pozicí nemůže být jisté ani nejvlivnější hudební médium na světě, které úspěšně proplulo nástrahami informačního trhu 21. století, pak už si nemůže být jistý vůbec nikdo.