Vladimír Mišík: Nejvíc mě baví příběhy

Jsou to střípky života složeného z nepatrných i neuvěřitelných věcí. Ze vzpomínek na dětství, na pobývání v nemocnici, na popíjení destilátů i ze zážitku udílení státního vyznamenání na Pražském hradě. „Jsem takový vypravěč nad tóny,“ říká o svém zpívání s pousmáním a skromností Vladimír Mišík ve svém bytě na pražské Letné. Koncertovat přestal už před třemi lety, ale desky natáčí dál – a mimořádně úspěšné. Předchozí album Noční obraz se stalo nejprodávanější českou deskou roku 2021 a rovněž novinka Vteřiny, měsíce a roky v týdnu po vydání vyskočila na špičku tuzemské hitparády a nechala za sebou velká popová jména, jako je třeba Ben Cristovao.

Ačkoli ho během podzimu provázely zdravotní obtíže, delší hospitalizace, zápal plic i záněty průdušek, působí nyní Vladimír Mišík v dobrém rozmaru. A pokud jde o hudbu, zažívá šťastnou fázi pozdní kariéry. Nyní už trilogie alb, již v roce 2019 zahájil titul Jednou tě potkám a vznikla ve spolupráci s o generaci mladším producentem a skladatelem Petrem Ostrouchovem, má posluchačský úspěch a boduje rovněž u kritiky.

Přestože je náturou rocker, který byl u všech důležitých okamžiků bigbítu v Československu, Vladimír Mišík tento žánr značně přerostl a propojil několik různých publik. Vynalézavým způsobem spojil tvrdší kytarovou hudbu vycházející z tradice blues s folkovým vypravěčstvím a na albech s Ostrouchovem tento rukopis vybrousil k dokonalosti. Jako by mu nový spolupracovník nabídl odstup i možnost soustředit se na to, co mu jde nejlépe.

Mišíkovi při zpěvu záleží na uvěřitelnosti každého slova a je jedno, zda jde o velkou poezii či hospodské historky. Jeho charisma pramení z toho, že umí být vznešeně kultivovaný i odzbrojujícím stylem lidový. „Neznám jiného zpěváka, který v jedné písni nazpívá Kainarovu báseň o hříbku v mlází pod mechem a v další písničce mluví o tom, že vypil pár litrů rumu,“ podivuje se Ostrouchov: „To opravdu umí jen on a vůbec nechápu, jak to dělá.“

Když jsou správně detaily

„S kapelou Etc... jsme úspěšně hráli, plnili sály, měli jsme potlesk často i standing ovation. Ale i když jsme pořád meditovali nad tím, že bychom natočili desku, tak nikdo moc nenosil nápady. Trvalo to pět šest let a nic. A abych udělal desku Etc… jen z vlastních věcí, to mi přišlo nepatřičný, proto jsem se nakonec rozhodl, že zavolám Petrovi,“ vzpomíná Mišík na počátky spolupráce s Ostrouchovem v roce 2018.

Dlouhá léta se míjeli, vzájemně se zdravili při koncertech v Malostranské besedě, jež byla domovskou scénou jak Etc..., tak kapely Sto zvířat, v níž Ostrouchov strávil třináct tvůrčích let. Spojilo je až setkání nad modernizovanou verzí písně Variace na renesanční téma, kterou měl Vladimír Mišík se svým synem Adamem zazpívat na předávání filmového Českého lva právě v roce 2018. Ostrouchov dal pro tuto příležitost dohromady doprovodnou kapelu a s Mišíkem si vzájemně padli do oka.

„To je tak skvělý člověk. Jak to, že jsem se s ním nestihl seznámit dřív? Bylo by dobré s ním něco udělat,“ honilo se hlavou Ostrouchovovi. Ačkoli je hlavní profesí právník specializující se na autorské právo, už měl tehdy slibně rozjeté hudební vydavatelství Animal Music specializující se na současné proudy jazzu, folku a klasiky. Tak dlouho se odhodlával a ostýchal, až ho nakonec Mišík, který cítil podobné sympatie, předběhl a zavolal mu sám.

Tady se započala spolupráce, která trvá nepřetržitě dodnes a spočívá v tom, že si Mišík s Ostrouchovem pravidelně posílají hudební nápady, dema nebo texty. Když nastane čas a písní je dost, zamluví Ostrouchov studio, dá dohromady muzikanty a vše připraví tak, aby Mišík mohl komfortně nahrát vokály.

„K hudební stránce se nikdy nevyjadřuje,“ prozrazuje Ostrouchov a potvrzuje tak letitou praxi, jaká panovala i v Etc... A sice že Mišík ponechává svým hudebníkům volnost, nechává je realizovat se v aranžích a rozhodně se v kapele neprojevuje jako diktátor, který musí mít rozhodující slovo. To je i jeden z hlavních faktorů, proč s ním muzikanti vždy rádi hráli a kapely to drželo v chodu.

„Povětšinou jsem hrál s muzikanty, kteří byli excelentní, tak co bych jim vykládal? Aby spolupráce fungovala, musí je to bavit,“ odpovídá Vladimír Mišík, proč nechává hudebníkům volnou roku. Jestli je však na něco pedant, jsou to texty a jejich faktická správnost a uvěřitelnost. Tady je schopen každé slovo několikrát převracet.