Knižní tipy

Pátrání po otci

Matthias Sindelar, Rakušan s českými kořeny, patřil ve třicátých letech 20. století k nejlepším fotbalistům světa. Byl katolík, ale vyrůstal v židovské čtvrti, hrál v židovských klubech, měl židovské přátele a hrát za německý tým odmítl. Právě proto Billy O’Callaghan (1974) přisoudil ve svém románu tomuto reálnému předobrazu alternativní životní zákruty v podobě mladé židovské milenky Rebeky, která po anšlusu na jeho přání těhotná uprchne do Irska k příbuzným. Kniha se odehrává ve dvou časových rovinách: kapitoly zachycující lehce romantizující obraz kosmopolitní Vídně v předvečer druhé světové války se střídají s kapitolami, které naturalisticky líčí ubíjející všednost přístavní čtvrti Corku osmdesátých let, kde Rebečin syn Jack najde tři desetiletí po její smrti krabici s milostnými dopisy a výstřižky z novin. A jme se pátrat po svém neznámém otci, jemuž se díky jeho subtilní postavě přezdívalo Papírák. Autora už u nás známe díky titulům jako Náš Coney Island a Doživotí. Patří k mladší generaci irských prozaiků, avšak na rozdíl od nich se nehlásí k žádné avantgardě. Píše v tradici smutných, ale zároveň „hezkých“, přitom nikoli přeslazených příběhů. I jeho čtvrtý román je v první řadě o osudové lásce; spolu s tím vypráví také o chudobě, rodinných tajemstvích, tíze historie a následných traumatech, emigraci a vykořenění. A také v něm jsou city protagonistů zachyceny lyrickým, místy až básnickým jazykem v dlouhých, plynulých větách plných dobových a místních detailů. Dosud nejambicióznější, třebaže asi ne nejzdařilejší projekt irského prozaika střední generace pocházejícího z pracující třídy, který slovy staršího a slavnějšího kolegy Johna Banvilla umí jako nikdo jiný vyjádřit „naděje a strachy obyčejných lidí“.
Hana Ulmanová

Billy O’Callaghan: Papírák
Přeložil Petr Eliáš. Paseka, 256 stran