Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluci

Jak si vysvětlujete současné dění v USA, kde prezidentské volby vyhrál Donald Trump? K čemu přesně ve vaší zemi došlo? 

To, co se odehrálo v Americe, je další ukázkou toho, že žijeme v éře globálního odporu proti revolučním společenským a technologickým změnám probíhajícím po celém světě, ale především v západní společnosti. Trumpovo vítězství nebylo ojedinělou událostí, pouhým výkyvem, záchvatem, otázkou náhody, ale nejlépe je pohlížet na ně jako na součást širší odezvy na sérii mohutných změn, které prudce proměňují ekonomiku, společnost i politiku, protože podle mě budeme v této éře ještě nějakou dobu žít. Není to nic, co by ztrácelo na síle, podívejte se na Evropu. V Nizozemsku vede vládní koalici pravicově populistická strana se silným, svým způsobem rasistickým nádechem. Druhá největší švédská strana má kořeny ve fašistické straně ze třicátých let minulého století. Itálii vede pravicová populistka. Maďarsko vede pravicový populista. Hlavní opoziční strana v Polsku je také pravicově populistická. Ještě nějakou dobu to budeme muset vydržet.

Takže si nemyslíte, že se výsledku dalo nějak zabránit? Že k němu došlo vinou taktických chyb na straně demokratů? 

Dalo se tomu zabránit, kdyby úřadující prezident Biden, který nebyl oblíbený, nekandidoval. Kdyby na straně demokratů proběhly otevřené primárky a jejich kandidáti by mohli jasně prokázat, že představují změnu. Protože jsme v bodě, kdy všichni požadují změnu. Takže ano, v jistém smyslu existovala taktická možnost, jak mohli demokraté situaci změnit. Ale podle mého názoru je mnohem důležitější pochopit, že i kdyby k tomu došlo, Republikánská strana je v tuto chvíli pravicově populistickou stranou, jejímiž hlavními zájmy jsou kulturní nacionalismus, protekcionismus a sociální konzervatismus místo původního zájmu o volný trh a volný obchod ve friedmanovském stylu. I kdyby demokraté těsně zvítězili, americká politika už prošla touto zásadní transformací, což je důležité, protože my jsme takovou kulturně nacionalistickou stranu, jaké se objevují v Evropě, po většinu vlastní historie neměli. 

Ve své nejnovější knize Věk revolucí, kde řešíte proměny světa od 17. století do současnosti, píšete, že příliš rychlé společenské změny vedou ve společnosti většinou ke kontrarevoluci. Takže tohle se nyní stalo v Americe?

Domnívám se, že ano. Když uvážíte rozsah a dosah globalizace, zejména obrovský rozvoj zahrnující celou Indii a Čínu, mluvíme o dvou až třech miliardách lidí, kteří se zapojili do otevřené světové ekonomiky. Rozsáhlé technologické změny s sebou nesou mocenský vzestup kvalifikovaných pracovníků, zatímco dělníci a manuálně pracující lidé ztrácejí vliv. Dochází k výrazným společenským změnám, jako je vzestup postavení žen. To by nás mělo vést k tomu, jak důležité je proplouvat takto neklidným obdobím s rozvahou. Odkázal bych vás na nejúspěšnější politiky levého středu, kteří vždy chápali potřebu najít rovnováhu mezi tím, kam až zajít a jak moc se držet zpátky. Vzpomeňte si na Tonyho Blaira, Billa Clintona a Baracka Obamu. Obama byl nejprve proti homosexuálním sňatkům a ke změně názoru musel být teprve postupně přesvědčen, protože celou dobu sledoval reálné postoje středního proudu a nechtěl se od něj příliš odchylovat. Domnívám se, že demokraté se od něj v Americe v posledních pěti či šesti letech příliš vzdálili.

V čem konkrétně měli postupovat pomaleji?

Kladli příliš velký důraz na diverzitu, rovnost, inkluzi, soustředění se na práva transsexuálů, zejména ve sportu, období po protestech spojených se smrtí George Floyda vedlo k nebývalému vzestupu zájmu o témata, kterým říkáme „woke agenda“. Demokraté mohou namítat, že zas tolik převratných změn v téhle oblasti neudělali, nicméně se o ničem jiném nemluvilo, což je mnohem důležitější, než zda schválíte nějaké zákony. Protože tahle veřejná debata určuje obraz, jakým se prezentujete. Máme k tomu velmi dobrá data. John Burn-Murdoch, komentátor Financial Times, který se věnuje statistikám, upozornil na analýzu, jež ukazuje, že v sociálních otázkách se demokraté v předchozích pěti až sedmi letech posunuli výrazně doleva a zaujali postoje, které by jinak nezaujali, zejména v otázce přistěhovalectví. Nezapomeňte, že v demokratických primárkách v roce 2016 na otázku, zda by deportovali nelegálního přistěhovalce, odpověděli všichni demokraté na pódiu záporně. Středové voliče to zarazilo: „Počkejte, tito lidé porušují zákony a vy tvrdíte, že s tím nic neuděláte!?“ Demokraté nepochopili, že společnost zvládne jen jisté množství rychlých změn najednou.