Chrlivý příběh hrdinství

U spousty knížek si s odstupem let už nepamatuji, kdy, kde a za jakých okolností jsem je přečetl. U „pravdivého románu“ Jana Nováka Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války si to i po dvaceti letech pamatuji velmi přesně. Vracel jsem se sám z Finska trajektem a autobusem přes Pobaltí, cesta mi zabrala víc než den, a když jsem z Helsinek konečně dorazil do Prahy, měl jsem celý ten osmisetstránkový špalek za sebou. Zhltl jsem ho jedním dechem, natolik byl strhující.

Když následující rok román načetl Jiří Ornest jako audioknihu, znovu jsem se těch devět hodin nemohl od proudu Novákova vyprávění odtrhnout. Jeho „familiobiografický mýtus o rodině Mašínů“, jak knihu sám v předmluvě nazval, totiž nebyl jen nejautentičtějším zpracováním příběhu neuvěřitelné odvahy dvou bratrů kráčejících v protikomunistickém odboji ve stopách otce popraveného nacisty. Ale také naprosto brilantní sondou do duše národa natolik zraněného dvěma totalitami, že si jejich dědictví dodnes vleče s sebou.

Příběh bratrů Mašínů před Novákem zpracoval už Ota Rambousek v knize Jenom ne strach, která vyšla v roce 1990, shodou okolností v Respektu. Agent chodec, který v komunistických kriminálech strávil patnáct let, se opřel o vyprávění Ctirada Mašína, se kterým se poznal v americké emigraci. Také Novák, jehož rodiče s ním do USA utekli po srpnové invazi, vycházel v románu ze vzpomínek bratrů Ctirada i Josefa, přičemž paralelně převyprávěl příběhy jejich předků, sestry těžce perzekvované režimem po jejich útěku – a v neposlední řadě jejich tří společníků na cestě za svobodou, z nichž dva se do Západního Berlína neprobili a totalitní justice je doma popravila.