Na jihlavském festivalu dokumentárních filmů měl svou (vítěznou) premiéru snímek Tomáše Hlaváčka Dům bez východu. Mapuje zblízka sedm let starý odboj nájemnic bytového domu v ulici Markéty Kuncové v Brně proti kontroverznímu majiteli Robertu Hrdinovi.
Snímek zobrazuje rok útrap nájemnic – romských i neromských – „Kuncovky“, bytového domu, který svými podmínkami připomíná spíše zanedbanou ubytovnu. Původcem jejich utrpení je pochybný vlastník Robert Hrdina se svou ženou Monikou. Hrdina ubytované rodiny dlouhodobě týrá vypínáním elektřiny, aby zároveň vybíral za otřesnou kobku o 30 metrech čtverečních až 10,5 tisíce korun plus čtyřtisícové zálohy na energie.
Po statečných matkách v čele s Miladou Bílou, jejich nepsanou mluvčí, která na Kuncovce působí jako vrátná, a romském aktivistovi Julkovi, který se na Kuncovce ubytuje, aby pomohl místní aktivizovat, vyobrazuje film i druhý typ hrdiny: je jím sociální pracovník Jan Milota, který je nájemnicím právní, taktickou i emocionální oporou v nerovném boji s Hrdinovými, kteří kromě jejich přímého terorizování používají nejsprostší taktiky a kličky, od falešných dokumentů, manipulování k podpisům nebo uplácení dětí. A nezřídka i projevy otevřeného rasismu, urážky, provokace. Nebo vypouštění rotvajlera, který štěká na pokyn „cigán“.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
