0:00
0:00
Kontext26. 9. 20248 minut

Častější a ničivější. Vědci ukázali, jak nedávné povodně souvisejí s ohříváním planety

Nová studie mapuje vliv klimatických změn na zvyšující se frekvenci jevů, jakým byla tlaková níže Boris

Co udělá Dunaj? Neděle 15. září, Bratislava
Autor: TOMAS BENEDIKOVIC / AFP / AFP / Profimedia

Historicky vůbec největší příval deště zaznamenaný ve střední Evropě. Rozmar počasí, na jehož síle se výrazně podílela změna klimatu způsobená člověkem. Tak vidí odborníci z prestižních evropských vědeckých pracovišť putování tlakové níže Boris nad střední Evropou, kde v zemích od Rumunska po Polsko způsobila nedávné povodně a vyžádala si nejméně 24 lidských životů.

Závěry svých analýz publikovali v nové, takzvané atribuční studii představující nedávnou katastrofu právě v kontextu klimatických změn. Přidali varování pro vlády v regionu: v dosavadní praxi nelze pokračovat, ať už se to týká stavebního rozvoje v záplavových územích, pomalého zavádění protipovodňových opatření nebo – což je samozřejmě globální poselství – také vypouštění skleníkových plynů do atmosféry.

↓ INZERCE

Vědci sdružení v iniciativě World Weather Attribution (WWA) – jde například o experty z britské Imperial College London, Nizozemského královského meteorologického ústavu a také z Česka či Polska – znovu potvrdili, že nebýt oteplování, přicházely by silné ničivé srážky méně často a s menší intenzitou. Konkrétně: kvůli dosavadnímu oteplení stoupla pravděpodobnost dešťů, jaké přinesl Boris, tlaková níže vyvolaná střetem arktického vzduchu proudícího ze severu s neobvykle horkým vzduchem nad západním Středomořím, na dvojnásobek.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc