Mýtus o Češích milujících cash

Češi chtějí platit kartou. A podniky na to reagují, protože výrazně roste počet míst, kde je možné zaplatit bez hotovosti. Příběh o přibývajících cash only místech je tak falešný, ačkoli ho přiživují vysoce postavení státní úředníci svými osobními názory, které nemají oporu v realitě.

Když končila Elektronická evidence tržeb (EET), byly slyšet obavy, že se Česko vrátí do doby hotovostní a obchodníci budou ve velkém krátit daně. Také by se zkomplikoval život 77 procentům Čechů, kteří chtějí platit výhradně kartou. Nic z toho se ale nenaplnilo, stal se pravý opak. Počet karetních transakcí, jejich objem i množství míst, která digitální platební styk umožňují, totiž roste, a to dokonce více než v éře EET.

Návrat zpět do dob hotovosti by byl z ekonomického hlediska špatnou zprávou o stavu tuzemské ekonomiky, protože umožnění plateb kartou, a s tím spojená digitalizace podniků, je žádoucí. Český ekonomický růst se zadrhl a jedním z důvodů je právě i fakt, že neroste produktivita místních firem, která se může zvýšit jedině jejich modernizací.

Vstříc bezhotovostní budoucnosti

Elektronický dozor státu nad každou obchodní transakcí se stal vlajkovou lodí Andreje Babiše ještě v dobách, kdy coby ministr financí zasedal za své ANO v sociálnědemokratické vládě Bohuslava Sobotky, a pak tohle téma dlouhé roky patřilo ke stálicím zdejších politických debat. Babiš svůj nápad dlouhodobě bránil, o to větším překvapením bylo, když jeho vláda EET v roce 2020 během pandemie bez jasného vysvětlení pozastavila, a ránu z milosti pak celému kontrolnímu projektu uštědřila vláda současná, která povinnost registračních pokladen úplně zrušila.

Na systém bezhotovostních plateb to ale očividně negativní vliv nemělo. Na začátku loňského roku bylo totiž podle dat Sdružení pro bankovní karty možné zaplatit na 83 tisících místech, na konci letošního března to bylo už 99 tisíc míst, tedy o pětinu víc. Mezi koncem roku 2022 a začátkem 2023 sice počet bezhotovostních míst mírně poklesl – důvodem ale velmi pravděpodobně byl prostý fakt, že před dvěma lety vrcholila energetická a inflační krize, což ve výsledku zkrátka nějaké podniky nezvládly a zavřely. Ani tehdy podle názoru odborníků nešlo o efekt zrušeného EET.

Dominanci bezhotovostních plateb také dokládá poměr oproti výběrům z bankomatů, který v minulém roce vzrostl na úroveň 65 ku 35 procentům ve prospěch bezhotovostních plateb.

Česko má daleko k hotovostnímu skanzenu, ačkoliv tento dojem ve veřejné debatě převáží každé léto, a to zejména v období konání filmového festivalu v Karlových Varech. Těch pár stánkařů v okolí karlovarské kolonády, kteří absenci platebních terminálů odůvodňují třeba slabým internetem, dokáže spustit několikadenní celostátní debatu o tom, zda se vracíme hromadně k hotovosti, či nikoliv.

Pohled do dat přitom dává jasnou odpověď. Češi chtějí převážně platit kartou a ti, kteří nechtějí, preferují hotovost kvůli praktickým důvodům, třeba že mají větší přehled o svých útratách. Stále více podniků si pořizuje platební terminály, přes které každý rok proteče více transakcí i peněz. Tuzemsko tak pozvolným krokem směřuje v dlouhodobém horizontu k bezhotovostní budoucnosti, je jen otázkou času, kdy se budou muset i poslední ostrůvky vzdoru přizpůsobit tlaku zákazníků, kteří jsou podle mnoha praktiků například z restauračního oboru mnohem asertivnější než v minulosti, tedy vyžadují určitý standard služeb.