Noví evropští poslanci a komisaři nastupují do práce. Část českých politiků chce, aby přepsali Zelenou dohodu pro Evropu a nasadili pomalejší tempo. To se možná dá udělat. Kupodivu ale úplně jinde než… v zelené dohodě.
Československo v roce 1992 podepsalo Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu. Konvence v článku 2 stanovila, že svět chce předejít „nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému“. Během devadesátých let si země vyhrnuly rukávy a začaly chystat, jak sníží exhalace. Brzy se však ukázalo, že střílíme naslepo. Nepotřebujeme nejprve určit, co jsou „nebezpečné důsledky“?
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Proto se diplomaté domluvili, kde nakreslíme čáru: růst globální průměrné teploty by neměl být větší než dva stupně Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Všemu pod ní se přizpůsobíme; cokoli nad ní už nechceme připustit. Na tomto čísle se mezinárodní společenství předběžně shodlo v Kodaňské dohodě z roku 2009. Šest let nato ji formálně stvrdila Pařížská dohoda.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu