Lincoln, František Ferdinand d’Este, JFK. Nebo nejznámější tuzemský cíl úspěšného atentátníka – ministr financí Alois Rašín. Vražda vrcholného politického představitele země je událostí natolik šokující, že bývá pevně zapsána v obecném povědomí. Méně už se ale ví, jestli nějaké politické či společenské jevy riziko atentátů zvyšují a zejména – jaké bývají jejich následky. Přitom někdy „sedm kulí jako v Sarajevu“ stačí k tomu, aby se dějiny vydaly nečekaným směrem a dopady činu bylo možné sledovat celé dekády.
Dodatek ústavy i nová éra médií
V texaském Dallasu to bylo v listopadu 1963 šest vteřin, během nichž padly tři výstřely. A do pohybu se daly události, jejichž dopad je ve Spojených státech patrný dodnes. Atentát na pětatřicátého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho je nejslavnější politickou vraždou 20. století a podle názorů mnohých jde o nejzásadnější událost amerických dějin posledních desetiletí. Ačkoli pozadí činu stále přitahuje seriózní badatele i fanoušky konspiračních teorií, následkům vraždy se věnuje menší pozornost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
