0:00
0:00
Rozhovor21. 7. 202410 minut

Jít na Kelty s genetikou je cool

S německým archeogenetikem Stephanem Schiffelsem o tom, jak DNA přepisuje starobylé dějiny 

Stephan Schiffels je vedoucí skupiny pro populační genetiku v oddělení archeoge- netiky Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.

Mor řádil v Evropě už v době kamenné. Mayové bohům neobětovali panny, ale malé chlapce, často bratry. Raní Keltové dodržovali silnou společenskou hierarchii a elity si moc předávaly v rámci jedné rodiny, ovšem po ženské linii. To všechno víme díky DNA uchované v zubu nebo části lebky lidí, od jejichž smrti uplynuly tisíce let. Archeogenetika – tedy disciplína, v níž se právě poznatky genetiky užívají ke studiu minulosti – přináší úžasné objevy a přepisuje naše dosavadní znalosti zejména starých dějin, z nichž se nedochovalo mnoho písemných pramenů. „Když se potká genetika, archeologie a antropologie, můžeme si klást zcela nové otázky – a získat na ně odpověď,“ říká Stephan Schiffels, který se věnuje populační genetice a archeogenetice v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.

Značnou pozornost vyvolala vaše zjištění o dvou keltských princích, kteří žili zhruba 500 let před naším letopočtem v okolí dnešního Stuttgartu. Co jsme se dozvěděli díky vašemu výzkumu, který spojuje právě vyjmenované obory? 

↓ INZERCE

Spousta informací nám stále uniká, protože tady mluvíme o mnohem vzdálenějším období, než z jakého pocházejí nejstarší písemné záznamy o Keltech, které nám zanechal Julius Caesar a další římští autoři. Lidé, jež jsme zkoumali, jsou označováni jako raní Keltové, žili kolem 5. a 6. století před naším letopočtem a patřili k takzvané halštatské kultuře. Byli zajímaví mimo jiné tím, že ve společnosti dodržovali silnou hierarchii, což byla zásadní změna ve srovnání s předchozími obdobími, zejména starší dobou bronzovou. Některé mrtvé pohřbívali do velkolepých mohyl, které se musely budovat léta a mají až 100 metrů v průměru. Hroby byly navíc mimořádně bohatě vybavené: pohřebními vozy, sloními kly, nábytkem, předměty ze zlata či jantaru, vzácnými látkami. Původ materiálů také dokládá, že udržovali čilé obchodní styky s Itálií, Řeckem, Afrikou, celým Středozemím. Dva princové, jejichž kostry jsme zkoumali, byli uloženi právě do takových obrovských mohyl, což značí jejich významné společenské postavení. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články