Jak Ivan Bartoš otáčel parník

Když psal Respekt o digitalizaci státní správy před třemi lety, bodovala na sociálních sítích traumatická zkušenost viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s tím, jak si musel v Praze vystát frontu při výměně propadlého řidičského průkazu. Zkoušel hledat on-line službu pro podání žádosti, nic ale neexistovalo, a tak skončil v několikahodinové frontě. Tehdy se také objevily první návrhy pirátských politiků, že by vlastně řidiči nemuseli plastové kartičky vůbec vozit s sebou, protože policie si může řidiče prověřit v on-line registru jen pomocí občanky. Náměstek ministra vnitra, jehož se Respekt na takovou možnost ptal, však prohlásil, že jeho úřad je proti takové novotě, protože někteří policisté nemají v autech připojení na internet a ani na signál se nedá všude spolehnout.

Uběhly tři roky a mnohé je jinak. Zájemce o výměnu propadlého řidičáku se může z domova přihlásit do Portálu občana, zamíří do sekce řidičských průkazů a jen zaklikne „výměna“. Jméno či adresa se vyplní samy a systém použije i dosavadní fotografii. Někdy po dvou týdnech si zajde řidič bez fronty na přepážku. Kartičku si pak může doma uložit do šuplíku, k cestám po Česku ji totiž nepotřebuje. Nový silniční zákon říká, že policii stačí při kontrole ukázat rodné číslo a řidičák si dohledá v centrálních registrech sama.

Pirátský expert na digitalizaci Ondřej Profant Respektu v roce 2021 řekl, že nakládání s kartou řidičského průkazu jistě není nejpodstatnější věc, dá se na něm však demonstrovat vztah státu k digitalizaci. Znamená to tedy, že se po letech přešlapování na místě pohnula digitalizace českého státu výrazně kupředu? Záleží na našem očekávání.

Estonec ne

Lidé, kteří mají úřad spojený s frontami a nezajímají se o všechny možnosti elektronizace státu, mohou být příjemně překvapeni. Už první přihlášení do vstupní brány digitálního Česka – zmíněného Portálu občana – je snadné. Stačí mít internetové bankovnictví. To otvírá přístup k zatím zhruba dvěma desítkám digitálních služeb, jejichž snadný dosah mnozí ocení. Třeba když chtějí požádat o sociální dávky, zaplatit daně, získat výpis z rejstříku trestů, zkontrolovat bodové hodnocení řidiče nebo se dozvědět termín odchodu do důchodu.

Zároveň se ale z řady plánů muselo slevit. Třeba z toho, že všechny služby budou přístupné rovnou z Portálu občana jen s jedním přihlášením nebo že budou mít jednotný vzhled, aby se v nich snadno orientovali i lidé, kteří se na internetu necítí jako doma. Jenže státní úřady chtějí vytvářet vlastní portály s vlastním designem. Portál dopravy, ePortál České správy sociálního zabezpečení, Moje daně a řada dalších mají každý jinou podobu připravenou jiným dodavatelem a stát zatím nedokázal prosadit jednotné řešení.

„Z hlediska realizovatelnosti je ale možná lepší, když mají jednotlivé úřady vlastní dodavatele elektronických služeb. Jedna dodavatelská firma by možná nezvládla obhospodařit všechno. A některé úřady mají velmi pěkné portály,“ myslí si Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury (DIA). Právě jeho úřad zřídila Fialova vláda po vzoru digitálně úspěšných zemí jako Estonsko, Finsko nebo Dánsko, aby z pozice nadrezortní autority dohlížel na digitalizaci jako celek. Například prosadil u nových portálů jednotný vzhled. Starší projekty se pak budou přidávat kvůli úsporám až později. 

Naopak bez úspěchu skončila snaha zavést uživatelsky přátelský název digitalizovaného státu. Mezi architekty digitálního Česka se uchytila zkratka gov.cz z anglického slova government, tedy v širším smyslu vláda, která měla sloužit rovněž jako jednotná doména, tedy unikátní internetová adresa. Jednotnou doménu se v minulých letech nepovedlo prosadit, označení gov.cz ale digitálnímu státu zůstalo.

Nevládní organizace Hlídač státu přitom už dlouho říká, že i tady by bylo lepší nechat se inspirovat digitálně vyspělými státy jako Estonsko, kde se centrální portál jmenuje „Estonec“, Finskem, kde mají název „Finsko“ nebo Dánskem, kde používají „Občan“. „O názvu se chvíli diskutovalo, ale všem nakonec připadal důležitější boj o samotnou doménu,“ říká Michal Bláha z Hlídače státu. I tu prosadila až Fialova vláda a do příštího roku na ni přejdou všechny vládní weby. Tím se zlepší jejich bezpečnost, ušetří se peníze a uživatelům se usnadní orientace.