Krize v Gaze je i příležitostí

Situace v Izraeli vypadá temně. Válka v Gaze se nekonečně vleče a palestinských obětí přibývá. Mezinárodní opozice vůči Izraeli roste. Pokud – nebo až – se Izrael rozhodne, že již poškodil Hamás dostatečně na to, aby mohl boje zastavit, nebude žádná palestinská nebo arabská síla ochotná za daných podmínek Gazu převzít. Izrael tedy zůstane jako okupační síla, časem se pravděpodobně objeví ložiska nových povstání a Gaza zůstane pustinou osídlenou dvěma miliony Palestinců žijících své zoufalé životy. Zároveň se rychle zhoršují také podmínky na Západním břehu. Pokud by se zhroutila i Palestinská samospráva, musel by Izrael držet pod kontrolou dvě nestabilní území se zhruba pěti miliony Palestinců – nepřetržitě, dnem i nocí. 

Východisko ale existuje. Bidenova administrativa se ve skutečnosti pokouší najít způsob, jak proměnit krizi v příležitost. Poradce pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan vytrvale usiluje o to, aby Saúdská Arábie normalizovala vztahy s Izraelem výměnou za to, co saúdskoarabský ministr zahraničí popsal jako „věrohodnou a nezvratnou cestu k palestinskému státu“. 

Takový plán může znít naivně, ve skutečnosti už ale z veřejných zdrojů ve Spojených státech i Saúdské Arábii zaznívá, že se obě země blíží dohodě. Ty její části, jež se týkají Washingtonu a Rijádu, z velké části vypracoval samotný Sullivan a saúdskoarabský princ Muhammad bin Salmán. Jejich součástí jsou významné americké závazky, včetně formální záruky bezpečnosti pro Saúdskou Arábii ze strany USA a transferů technologií umožňujících rozvoj civilního jaderného programu. Skutečně rozhodující je ale poslední část dohody, cesta k palestinskému státu. Saúdové nepožadují, aby vznikl okamžitě, pouze aby k němu vedla spolehlivá cesta. To bude znamenat časový harmonogram na straně Izraele a řadu podmínek pro Palestince – a obě strany budou muset své závazky také plnit.