0:00
0:00
Hlavní chod12. 5. 20244 minuty

Poklady z lesa

Jarní houby jsou pomíjivou delikatesou, z mechu už však vykukují třeba křemenáče, typické pro léto. Narazit lze i na podzimní, ale také ještě zimní houby.

Petra Tajovský Pospěchová
Smrž je vynikající třeba v krémovém rizotu.
Autor: Profimedia

Teplé počasí v časném jaře vyhnalo z hlíny některé houby, které se většinou sbírají o dost později. Na Rožmitálsku výletníci našli křemenáče, v okolí Bezdězu hřiby kováře. V Podyjí se v dubnu daly nalézt čirůvky fialové nebo čirůvky dvoubarvé, houby považované spíš za podzimní. Jak se vyjádřil pro Novinky.cz botanik Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě, „takový houbový mix jsme tady za uplynulé čtvrtstoletí neměli“.

Přesahy do jara

↓ INZERCE

Mykologové ale situaci nepovažují za až tak nezvyklou. „Houby pozdně podzimního období dosti často přesahují do časného nebo pozdního jara. V dubnu se někdy můžeme setkat s podzimní štítovkou, uchem Jidášovým nebo čirůvkou dvoubarvou či fialovou,“ vysvětluje Jaroslav Landa, člen Mykologické společnosti. „Houby letní a podzimní, zejména mykorhizní druhy (tedy ty, které žijí v symbióze s rostlinami – pozn. red.), brzy na jaře většinou nerostou. Spíš mohou některé podzimní přetáhnout růst – pokud je mírnější zima – do ledna. Takovou houbou je třeba šťavnatka pomrazka. Zároveň někdy na jaře mohou vyrůst třeba i hřiby kováře, které jsou jinak typické spíš pro letní období. Další mykorhizní houby pak začínají zvolna růst v květnu a pak až v červnu,“ popisuje překračování ročních období.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc