Minimální důstojná mzda, kterou podle zahraničních vzorů každoročně vypočítává tým expertů a expertek, vychází ze základních aspektů důstojného života ve vyspělé zemi 21. století, na kterou aspoň rétoricky aspirujeme. Důstojné bydlení, jídlo, oblečení, doprava, komunikace, zdraví, úspory nebo jedna tuzemská (!) dovolená. Uplynulý rok činila 45 573 (v Praze pak 47 718) korun.
Zeptal bych se slovy klasika, „přátelé, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má“, ale byla by to otázka řečnická, neboť to číslo známe. „Nemá to“ stěží uvěřitelných 2,7 milionu pracujících.
Stát přitom disponuje nástroji, jak tenhle smutný trend zvrátit. Všechna potenciálně funkční opatření však narážejí na ideologii taženou zájmy velkých financí, která tu dekády udržovala kvalifikovanou, a přesto levnou pracovní sílu jako hlavní recept na konkurenceschopnost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
