V hlavní roli nádoba
Vědci zjistili, že víno ve starém Římě bylo lepší, než jsme si dosud mysleli
Veskrze špatný nápoj: nekonzistentní, až nepříjemný, kdy nedostatky musely být „maskovány“ přidáváním koření a bylinek do čerstvě vylisované šťávy. Tak se dosud nahlíželo na víno, které pili v dávných dobách Římané – a na vině byla z moderního pohledu prý především složitost starověkého vinařství. Zjistit na vlastních chuťových pohárcích, zda bylo sladké, zemité, hořké, ovocné, lehké, či těžké, není samozřejmě možné. Nyní však průlomová vědecká studie, zveřejněná počátkem tohoto roku v britském časopise Antiquity, přinesla zajímavé výsledky – víno nebylo tak špatné, jak se doposud myslelo. Některá vína by mohla konkurovat i současným kvalitním a chutným vínům a tehdejší vinařství a jeho techniky byly dokonce překvapivě v mnohém podobné těm dnešním.
Vínečko římské…
Jak na to badatelé přišli? Jak to tak bývá, jednoduše – i když za jednoduchým nápadem stál nakonec důkladný výzkum nejcharakterističtějšího rysu římského vinařství: velkých hliněných nádob zvaných dolium, ve kterých se víno fermentovalo a stárlo, respektive porovnání těchto tradičních nádob a procesů, které v nich probíhaly, s nádobami kvevri, které jsou těm římským podobné a konkrétně v Gruzii se používají dodnes. Výsledkem výzkumu je, že se badatelům z různých evropských institucí podařilo „demystifikovat starověké postupy při výrobě vína a jeho chutě“.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu