Střádejme symboly na horší časy

Cesty na Slovensko mají jednu výhodu. Člověk si tu uvědomí, jak je svět demokratické a otevřené společnosti křehký. Během pár měsíců Robert Fico zlikvidoval nepohodlné policisty, prokurátory, ochránce přírody, meteorology (ano, opravdu), vedoucí kulturních institucí, na dosah ruky má likvidaci veřejnoprávních médií, nevládní organizace s podporou ze zahraničí nad 5000 eur mají po vzoru Orbánova Maďarska nosit nálepku „organizace se zahraniční podporou“. Původně to mělo být „zahraniční agent“.

A aby toho nebylo málo, někteří vládní úředníci analyzují vystoupení kritiků a vidí v nich satanova znamení. Ano, opravdu. Robert Fico poslal pochopa, aby si na Nejvyšším soudu vyzvedl databázi spisů, protože na Slovensku prý dochází k porušování lidských práv. Později v jiné souvislosti dodal, že porušování srovnatelné s Čínou. Ano, opravdu. Předseda soudu byl tak šokovaný přístupem Fica k soudu, že prohlásil, že je to nepřípustný zásah do práce justice. Výčet by mohl být dlouhý.

A o to víc si všímá a oceňuje „drobnosti“, které Česko drží na západní cestě a jsou investicí do budoucnosti. Patří mezi to například otevřený památník v Letech, který připomíná zřízení koncentračního tábora pro Romy, kam sváželi vězně i čeští četníci. Otevření památníku byli přítomni prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala, ministr zahraničí Jan Lipavský a další. Fiala mimo jiné řekl: „Nebyl to jen zločin někoho jiného, ​​ale byl to i zločin náš. Toto vyrovnávání, jakkoli je nepříjemné, je nutné.“ To je doslova civilizační skok po třiceti letech popírání.

Důležitý je pravomocný verdikt nad Dominikem Ferim ve věci znásilnění a pokusu o znásilnění několika žen. A významné není to, že byl odsouzen, svět spravedlnosti je někdy v důkazní části velmi složitý. Podstatné je, jak tu zafungovala profesionální práce policie, státních zástupců a soudu. Vše probíhalo věcně, s úctou ke všem zúčastněným.