Na těchto stránkách obvykle nedáváme prostor výsledkům z mistrovství Nizozemska v halové atletice. Čas 49,26 sekundy, který na něm dosáhla Femke Bol na trati 400 metrů, si však zasluhuje naši zvýšenou pozornost. Tamní hvězda totiž konečně překonala – o 33 setin sekundy – 41 let starý světový rekord Jarmily Kratochvílové. Proč to trvalo tak dlouho?
Když se člověk podívá na záběry Kratochvílové z roku 1982, zprvu jim nebude chtít uvěřit. Zatímco současná nizozemská rekordmanka je pohublé, vytáhlé, šlachovité děvče, československá reprezentantka vypadala jako dnešní bodybuilderky: svalnatou stavbu jejího těla by jí záviděl dokonce i leckterý současný mužský atlet, to je řečeno bez jakékoli nadsázky.
V letech 1981–1983 dosáhla spousty rekordů, ten venkovní na trati 800 metrů z roku 1983 dosud nikdo nepokořil. Ani se k němu dokonce nepřiblížil, dva roky starý druhý čas Američanky Athing Mu byl bezmála o dvě sekundy vyšší. Přes obrovský posun v kvalitě výbavy a tréninkových metod, které mají dnešní sportovci k dispozici.


Do tohoto progresu ovšem musíme zahrnout i dopingové kontroly. V časech Jarmily Kratochvílové a její největší konkurentky, východoněmecké atletky Marity Koch, se totiž používání zakázaných látek nesledovalo. Právě státy východního bloku přitom tehdy rozjely řízené dopingové programy, které tělesné limity posouvaly do nepředstavitelných výšin.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu