Od přilby k tanku 

Je to jasný signál, že stojíme na vaší straně,“ oznámila hrdě německá ministryně obrany Christine Lambrecht na konci ledna roku 2022. Za ukrajinskou hranicí se právě šikovalo sto tisíc vojáků Vladimira Putina a oním velkým signálem německé pomoci ohrožené zemi mělo být pět tisíc vojenských přileb. Na ministryni a její vládu se sesypala salva výsměchu a pochybností, jestli v Berlíně vůbec někdo vnímá, co se na východě Evropy právě děje. 

Následný ruský útok Německo probudil. O tři dny později pronesl kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu projev, který s ním v učebnicích dějepisu zůstane navždy spjatý. Oznámil „Zeitenwende“, čas historické změny, která vyžaduje i obrat německé zahraniční a obranné politiky. V projevu prolomil některá desítky let neotřesitelná tabu: oznámil dodávky zbraní válčící Ukrajině, co nejrychlejší odklon od ruských fosilních energií a masivní investice do zaostávající německé armády. Klíčovou otázkou dneška je, řekl kancléř, zda Putinovi umožníme vrátit svět do časů mocenské politiky 19. století, nebo dokážeme „válečné štváče“ zastavit a zachránit „pravidla mezinárodního řádu“. Od slavného projevu uplynul v pondělí 27. února rok. Převedlo Německo kancléřova slova do činů? 

Mentální proměna

Změny začínají v hlavě a „vědomí“ německé společnosti je podle všech průzkumů zásadně jiné než před rokem. Pořadatelé Mnichovské bezpečnostní konference, která se konala předminulý víkend, si například od sociologů nechávají zjišťovat, čeho se obyvatelé různých zemí obávají. Ještě v listopadu 2021 bylo Rusko v očích Němců v pořadí 18. největším rizikem – v aktuálním průzkumu z podzimu 2022 je první. 78 procent dotazovaných pociťuje ruskou hrozbu, větší ohrožení cítili ze zkoumaných společností jen Ukrajinci (v průzkumu chyběly postkomunistické státy středovýchodní Evropy).