Rusko odešlo z Evropy

Mluvili jsme spolu již loni v lednu, pár týdnů před tím, než Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Tehdy jste Respektu o možnosti války řekl tohle: „Evropa má dům, který se Rusku nelíbí. Rusko si sice nemůže postavit svůj vlastní dům, co ale může udělat, je zapálit pochodeň, hodit ji dovnitř a koukat, co se stane.“ Přesně to se pak stalo – ruský prezident Putin nakonec pochodeň skutečně zapálil a hodil. Co podle vás vidí Rusko dnes, když se na „evropský dům“ dívá?

Myslím, že je to ještě horší než předtím. Evropský dům ruská média občas popisovala jako dekadentní, s pochybnými kulturními choutkami, jako je LGBT+ a tak dál – známe tuto linku ruské propagandy. Nevím, jak moc tomu samy ruské elity věřily, ale před válkou byl evropský dům brán v Rusku jako něco cizorodého a vnitřně slabého. Pak došlo ke vpádu na Ukrajinu, kterou ovšem Evropa nečekaně přijala za svou, pomalu každý v Evropě dnes mává ukrajinskou vlajkou a země Unie jí poskytují vojenskou pomoc. Takže evropský dům dnes z pohledu Ruska není jenom jiný a cizí, je i nepřátelský. V tom vidím rozdíl oproti době před rokem a kvůli tomu se také bohužel obávám, že motivace Ruska házet mu do oken kameny, zapalovat ho a podobně je dnes mnohem větší. Míra agrese, kterou bude Rusko vůči Evropě projevovat, podle mě poroste. A tím nechci říct, že ruští vojáci zahájí pochod na Česko nebo Polsko, mají dost práce s ovládnutím ukrajinského Bachmutu. Nemluvím o větší vojenské agresi, ale o kybernetických útocích nebo různém vměšování se do evropské politiky, jako to vidíme na případu Moldavska, kde se Rusko snaží svrhnout tamní vládu. Takže tohle všechno je pro mě taková druhá tragédie této války. Ta první a hlavní tragédie je samozřejmě to, co se děje na Ukrajině. Další tragédií je ale míra nepřátelství vůči Evropě na úrovni kremelské elity a dost možná i v širší ruské společnosti.

Nakolik je podle vás právě toto pálení všech mostů mezi Ruskem a Evropou sdílené širší ruskou společností? To je asi důležité, protože Putin dřív či později odejde, ruská společnost ale zůstane.

Pro nás je možná těžké tomu uvěřit, ale pro Putina určitě a možná i pro část kremelské elity je oddělení Ruska od Evropy vlastně žádoucí. Je to součástí Putinovy strategické vize, která se vztahem s Evropou nepočítá. Ten vztah není možný, protože – viděno Putinovou optikou – Evropa a hlavně USA stojí Rusku v cestě, na Ukrajině podporují špatné politické živly, a když to řekneme emotivně, tak nenávidí Rusko. A v rámci této argumentace je v ruském národním zájmu, aby se k Evropě jako celku postavilo zády, separovalo se od evropské ekonomiky a jakýkoliv kontakt s Evropou se co nejvíc znemožnil. Místo toho bude budovat nové vztahy s neevropským světem, třeba s Čínou. Skrze vědomý odklon od Evropy pak bude Putin moci Rusko udělat víc ruské v tom smyslu, že bude budovat takové Rusko, jaké chce. Tady můžeme udělat paralelu s rokem 1917, kdy se Sovětský svaz taktéž otočil zády k Evropě, aby se stal Sovětským svazem. Jak moc tohle ruská společnost podporuje, je samozřejmě velmi těžké říci nebo k tomu získat data. Ti nejvíc proevropští občané Rusko už opustili a emigrovali. Další lidé se cítí zastrašení a bojí se veřejně mluvit. A Rusko je samozřejmě z velké části tvořené lidmi, jejichž živobytí závisí na podpoře vlády. Tito lidé nežijí ani v Moskvě, ani v Petrohradě, nemají pasy, aby mohli odjet, a ani se necítí Evropou nijak kulturně ovlivněni. Odklon od Evropy jim tak je buď jedno, nebo ho třeba i podporují. Ale já osobně si myslím, že to není tak, že Putinovy kroky nějak přesně zrcadlí rozpoložení ruské společnosti. Podle mě je pod povrchem ruské společnosti mnohem víc odporu vůči tomuto protievropskému obratu, než co vidíme.