Muž, který zastavil Slunce

Tuto knihu od vdovy zbožně zemřelého Christmanna koupil Johannes Amos Nivanus,“ volně překládá historik vědy Vojtěch Hladký text vepsaný na první stránky starodávně vyhlížejícího spisu. Nivanus není nikdo jiný než Jan Amos Komenský a objemné dílo na stole v Hladkého kanceláři, spis plný hustě popsaných stránek a komplikovaných nákresů, je zřejmě nejvzácnější rukopis, který kdy přebýval v Praze – rukopis stěžejního díla Mikuláše Koperníka O obězích nebeských sfér, přesněji jeho moderní kopie. Komenský vzácný rukopis zakoupil roku 1614 a údajně za něj utratil všechny svoje peníze, takže pak musel jít do Prahy pěšky.

Proč bylo pro Komenského tehdy ani ne sto let staré dílo tak důležité? Koperník byl muž, který převrátil představy o světě – „zastavil Slunce a rozpohyboval Zemi“ –, a Komenský s tím hluboce nesouhlasil. Ačkoli se v jeho době hroutila aristotelsko-ptolemaiovská kosmologie a hledaly se modernější alternativy, ačkoli sám Komenský v jednu z nich věřil, byl nadále přesvědčen, že ve středu všeho spočívá nehybná Země, nikoli Slunce, jak tvrdil Koperník. Zůstával geocentrikem, možná tušil, že s Koperníkem člověk začíná přicházet o své výlučné postavení ve vesmíru, a chtěl jeho představy vyvrátit. Dokonce navrhl perpetuum mobile, záhadný létající stroj, který měl být přesným obrazem geocentrického kosmu a prokázat jeho správnost.

Snažil se však marně. Koperník, od jehož narození uplyne 19. února 550 let, odstartoval jednu z nejhlubších intelektuálních revolucí: změny v lidském chápání sebe sama, které postupně dospěly k „odsunu“ civilizace na periferii jedné z miliard galaxií vznášejících se v nesmírně rozlehlém vesmíru – a neskončily dodnes. Zároveň nebyl pouze vědcem v dnešním slova smyslu, který ke svému heliocentrickému modelu dospěl čistě jen pozorováním oblohy a výpočty. Ve skutečnosti i jeho částečně vedly představy, které bychom dnes označili za metafyzické.