
Před pár týdny se zdálo, že všichni Evropané chtějí dodat moderní tanky Ukrajině – a jen Německo a jeho málomluvný kancléř Olaf Scholz jim v tom brání. A zas jednou – pokolikáté už od začátku ruské invaze? – brzdí odhodlanější pomoc Ukrajině… I českými sociálními sítěmi se opět šířilo pobouření nad selháním našeho velkého západního souseda.
Jakmile ale kancléř dostal od Joea Bidena příslib, že moderní tanky Ukrajině dají i Američané, tak svůj názor změnil. Vznikla koalice evropských států, která slíbila poslat dvě brigády německých tanků Leopard 2. Nový ministr obrany Boris Pistorius se před dvěma týdny vydal do Kyjeva a nad rámec původních slibů přidal 178 tanků staršího modelu Leopard 1. A situace se náhle zcela obrátila. Němci jsou připraveni, chtějí tanky poslat co nejdříve – a ti, kdo předtím tak volali po rychlé akci, najednou zdržují.
Zatím jen Polsko schválilo dodávky většího počtu leopardů, menší počet poskytly Kanada (čtyři), Norsko (osm) a Portugalsko (tři). Na další Evropany se čeká. „Snažíme se, aby ti, kteří nás v minulosti tak obviňovali, teď něco také udělali sami,“ řekl Scholz minulý týden. Když se ho na tento paradox v pátek na pódiu Mnichovské bezpečnostní konference zeptala novinářka CNN Christiane Amanpour, diplomaticky odpověděl, že je připraven ostatním pomoct, aby své tanky mohli Ukrajině též poskytnout.


Opakuje se tu jistý vzorec. Například když se loni jednalo o embargu na dovoz ruské ropy do Evropy, bylo Německo dlouho zdrženlivé, ale usilovně se snažilo své závislosti na ruském dovozu zbavit. Jakmile pak řeklo, že je připraveno a je načase embargo opravdu zavést, náhle možnost rychlého zavedení embarga zpochybňovaly jiné, do té doby za Německem vyčkávající země – včetně Česka.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu