Jaké bylo rande, babi?

Ta největší klišé někdy prostě platí. Třeba věta, že láska kvete v každém věku. S prodlužující se délkou dožití a rostoucí křivkou „šedivých“ či „stříbrných“ rozvodů, jak se říká rozlukám lidí ve vyšším věku, se otevírá prostor pro nové vztahy. A k těm vztahům patří také sex. A také zjištění, že největší lásku svého života lze prožít v jeho poslední fázi. 

Já a moje děvče

Theodor s Alenou se poznali na golfu, který oba rádi a vášnivě hrají. Nějakou dobu po sobě pokukovali, než se Theodor jednoho dne odvážil k akci. Nebylo to ovšem úplně běžné oslovení, dokonce nad tím dnes trochu kroutí hlavou. „Nikdy jsem si nemyslel, že by vztah mohl začít tímto způsobem,“ směje se nad sklenkou bílého vína v kavárně v centru Prahy. Aleně totiž navrhl, že by spolu mohli strávit noc – a ona souhlasila. Hlavou nekroutí proto, že by se nějak styděl, ale spíš proto, že měl vždy zakódované, že se má v milostných vztazích postupovat výrazně pozvolněji. 

Následně nicméně zvolnili, protože dámská polovina vznikajícího páru se trochu zalekla ostrého startu, a chvíli k sobě hledali cestu. Dnes jsou spolu dva a půl roku a od podzimu společně i bydlí. Alena dostala na Valentýna kytici tulipánů, Theodor k Vánocům hodinky, jezdí spolu na výlety a dopřávají si dobré jídlo a pití. „A máme nádherný sex, asi nejlepší, co jsem kdy zažil,“ říká Theodor. „Známe svá těla, víme, co nám dělá dobře, na začátku jsme se oba trochu styděli, ale už se nestydíme a o všem komunikujeme. Funguje to.“